Komunismus a pekárny na žehličky

Proč nakladatelství Neklid vzniklo? Rozhodli jsme se začít vydávat knihy, protože nám přišlo škoda, že obrovské množství kvalitní a zajímavé levicové literatury, která je k dispozici v zahraničí, u nás vlastně ani nemá šanci vyjít. Velká vydavatelství se tohoto typu literatury spíše straní a ta malá zase nestíhají vše dobré vydat. Příkladem může být i teď námi vydaný překlad Komunismu (nejen) pro děti; snažili jsme se pro něj najít vydavatelství asi rok, až jsme se nakonec rozhodli vydat ho sami. Co vám v nakladatelstvích na Komunismus (nejen) pro děti odepisovali? Jaké mají důvody se levicové literatury stranit? Šlo samozřejmě o konkrétní knihu, ale asi není těžké si představit, že politická literatura obecně — a ta levicová především — u nás nenajde tak široký okruh čtenářstva, aby se nějak zvlášť vyplácelo ji vydávat. Navíc jsme nabízeli titul obsahující v názvu slovo „komunismus“, které je u nás z pochopitelných důvodů kontroverzní a pro některé potenciální čtenáře a čtenářky jistě i odrazující. To samozřejmě neznamená, že by u nás texty zabývající se levicovou politickou teorií nevycházely, ale vydavatelství mají zřejmě již plné ediční plány. Prostě neměla zájem. Čím se tedy liší nakladatelství Neklid, když už levicová literatura vychází? Těžko říci, zda se v něčem zásadně lišíme. Máme nějaké svoje představy o knihách, které bychom rádi viděli v rukou českých čtenářů a čtenářek, a je možné, že jiná nakladatelství mají jiné představy. Ale spíše jsme prostě další skupinka lidí, kteří svůj čas (a peníze) chtějí věnovat na šíření dobrých textů. Můžete ty představy nějak přiblížit? Primárně se chceme věnovat textům relevantním pro současnou neautoritářskou levicovou politiku. Zajímají nás hlavně novější knihy, ale kdoví, třeba někdy vydáme i nějakou chybějící klasiku. Čím vás zaujala kniha Bini Adamczakové o komunismu natolik, že jste se ji rozhodli vlastními silami vydat? Zaprvé asi způsobem, jakým se Bini vztahuje ke komunismu, tedy konceptu s velmi komplikovanou historií. Nebere ho jako danou věc, které je třeba dosáhnout, ale jako něco, co je třeba teprve vytvořit — a možná dokonce stále vytvářet a přetvářet. Píše o různých pokusech komunismus uchopit, nebo dokonce realizovat a ukazuje, proč se to nepodařilo. Zadruhé jazykem. První část knihy je psána jazykem dětské knihy s pohádkovými motivy. Píše se o princeznách a vojákyních, o pekárnách na žehličky, o smutných továrnách ronících učouzené slzy. Bini dokázala napsat text o kapitalismu a komunismu úplně bez ideologických klišé, bez technické terminologie a samozřejmě pro někoho s překvapivým generickým femininem. Zatřetí asi doslovem, který je už o hodně teoretičtější a v němž autorka zasazuje první část knihy do dějinného a politologického kontextu. A nesmíme zapomenout na hravé a zábavné ilustrace! Zaregistrovali jste na české vydání nějaké reakce? Spousta reakcí byla hrozně pozitivních: jednak se lidem ta knížka líbí a jednak jsou rádi, že si konečně lze o komunismu přečíst i něco jiného než (oprávněnou) kritiku minulého režimu nebo ideologické traktáty z té doby. Ale zároveň se na sociálních sítích objevily silně nesouhlasné komentáře. Od Twitteru ODS po anonymní profily. Ale to vše se dalo čekat. Pro nás je důležité, že tu knížku lidi čtou. Co se bude v nakladatelství Neklid dít dál? Máme už celkem dlouhý seznam potenciálních knih, u nichž hledáme vhodné překladatele či překladatelky a vyjednáváme ohledně práv. Plánujeme například Anarchii v praxi od Colina Warda nebo sanfranciské přednášky Johna Hollowaye In, Against and Beyond Capitalism. Další knihu máme v úmyslu vydat po prázdninách, a pokud to naše finanční situace dovolí, tak do Vánoc by jich mohlo být i víc.