|
|

Rozzuřený boomer mezi trapností a věčností

Jáchym Topol po devíti letech vydal nový román, prý možná jeden z posledních napsaných pouze člověkem, jak se při příležitosti vydání knihy a v obavě z AI vyjádřil v Deníku N. Jak tedy román napsaný pouze člověkem dopadl? Dozvíte se v kritice Marty Ljubkové.

Přečíst celé
|
|

Alexandr? Alexandre!

Celé to začalo jedním zimním soubojem, jenž vyústil v nejsenzačnější konspiraci literární historie. Totiž že z Alexandra Sergejeviče Puškina se stal Alexandre Dumas.

Přečíst celé
|
|

Smějící se bohové

S Ondřejem Galuškou se bohužel smějeme naposled. Tentokrát nad smíchem bohů. Ačkoli mnozí bohové už pro leckoho nejsou mezi námi, božský šprým a smích přetrvaly a některé se teď jakoby s tajícími ledy uvolňují. Jednoho z toho mrazí. Čtení Galuškova sloupku může způsobit i záchvat.

Přečíst celé
|
|

Konec pulpu

Ve Spojených státech nenápadně končí výroba a distribuce jednoho ze symbolů knižní kultury a literatury minulého století: masového paperbacku.

Přečíst celé
|
|

Co nejkrásnější život

V zahraničních anketách o nejlepší knihy loňského roku se až překvapivě často ocitala jedna kniha: „Perfection“ italského spisovatele Vincenza Latronica. O knize píše v prozaickém sloupku Anna Řezníčková, jejíž nové básně si můžete zároveň přečíst v aktuálním čísle časopisu „Host“.

Přečíst celé
|
|

Hustý!

Že máme v Česku hustou síť knihoven, to se tak nějak ví. Teď však konečně můžeme vidět, jak moc hustá je. Přinášíme ochutnávku datových sloupků, které do Hosta tento rok píše novinář Michal Kašpárek.

Přečíst celé
|
|

Žijeme v království prázdných soklů

Tématem únorového Hosta je kultura za války. Zde přinášíme nezkrácenou verzi rozhovoru, který v Kyjevě Marie Iljašenko vedla s literární vědkyní Virou Ahejevou. Mluvily o společenské paměti, identitě, dekolonizaci a rozkvětu ukrajinské kultury.

Přečíst celé
|
|

Nepřenechat prostor jiným

Čtyři roky trvající válka a čtyři roky odvážné rezistence Ukrajiny a jejich obyvatel se podepisují i na fungování kultury, jíž věnujeme téma únorového Hosta. Jak vnímají spisovatelé proměnu svého psaní: pociťují rezignaci, potřebu uchovat literaturu v ukrajinštině nebo najít nové způsoby, jak psát?

Přečíst celé