Co to znamená být normální ve vědě? A jak se tato normálnost překonává, aby bylo možné přijít s něčím novým? Přinášíme nový sloupek sociologa literatury a spisovatele Jana Váni.
V USA vyšel letos jeden klasický český román. A dokonce je to snad první český queer román. Přečtěte si sloupek naší newyorské autorky Michelle Woods.
„Svatý Derek z Dungeness, poustevník uprostřed divočiny nemoci,“ tak se Jarman tituloval ve své memoárové knize Modern Nature. A tak o něm píše ve svém pravidelném fejetonu pro časopis Host Marek Torčík.
Je vůbec možné, aby dnes ruská literatura nebyla politická? „Ať teď budu psát cokoli… tak či onak to bude vnímáno jako text vytvořený v jazyce lidí, kteří provedli tohle,“ řekla Marija Stěpanovová o existenci ruského spisovatele za války.
Minerálka je letos ještě víc naštěrchaná. Na vítěze hlavní kategorie Kniha roku si můžete vsadit. V této analýze si jako praví sázkaři probereme, co a proč se vyplatí hrát.
„Když se mě někdo zeptá: ‚Ty děláš teda sociologii literatury, jo?‘, přeběhne mi nejdřív po zádech nepříjemné mravenčení. V levém koutku oka třikrát škubne, zuby zaskřípou, nohy se začnou nervózně vrtět. Nakonec nezbude než přikývnout.“ Představujeme první text nového seriálu Jana Váni o sociologii…
Slovenskem počátkem roku otřásl případ brutální vraždy: muž zavraždil svou partnerku a následně zohavil její tělo. Otřesný však nebyl jen samotný čin, ale také jeho mediální odraz. Novináři i veřejní činitelé totiž s vrahem téměř sympatizovali. A oběť, žena, si za to jako obvykle mohla tak trochu…
„Ve starém, o dost větším bytě na Žižkově, jí majitel a profesor ekonomie na VŠE zvedl už potřetí za krátkou dobu nájem, naposledy zrovna v době, kdy její syn nastupoval do první třídy. Garsonka v podkroví domu vlastněného družstvem proto vycházela ve všech ohledech líp.“ Nový pravidelný fejeton…
Rubriky Federácia se od lednového čísla ujímá slovenský publicista a šéfredaktor měsíčníku Kapitál Tomáš Hučko. Svoji pravidelnou stránku otevírá zostra — koňskými výkaly.
Ráno mi strkáš zadek do tváře. Nebo mně jakž takž něžně okusuješ prsty. Neméně pronikavý je ale už jen tvůj pohled. Doslova číháš na spuštění budíku (Marie Rottrová: Řeka lásky) a teprve s jeho melodií si na mně hledáš své místo, což se obvykle neobejde bez šamanského přešlapování. Když mobil…
Virtuální realita se probojovala také do světa umění a její možná využití momentálně zkoumali různí umělci hned v několika pražských galeriích. V DOXu si festival ART*VR dokonce pokládal ambiciózní otázku, zda tato technologie nemůže sloužit coby „stroj na empatii“.
Na svých raných albech PJ Harvey zkoumala hlavně svoje nitro, pocity, někdy aspekty vztahů. Přineslo jí to světový věhlas. Teď se uchýlila do míst, odkud pochází.