|
|

Nenaděláš nic

Nic. V té knize není nic, co by vás ji nechalo přečíst, odložit a zůstat stejným. V té knize není nic, co by se nedotýkalo každého z nás. Nejde v ní, jak by se mohlo zdát, pouze o umírání a smrt. Odkazuje k celému širokému prostoru života předtím, než se člověk dostane na limit. V té knize není nic…

Přečíst celé
|
|

Ten druhý Baťa

Na zlínském náměstí Práce naproti jedné z dominant baťovské fabriky, mrakodrapu Jednadvacítky, se nachází sochy dvou mužů. V popředí se svým typickým sebevědomě rozkročeným postojem, rukama v bok a pohledem vizionářsky upřeným do dáli stojí Tomáš Baťa, zakladatel obuvnického impéria, a o několik…

Přečíst celé
|
|

Slož si svou (jeho, jejich) paměť!

Rubikova kostka je — jak každý ví — mechanický předmět složený z mnoha malých barevných kostiček, jež jsou kdesi uvnitř propojeny, takže s nimi lze v několika rovinách zdánlivě libovolně otáčet. Pokud je tedy tento hlavolam neuspořádaný, ponouká hráče k tomu, aby s ním kroutil tak dlouho, až se mu…

Přečíst celé
|
|

Tři a půl kila českého designu

V posledních letech se objevují původní české knihy o designu, kterému ve srovnání s výtvarným uměním stále schází patřičné teoretické a historické zhodnocení. O nové, třiapůlkilové publikaci Design v českých zemích 1900—2000, která je výsledkem desetileté badatelské činnosti, se mluví v…

Přečíst celé
|
|

Nulové ambice

Adéla Knapová, kmenová redaktorka Reflexu, je autorkou dvou prozaických knih. Její první román Nezvaní vyšel v roce 2003, Nemožnost nuly vyšla v loňském roce v nakladatelství Fra. Nemožnost nuly je knihou pochmurného námětu a téměř nulového děje. Sledujeme nijak mimořádný život hlavního hrdiny —…

Přečíst celé
|
|

Bloudění barokem

Překladatel, literární kritik a vysokoškolský pedagog Marek Vajchr se ve Jménech příběhu představuje podruhé jako svébytný prozaik a stejně tak jako ve své prvotině Proml...čitelnost (1996) traktuje i zde rodovou historii, tentokrát ovšem zasazenou do mnohem širšího společenského a hlavně…

Přečíst celé
|
|

Pindy ze sítí

Zuzana Fuksová, polovina Čokovoko, což je něco jako kapela (hiphopové a kostýmní duo), napsala knihu Cítím se jako Ulrike Meinhof. Podtitul „Statusy a tweety“ hodně napoví. Jistě, je to něco jako próza: tedy proud zápisků zachycených ve všemožných sférách lidské existence a s nepochybným citem pro…

Přečíst celé
|
|

Z dějin nevšednosti

Ve své nové próze Vyšehradští jezdci ohledává Stanislav Beran především žánr historizující prózy. Není to v jeho případě situace zcela nová — už v předchozí povídkové sbírce Žena lamželezo a polykač ohně s historickými náměty v některých textech pracuje, ovšem ve Vyšehradských jezdcích tvoří…

Přečíst celé
|
|

Aťmír, Mušňůra a smrt

Prvotina Dostálové je anotována jako autobiografická výpověď, v autorčině stručné biografii na poslední straně knihy pak objevíme informaci „dcera spisovatele a režiséra Zeno Dostála“. Skutečně také v textu najdeme autentické životní reálie, osoby, místa, fakta, a to bez šifrování či zametání stop…

Přečíst celé
|
|

Strach a hnus na fesťáku

Nevzpomínám si, že bych kdy četl prózu z prostředí nějakého festivalu. Lukáš Csicsely ji napsal a jmenuje se Svátek. Mapuje v ní pět dní mladíka Marka na nejmenovaném filmovém festivalu. „Film“ ovšem neběží na plátně, nýbrž v ulicích mezi sály. Jde v něm taky o lásku v mysteriózním hávu, alkohol,…

Přečíst celé
|
|

Když bylo možný všechno

V roce 2011 vyšly první Kmeny, výpravná publikace mapující soudobé subkulturní proudy, za jejímž vznikem stál rapper a multižánrový tvůrce — příslušník několika kmenů — Vladimir 518. I díky fotografovi Tomáši Součkovi kniha působí trochu jako magazín plný — ač ne úplně postprodukčně přeleštěných,…

Přečíst celé
|
|

Maso bez kůže

Nejdůležitější maďarský román současného desetiletí — praví se na záložce. Rok po jeho dopsání (2014) autor, maje pouhých čtyřicet let, dobrovolně odešel z tohoto světa.

Přečíst celé