|
|

Další struska na ostravskou haldu

Byl to buď Joyce, nebo Faulkner, který řekl, že pokud chcete o nějakém městě psát dobře, musíte ho také hodně nenávidět. U obou pánů to platilo vrchovatě. O autorech z Ostravy to obecně moc neplatí.

Přečíst celé
|
|

Návrat do křivolakých uliček

Když se v roce 2018 na pultech knihkupectví objevila prvotina Vojtěcha Matochy s názvem Prašina, bylo jasné, že do českého literárního světa „young adult fiction“ vstoupil bezesporu talentovaný debutant.

Přečíst celé
|
|

Existenciálně a postmoderně

Nezastavitelný den nám může jako voda nebo jemný písek protékat mezi prsty, ať děláme, co děláme, ať chytáme, jak chytáme, nic neudržíme. Nezastavitelný den se na nás může valit jako balvan, den zúčtování za vše, co jsme udělali a hlavně neudělali. Který z těchto příběhů se vypráví v novém, sedm…

Přečíst celé
|
|

Od samého počátku je všechno jen vítr

Literatura je plná příběhů o lidské touze po stvoření stroje, či rovnou bytosti, která by svými schopnostmi převyšovala člověka — Karel Čapek by mohl vyprávět. A to i o tom, jak se všechno postupně zvrhne a Roboti převezmou vládu nad světem. Jak se projekt umělé inteligence nakonec obrátí proti…

Přečíst celé
|
|

Cesta do nitra válečníkovy duše

Práce Petra Čorneje o Janu Žižkovi podává jasnou odpověď na stesky historiků, že husitství a jeho velké postavy dnes již nikoho s výjimkou úzké skupinky specializovaných badatelů nezajímají.

Přečíst celé
|
|

Láska jako hybný princip světa

Kniha Plovoucí po hvězdách od Martiny Doležalové je složena z individuálních příběhů, ovšem motivicky téměř neznatelně prostupujících tak, aby vytvářely celistvější výpověď o „mladé generaci“. Tedy o lidech, mužích a ženách, náctiletých, ale především o těch, kteří už možná mají hodně přes třicet,…

Přečíst celé
|
|

Radikalita ztracená v mlze

Po dočtení první (a poslední) knihy Vojtěcha Varyše má čtenář pocit, že tento model zná odjinud. Před pár lety přišel s něčím podobným francouzský konceptualista Édouard Levé: ten napsal svou Sebevraždu — a pár dní nato spáchal sebevraždu.

Přečíst celé
|
|

V pátek si třeba čti

Greta. Před dvěma lety to bylo ještě docela obyčejné, jakkoli v našich končinách ne příliš časté dívčí jméno. Od září 2018 se to ale začalo razantně měnit.

Přečíst celé
|
|

Mezi otcem a ostrovem

Zatím poslední kniha norské spisovatelky a novinářky Linn Ullmannové měla být původně něčím zcela jiným. Dcera Ingmara Bergmana a Liv Ullmannové naplánovala, že spolu s otcem napíší knihu. V té době bylo Bergmanovi osmdesát sedm let.

Přečíst celé
|
|

Všichni jsme na řetězu

Milan Urza je mimo jiné znám coby hudebník, literární redaktor a básník. Všechny tyto autorské zkušenosti — práci s tempem, důslednou stavbou textu a také imaginativními a metaforickými obrazy — zúročil ve své poslední atmosférické novele Dům bez oken.

Přečíst celé
|
|

Atak hranic říše krásného slova

Dnes je Burroughsova literární tvorba výzvou spíš pro literární historii než pro literární kritiku. Román The Soft Machine (Hebká mašinka) vyšel již v roce 1961 a od té doby byl široce reflektován, jakkoli nebyl v češtině dosud dostupný. O tomto textu tedy už něco víme ze sekundárních pramenů.…

Přečíst celé
|
|

Od emigrantů k rychlohrachu

Spisovatelka a reportérka Reflexu Adéla Knapová debutovala v roce 2003 knihou Nezvaní. Ta je však, jak čteme v autorském medailonu její prozaické novinky, „neplatná“. Pokud bychom na tento autorský výklad přistoupili, můžeme konstatovat, že Adéla Knapová publikuje v dosti svižném tempu. Po…

Přečíst celé