|
|

Pětadvacet minut pro nevděčné

Česká televize spustila svůj ČT art, tedy polokanál vysílající šest hodin denně veřejnoprávně určený okrajový obsah, jako je kultura a umění, na konci léta roku 2013. Za tuto poměrně krátkou dobu stihl Art vyprodukovat, reorganizovat a opět pohřbít několik pořadů, které se věnovaly i literatuře.

Přečíst celé
|
|

Mezitím na okraji periferie

Až zpoza dalekého Dunaje přichází fundovaný přehled nejaktuálnější slovenské literatury a jejího nejprestižnějšího ocenění Anasoft litera, které stejně jako česká Litera nikoho nezajímá. Milý český čtenáři, tento přehled je psán pro tebe, protože slovenský čtenář už vlastně neexistuje. Doufám, že…

Přečíst celé
|
|

Diváků netřeba

Úterý, 20.20, ČT art. Tak by se dal v dostatečné zkratce shrnout jeden ze symbolických vrcholů českého literárního života. Do stanice a času, kdy si televizi či živé vysílání na webu pouští jen odvážní nebo zasvěcení. Pravda, s kabelovkou, internetem, streamováním či podcasty podstata a společenská…

Přečíst celé
|
|

Lépe jindy, hůře dnes

Drobné rozdíly v životě ve svobodné společnosti a ve společnosti ovládané větší či menší mírou totality tu jistě jsou. Například možnost výběru čehokoli nebo frekvence používání slova musí.

Přečíst celé
|
|

Tichá domácnost hlasitého světa

Bruselem a celým světem v úterý ráno otřásly teroristické útoky. Několik výbuchů na letišti a ve dvou stanicích metra má za následek desítky mrtvých a stovky zraněných, další vlnu strachu a obav, ještě větší nejistotu politiků z budoucnosti, smutné rozpaky intelektuálů ze současnosti a radovánky…

Přečíst celé
|
|

Kratochvilova doktrína a její nepřátelé

Na loňském Sjezdu spisovatelů v Praze zaznělo mnohé. A mnohé se také po právu stalo předmětem kritiky. Ta se vyhnula jen jedinému projevu, který jako kdyby nikdo neslyšel a nikdo ani nečetl, ačkoli byl zveřejněn hned několikrát, kromě jiného v časopisu Respekt a na webových stránkách nakladatelství…

Přečíst celé
|
|

Experti mají problém

Zatímco matematice se ti, kdo se vyslovují k maturitní zkoušce, spíše vyhýbají (neboť jí málokdo rozumí a málokdo ji umí), o češtině „zasvěceně“ hovoří či píše kdekdo, skoro jako o fotbale. Podle toho to ovšem také dopadá. Dost často padají vlastní góly, přičemž jejich autoři většinou ani netuší,…

Přečíst celé
|
|

Jeviště jako šikmá plocha

Beletrie a divadlo k sobě mají blízko, jenže ne vždy si rozumějí. Minulý měsíc vznikly v Brně hned tři inscenace, které vycházejí z nedramatických předloh. Nejprve HaDivadlo uvedlo inscenaci Big Sur podle stejnojmenné biografické knihy Jacka Kerouaca. O týden později se v Redutě odehrála premiéra…

Přečíst celé
|
|

Zlatí komunisti, zlatí!

Za socialismu jsme všichni vyrůstali ve stejných, pro hodiny tělesné výchovy centrálně předepsaných trenýrkách, a jestli byla společnost nějak rozdělená, tak na holky v modrých a chlapce v červených. Jiná dělení společnosti též existovala, ovšem 99 % socialisticky pracujících nemohlo ohrozit pár…

Přečíst celé
|
|

Ztuhlý Evropanův smích

Pátek 13. listopadu 2015 je jedním z tragických mezníků probíhající evropské politické a společenské krize: v Paříži na několika místech současně zaútočili teroristé na nevinné civilisty. Nejhorší scény se odehrály v hudebním klubu Bataclan, kde před několikasethlavým davem hrála koncert kapela…

Přečíst celé
|
|

Zaprášené lapače snů

Antiutopie patří k literární tradici dvacátého století stejně jako kdejaký plod avantgardy. Zatímco v polovině minulého století romány typu 1984 připomínaly hučení sirén před katastrofou, dnes představují hlavně schematické východisko komerčně úspěšných young adult ság. K čemu potřebujeme dystopie?

Přečíst celé
|
|

Příběh začíná?

Historické chvíle a epochy, kdy násilí pohltilo společnost, se opakují, byť samozřejmě v jiných kulisách a s jinými aktéry. Pokud se ohlédneme do dvacátého století, zaznamenáme opakující se scénář, který velmi dobře ilustruje vztah násilí, jedince, společnosti a státu.

Přečíst celé