Články od:

Alžběta Stančáková

|
|

Zapomenuté knihy: Velké lži malé lži

Tuhle knížku už několik let prodávají v antikvariátech po desetikoruně za kus. A jde o takovou malou velkou literaturu, která vás nápaditým jazykem a přebujelou imaginací nutně škádlit nebude. Zobrazuje nicméně konkrétní kus velkých malých dějin. Odehrává se v anglickém Lichfieldu na počátku…

Přečíst celé
|
|

Tak zas budou Vánoce a každý chce svůj klid

Každý rok končí bilancí. A jaká může být bilance toho, jak se podařilo učinit umění svébytnou činností v rámci našeho státu? „Poté, co se vykoupete v prestiži, usušíte se prestiží, oblečete se do prestiže, najíte se prestiže a zatopíte si prestiží, vám už nezbyde nic než přidaná prestiž.“

Přečíst celé
|
|

Každej píše, jak umí

Jan Těsnohlídek ml. je součástí české básnické scény nejméně od roku 2009, kdy vydal svůj debut „Násilí bez předsudků“. O rok později obdržel (za všeobecného sakrování velké části literárního provozu) Cenu Jiřího Ortena. Vlny rozvířil i tím, že do debaty o angažované poezii přispěl kontroverzně…

Přečíst celé
|
|

Bejt žencká a psát

Projev básnířky Alžběty Stančákové, kterým otevřela předposlední diskusní blok s tématem Literatura a feminismus v rámci letošního Sjezdu spisovatelů.

Přečíst celé
|
|

Ženy přehlížené nadvakrát

„V Česku se rádi tváříme, že jsme tolerantní, jinakost ale tolerujeme jen ve chvíli, kdy není vidět,“ tvrdí překladatelka Sylva Ficová. „Ženy jsou českou společností přehlížené obecně, a když je žena lesba, platí to pro ni dvojnásob.“

Přečíst celé
|
|

Pomáhat bez morálního kýče

Iniciativa Hlavák pomáhá běžencům od roku 2015. Jejími řadami prošla i část literární scény, například Zofia Bałdyga, Ondřej Macl, Anna Luňáková nebo Jan Škop. Výraznou tváří Iniciativy je Veronika Dvorská, básnířka, scenáristka, učitelka češtiny pro cizince a koordinátorka dobrovolníků. Rozhovor o…

Přečíst celé
|
|

Surrealismus generace Z asi přijde

Olga Wawracz a Jiří Šimčík patří k nejmladší básnické generaci, se kterou se rozhovory běžně nedělají. Nízký věk při posuzování jejich tvorby ale nehraje roli — jsou to zkrátka jen pozoruhodní autoři, kterým letos vyjdou debuty. V uplynulých měsících jsme jejich tvorbu mohli číst třeba v Psím víně,…

Přečíst celé
|
|

Tvůrčí psaní v Bavorsku

Institucionalizovaná výuka tvůrčího psaní není v Česku — oproti jiným zemím — dosud příliš zavedená. Několik seminářů probíhá na veřejných univerzitách, samostatný obor u nás lze vystudovat pouze soukromě. Zda nás může naučit psát někdo jiný než my sami, se nejspíš nedozvíme. Na to, jak se k…

Přečíst celé
|
|

Stručná topografie norimberského metra

Na rozdíl od berlínského či pařížského metra se to norimberské vyznačuje prazvláštní nudou. Místní si navíc stěžují, že patří k nejdražším v Německu. Přesto jím ale všichni jezdí. Glosa Alžběty Stančákové.

Přečíst celé
|

Stadtbibliothek Nürnberg. Jedna z nejstarších německých knihoven

„Kdyby byly veřejné knihovny vynalezeny dnes, byly by odsouzeny za krajně socialistické, z ekonomického hlediska neuskutečnitelné, a byly by považovány za jistý konec knižního trhu.“ Tweet demokratického politika Alberta Leeho mířil zejména na americkou společnost. Jestli má ale současná krize…

Přečíst celé
|

Poezie je buď facka, nebo polibek

Facebooková skupina Poezie pro každý den čítá přes pětadvacet tisíc členů a členek. Lze do ní přispívat printscreeny, fotografiemi či přepisy různých básní — původních, překladových, ikonických či zcela neznámých. Diskutující se často vášnivě dohadují o kvalitách či smyslu sdílených děl. Pro…

Přečíst celé
|
|

Přebytky z berlínského deníku

„Ne každá dívka má čas pěstovat koníčky — když je někdo vyfluslej z práce, těžko přijde domů a začne ještě hrát na flétnu.“ Berlínská glosa Alžběty Stančákové.

Přečíst celé