|
|

Vyprávět sebe sama

Kniha Aleny Zemančíkové je nápadná svou nenápadností. Takřka nic z textu nekřičí, neupozorňuje na sebe víc, než je nutné. Tato vzácná umírněnost ve výrazu však neznamená nudu; naopak, průběžně si lze uvědomovat jazykovou diferencovanost a v důsledku přesnost podání a také pochopit autorčino…

Přečíst celé
|
|

Bílý román o černých lidech

Mezi artistně koncipovanými texty, které se letos objevily v nominacích na Magnesii Literu v kategorii próza, poněkud vyčníval román Ivy Pekárkové Pečená zebra, který v několika spíše povídkově střižených osudech svých hrdinů zobrazuje často sociálně složité situace provázející partnerství Češek s…

Přečíst celé
|
|

Člověk pod maskou

Když do velkého ibsenovského jubilea v roce 2006 (sté výročí dramatikova úmrtí) zbývaly už jen roky, byl mladý norský historik s poněkud nenorským jménem požádán o sepsání nové biografie ikonického oslavence, ztělesnění realistického dramatu a zřejmě nejvýznamnějšího kulturního vývozního artiklu,…

Přečíst celé
|
|

Nezrozeno ze sametu

Pojem „vyvlastnění“ jsme zvyklí slýchat především ve vztahu právních nároků na hmotné vlastnictví. Nová publikace Vyvlastněný hlas. Proměny genderové kultury české společnosti 1948—1989 (2015) kolektivu autorů jej však užívá k pojmenování proměny vazby na rodovou identitu v letech 1948—1989. Kniha…

Přečíst celé
|
|

Nejdůležitější téma

Barnesovo dílo Stolek s citróny (2004; česky 2015) lze označit za sbírku povídek jen technicky a formálně. Jedenáct kratších textů spolu ladí natolik, že je lze vnímat jako jeden kompaktní, organický celek, který čtenáři nabízí jedenáct tematických variací, respektive rozpracování (mimo jiné a…

Přečíst celé
|
|

Sázka na magii vědy

Markéta Baňková se v próze pokouší oslovit adresáta hledajícího klíč k výkladu lidského chování spíše v přírodních než v humanitních vědách. Pro takovéhoto adresáta koneckonců napsala již svůj veleúspěšný debut Straka v říši entropie, jenž byl porotou soutěže Magnesia Litera vyhlášen za literární…

Přečíst celé
|
|

Když se punker usadí

Oceňovaného a vyznamenávaného Iana McEwana není nutné dlouze představovat. Makabrózní „básník perveze“, jenž si po úspěchu románu Betonová zahrada užíval roli milovaného enfant terrible britské prózy, je však již, zdá se, definitivně pryč. Jeho místo zaujal kultivovaný intelektuál dumající nad…

Přečíst celé
|
|

Komunistickým kladivem na čtenáře

Jiří Bigas se většinu svého času živil novinařinou: před revolucí i po ní pracoval pro ČTK, dále pak pro Lidové noviny, ale také Spy, Šíp ad. Při pročítání autorových článků má člověk zvláštní pocit: je snad sympatické zastávat mravní hodnoty, ale asi nemístné je lidem mlátit o hlavu, a nakonec…

Přečíst celé
|
|

Krtek nebo krysa?

Jak se ze společenského outsidera, buřiče s protikomunistickým postojem a věčného potížisty, stýkajícího se s pražskou bohémou, stane spolupracovník StB? Na to hledá odpověď příběh špionážní kariéry Karla Köchera, inteligentního a zároveň psychologicky komplikovaného agenta. Autorem knižního…

Přečíst celé
|
|

Disent jako intelektuální disciplína

Normalizace a československý disent patří k tématům, která si v posledních letech rozhodně nemohou stěžovat na nezájem odborné ani laické veřejnosti. S každým novým textem pojednávajícím o Československu mezi lety 1968 a 1989 se však ukazuje, že řada otázek zůstává stále nezodpovězena, ba dokonce…

Přečíst celé
|
|

Krajiny neurčitosti

Na konci minulého roku vyšel s nebývalou péčí nakladatelství Akropolis drobný, ale zato hutný soubor povídek Věry Linhartové s názvem Masožravé portréty. Poprvé v českém překladu, francouzsky podruhé. Stejně jako Kunderovy francouzsky psané prózy, ani toto literární dílo nelze jednoduše — bohužel —…

Přečíst celé
|
|

Sesterství zářivých stínů

Umělecký rukopis Adrieny Šimotové je stejně dobře rozeznatelný jako autorský rukopis Daniely Hodrové. I když každá z nich pracovala a prosadila se v jiné umělecké oblasti, obě spojovalo hluboké přátelství, které se mimo jiné opíralo i o podobné pojetí skutečnosti.

Přečíst celé