Kůň a AI

Na začátku minulého století světovou senzaci vyvolal kůň, který uměl počítat. V Berlíně se dokonce na popud německého císaře v roce 1904 sešla speciální vědecká komise, aby koně vyzkoušela a prověřila, zda nejde o podvod.

Správná řešení matematických úloh zadávaných jeho pánem vyklepával kopytem na dřevěné tabulce. Vzpomněla jsem si na toho koně, na Chytrého Hanse, jak se mu přezdívalo, když mi před nedávnem vydavatel jednoho z mých překladů současné ruské prózy napsal, že by měl majiteli práv poslat ke schválení můj doslov, ať si ale nedělám starosti, nechá si ho přeložit umělou inteligencí.

Esej o sedmnácti stranách věnovaný ruské literární reflexi přes deset let trvající války jsem ve strojovém překladu do ruštiny ve své e-mailové schránce našla sotva po několika minutách. Zděsila jsem se, když jsem si četla ty gramaticky poměrně správné věty, které však zoufale zplošťovaly a překrucovaly smysl původních, pečlivě vážených slov. Snad návod k použití pračky je možné takto přeložit. I když ani tím si nejsem jistá. Před časem mi z Německa přišla pokuta za překročení rychlosti. Celý dlouhý dopis byl k mému údivu v češtině. Zněla téměř rodně, a přece jí nebylo vůbec rozumět. V rozvětvených souvětích se ztrácelo, co vyplývá z čeho, a já stěží odtušila, kolik mám zaplatit. Mít dopis v němčině, mohla bych si nesrozumitelný výraz ověřit ve slovníku, s někým ho probrat. Takhle mi nezbylo než se jen dohadovat, co se po mně asi žádá. Žádný nový dopis mi zatím nepřišel, snad jsem to tedy trefila.

Jak ale strojově překládat texty, ve kterých nejde jen o to, co se říká, ale i o to jak? V mém doslovu ke knize o ruském prožívání času definovaného válkou, která je vedena jménem všech obyvatel Ruska, i těch, kteří jsou proti a za hranicemi země, jde především o to jak. Jak psát o vině, zodpovědnosti, selhání, strachu, depresi. Jak se pokud možno nikoho nedotknout, jak nesklouznout k sebelítosti. Záleží na každém slově. Stačí říct válka a v různých kontextech to bude mít různé důsledky. Ví tohle umělá inteligence? Z jejího překladu by si sotva majitel práv mohl udělat představu o tom, co ve svém doslovu o knize říkám. Smysl literárního textu vždy spočívá v detailech, v nepatrných odstínech.

A co s tím má společného Chytrý Hans? Jak se o tři roky později od oné zkoušky ukázalo, počítat neuměl. Nesmírně pozorně však sledoval drobné pohyby svého majitele a podle nich uhadoval, zda se blíží očekávaná odměna či nikoli. To s ohledem na ni klepal kopytem a pokaždé včas přestal. Umělá inteligence počítat bezesporu umí, jen ona koňská vnímavost jí zatím chybí.
 

Autorka je rusistka.