|
|

Kdo po sci-fi hloupne

Podle výzkumu Chrise Gavalera a Dana Johnsona z Washington and Lee University, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Scientific Study of Literature, lidé čtou díla spadající do ranku sci-fi méně pozorně, povrchněji a vůbec hloupěji. Autoři studie však také rovnou dodávají, že se podle jejich…

Přečíst celé
|

Lidé si nikdy pořádně nerozuměli

Stanislav Biler poprvé prořízl veřejný prostor před sedmi lety v Brně jako zakládající člen tehdy ještě satirické skupiny Žít Brno. Od té doby se přesunul do komentářové sekce v Hospodářských novinách, té recenzní v Respektu nebo kontroverzních kapitol v průvodci po brněnském okolí. Rovněž…

Přečíst celé
|
|

Sám sobě lhářem i neštěstím

Bernhard Schlink (nar. 1944) pracuje jako právník a žije střídavě v New Yorku a Berlíně. Vedle své profese dokáže bravurně psát, o čemž se mohli přesvědčit čtenáři detektivního románu Spravedlnost podle Selba (1987, česky Prostor, 2009) či světového bestselleru Předčítač (1995, česky Prostor, 1998)…

Přečíst celé
|
|

Sex k nepochopení

Elena Ferrante píše — něco nového. Byla udělena Cena za špatný sex: množí se ten dobrý, ale špatného je pořád dost.

Přečíst celé
|
|

Nejlepší pro všechny

Desetiletý průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem příliš neví rady. Když potom Hana dostává nabídku na natáčení seriálu, bere ji jako příležitost, jak své problémy vyřešit. Přestěhuje Viktora k babičce na venkov a namlouvá si, že…

Přečíst celé
|

Všichni do Istanbulu

Básník a esejista Petr Král se v nové knize Konec imaginárna ohlíží za modernismem a jeho troskami z konce dvacátého století, z nichž klíčí všechny jeho post-verze. Nehledá přitom základy nových směrů a programů — zkouší se dostat před ně.

Přečíst celé
|
|

Doba bez smíchu a k zapomnění

Kdo sledoval zpravodajský kanál ČT24 ráno 17. listopadu, mohl si v bílém pruhu ve spodní části obrazovky přečíst jako první zprávu toto: „Češi si připomínají výročí událostí spojených se 17. listopadem.“ Je to zvláštní formulace: „Češi si připomínají…“ Nikoli třeba: „Připomínáme si“ nebo „Na dnešní…

Přečíst celé
|

Co se neodehraje v umění, vrátí se nám v politice

David Zábranský je prozaik ve veřejném prostoru nepřeslechnutelný, i když nevydává žádné knihy. Možná právě proto: pud psát prý rozpíná jeho texty po komentářových rubrikách i prknech českých divadel. Kromě pravidelných sloupků v magazínu Vice teď Zábranskému vychází i nový román Za Alpami o…

Přečíst celé
|
|

Tenkrát v Kanadě

Veřejná tajemství, věci, o nichž všichni vědí, ale málokdo o nich mluví. Zpravidla proto, že se to nesluší — neopatrný narušitel tohoto sdíleného mlčení riskuje, že bude označen za bájivého mluvku či zapšklou drbnu a takto pro mlčící, dobře vychovanou veřejnost zostuzen. Veřejná tajemství je i…

Přečíst celé
|
|

Sci-fi nedělá hlupáky

Švédská akademie přerušuje veškeré styky s mužem obviněným ze sexuálního obtěžování. Science fiction spouští hloupé čtení. Ve Skotsku bude platit jedna kartička do všech knihoven.

Přečíst celé
|
|

O práci: Kopání studny

V červenci 1970 byla spisovatelka a překladatelka Jang Ťiang spolu s manželem a dalšími kolegy z Čínské akademie společenských věd poslána na převýchovu do školy pro kádry 7. května. Zkušenosti z převýchovy shrnuje v knize Šest historií venkovského života, kterou teď vydává nakladatelství Verzone.…

Přečíst celé
|

Země lyr a ocele

Vzpomínka na stalinistické Československo dnes lomozí dvěma historickými hluky: skřípavou skutečností totality, násilí a politických procesů na jedné straně a ohlušujícím maršem propagandy, předchystaného umění a vítězné interpretace dějin na straně druhé. Novinář a literární historik Vít Schmarc v…

Přečíst celé