Milostný dopis jedné vinárně. Umírněný hanopis na gentrifikaci. Vzpomínka na „normál“. Črta z roku 2019 básnířky Alžběty Stančákové.
Neucházel bych se o rezidenční pobyt pro literáty, kdybych už neměl určitou představu o tom, co chci psát. Rozepsaný jsem byl už z Prahy, ale pobyt v Literárním domku v Broumově mně umožnil za měsíc napsat to, co bych v Praze psal možná i půl roku.
Dubnové číslo časopisu Host se věnovalo současné materiální situaci spisovatelů. Hlavní text tématu se mimo jiné kriticky dotkl i knihoven a jejich postavení v českém literárním ekosystému. Lenka Hanzlíková z Městské knihovny v Praze polemicky reaguje na některá tvrzení článku. Doplněno také o…
Celý duben v Praze, sama, v bytě Jaroslava Foglara, taková čest a skvělá příležitost. Jako zastánkyni minimalismu se mi vše potřebné vejde do jednoho malého kufru — počítač a kniha, kterou zde hodlám přeložit do německého jazyka, pár kousků oblečení, skoro žádná kosmetika, stejně se nedá jít nikam…
„Budoucnost vypadá už skoro čtyřicet let pořád stejně: panoráma na sebe namačkaných mrakodrapů, loga korporátních firem, která v noci svítí a stvrzují tak svou nadvládu nad městem.“ Takto si nad typizovanou podobou filmů či počítačových her z žánru „neonových“ a „korporátních“ dystopií posteskl…
Dubnové počasí letošního roku nás skutečně vyvádí aprílem. Namísto pylových alergenů se za oknem brněnské rezidence každou chvíli honí sněhové vločky. Glosa spisovatele Pavla Brycze.
Jak vypadaly poslední týdny provozu v Městské knihovně Cvikov, která má kolem pěti set registrovaných čtenářů? O tom píše její ředitel.
Máme tu jubilejní 20. ročník literární soutěže Magnesia Litera, na jehož průběh má stejně jako loni nemalý vliv pandemie. Čeho se však koronavirus nedotkl, to je vedle množství přihlášených knih obvyklá diskuse nad zveřejněným výběrem nominovaných titulů.
Jedna z manter a útěch posledních dvanácti měsíců se dá shrnout dvěma slovy: návrat normálu. Bezpochyby vznikne normalita — nezpochybňovaná, „přirozená“ skutečnost — nová. Nemůžeme vědět, jak bude vypadat. Lze ovšem zpětně vysledovat dlouhodobější trendy i historické paralely. Například v…
Do angličtiny se z jiných jazyků překládá jen mizivé množství knih. Svět anglosaského literárního překladu je malý ostrůvek nadšenectví a obětavosti, ale i amatérství a diletantismu, který má s kontinentální překladovou tradicí a translatologií společného jen málo. I odtud pramení kontroverze kolem…
Na českém knižním trhu je dostupná nová kniha v dlouhé řadě komunistických hanopisů. Zatímco ale tuzemská historiografie a publicistika se tu více, tu méně snaží poprat s československými poválečnými dějinami, dvousvazek Jak přízrak komunismu vládne našemu světu vidí totalitní zlo za kdečím, od…
Pokud poezie dnes nebudí žádné velké vášně, pak výběr překladatele básní proběhne už zcela bez povšimnutí. Ledaže by byl spojený s rasou, genderem a sexuální orientací. Tak jako v případě Marieke Lucas Rijneveldové.