|
|

S žádnou z jeho knih nejsem hotový

Moravská zemská knihovna v den autorových narozenin otevřela Knihovnu Milana Kundery. Při této příležitosti jsme se ředitele knihovny Tomáše Kubíčka zeptali na jeho vztah ke Kunderovi, na důležitost kultury střední Evropy i na to, proč ještě nemáme Kunderovu monografii.

Přečíst celé
|
|

Překladům chybí povědomí o tématu

Překladatel Roman Tadič se netají svou slabostí pro severoamerické indiány, sám sestavil antologii mýtů a vyprávění Šajenů nebo indiánskou kuchařku. Jeho nejnovější překlad — román Briana Moorea „Černé roucho“ — líčí příběh jezuitského misionáře, který se vydává do vzdálené misie na území kmene…

Přečíst celé
|

Malý človíček, kterého nosím v srdci

„Malý princ“ francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho slaví osmdesát let. V češtině pak poprvé vyšel v roce 1959 ve Státním nakladatelství dětské knihy v překladu Zdeňky Stavinohové. Jaký je příběh druhé nejpřekládanější knihy na světě?

Přečíst celé
|
|

Knihy jako ta nejlepší vizitka

V Brně byla otevřena Knihovna Milana Kundery. Ilustrátorem roku se stal už podruhé Jindřich Janíček. Soutěž o nejkrásnější české knihy roku zveřejnila nominace 58. ročníku.

Přečíst celé
|
|

Kánon 2.0: Evidentní pokles kvality je rodu ženského

Literatura, která vychází z mužské tradice, je prý kvalitnější. Současné mladé spisovatelky na mužskou literární tradici kašlou, proto je u nich možné pozorovat „evidentní pokles kvality“. Platí podobná úměra i u ženské literární tradice? A mohla bych ji vidět?

Přečíst celé
|
|

Sexismus, patriarchát, alkohol, korporát

Povídková kniha Zbyňka Mrvíka „Jsme zde, abychom byli šťastni“ nabízí přes pár světlých momentů velmi omezený a stereotypní obraz společnosti a mezilidských vztahů. Kniha, v níž ani sexuální obtěžování náctileté není pro autora problém, tak budí otázky ohledně etiky vydávání takové literatury.

Přečíst celé
|
|

Březen na pultech

Letošní měsíc knihy a čtenářů přinesl řadu novinek z české i překladové prózy, včetně desítky titulů v rámci tradiční akce Velký knižní čtvrtek. V našich tipech najdete první český překlad významné francouzské prozaičky, románovou kroniku o rodině ve víru československých dějin nebo novinku české…

Přečíst celé
|
|

Knihkupec může dovést člověka k četbě

Ester Šebestová už několik let pracuje jako vedoucí v jednom pražském knihkupectví. V rozhovoru ze série Třicátníci popisuje, jak se ke knihám dostala, jestli považuje práci knihkupkyně za aktuální nebo která témata v knihách a v životě vyhledává.

Přečíst celé
|

Psaní o smrti a umírání

Ponechat takový název? A pokud ano, jak zajistit, že se do fejetonu vůbec někdo začte? Když text nazvu takto, nemám spíš počítat s tím, že se mu každý vyhne? Kdokoliv si chce přečíst fejeton, vybere si jiný. O lásce, o umění nebo nesčetných jiných příležitostech života. Přesto název ponechávám,…

Přečíst celé
|

Street je nejsnazší

Fotograf Radim Dibdiak. Jeho revírem byla ulice. Jeho ateliérem kavárny. Objevoval se nečekaně a ve městě na něj bylo možné narazit každý den. Nejdřív postával o kousek dál, udělal několik fotografií a až potom přistoupil. Baudelaire by z něj měl radost, jako ze skutečného flanéra — člověka…

Přečíst celé
|
|

Proti humanismu

Sjezd spisovatelů 2022 přinesl řadu podnětných projevů. Étos některých z nich je zřejmou odpovědí na aktuální společenskou náladu — odráží stav společnosti, v níž se stupňuje nejistota a potřeba cosi změnit. V reakci tedy zaznělo: chraňme správné hodnoty, podporujme humanismus, bojujme s mocí,…

Přečíst celé
|

Srsly Arleta

Když jsem Arletu viděl poprvé, bylo to v socialistickém lynchovském baru v lázních Luhačovice, kde se rudé světlo snoubilo s tmou. Rozuměl jsem z jejího rapování jen útržky: třeba „čiči, čí jseš? Jsem ničí, syčím“, rým „kde domov můj / fuj“ anebo „moje srdce dvacet čtyři sedm broken, ale je to joy“.

Přečíst celé