Články od:

Patrik Linhart

|

Básníci a malíři na vinoucí se stezce

Vskutku je to tak, upozorňuje na to i Peter Ackroyd ve svém díle Albion. „Kořeny anglické imaginace“, čmáralové a mazalové, které spojuje zájem o krajinu, o krajinu libovolného původu, spojuje představa „vinoucí se stezky“, ať již jde o obraz „Stezka pro jízdu koňmo v Cookhamu“ Stanleyho Spencera,…

Přečíst celé
|
|

Malíři a básníci v okultuře

Ve své eseji „Společné podnikání malířů a básníků“ jsem se rozvášnil nad vztahy, sympatiemi a spolupracemi, jaké kdy mezi výtvarníky a literáty vznikly, vzplály a proběhly. Napadlo mě v těchto úvahách pokračovat a vzít si občas ku pomoci osobnost, která se pohybuje v hraničním pásmu mezi…

Přečíst celé
|
|

Společné podnikání básníků a malířů

Kasička vnímání vztahů mezi literaturou a malířstvím. Obdiv a ignorování. Jde jen o náběh k tomu, jak vnímají básníci malíře a možná naopak. Tohle téma mě napadlo, když jsem jako editor pracoval na knize básní malíře Jiřího Davida. Zdálo se mi, že si nejsme tak vzdálení. A totéž jsem cítil, když…

Přečíst celé
|

Mistr tvořivého soucitu

„Je dvojí soucit,“ zamýšlí se Stefan Zweig v úvodu románu Netrpělivost srdce z roku 1939. První, ten obvyklý a běžný, považuje za zbabělý a sentimentální… A pak je ten druhý, „který jediný má smysl — ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s…

Přečíst celé
|

Raymond Queneau a dílna patafysické fantastiky

Dnes uplyne pětačtyřicet let od úmrtí interesantního francouzského básníka, spisovatele a milovníka exaktních věd a podivností — Raymonda Queneaua (nar. 21. února 1903 v Le Havru). Předpokládám, souměrně s dobou, že je důležité připomenout tohoto autora, který za svými na první čtenářský dojem…

Přečíst celé
|

Horace Walpole a gotický pohled na svět

Čtyřiadvacátého září 1717 se nad Albionem zešeřilo. Narodil se hrabě z Orfordu, plodný pisatel dopisů a především první představitel a zakladatel gotického románu. Vypravme se za dědečkem hororu.

Přečíst celé
|

Hranaté výročí velkého Ládi

Je takové tvrzení — a nesetkal jsem se s ním jen jednou —, že každý spisovatel nosí v hlavě dva tři romány a každý hudebník dvě tři melodie. Zajímalo by mě, kolik v sobě každý národ nosí géniů. Aniž bych něco lišácky podsouval, připomenu, že v rozmilém „augustovském“ měsíci srpnu — v němž, jako by…

Přečíst celé
|
|

Brno je předměstí Vídně a Duchcov záhumenek Teplic. O ironii a kráse

„Podej mi židlu,“ řekl jsem před pár lety své holce Lucii a ona řekla: „Podám, ale slib, že v tom Brně žít nebudem!“ Tehdy jsem telefonoval s Martinem Stöhrem o tom, že udělám fotokomiks o Brně pro časopis Host, v Brně jsme pak strávili čtyři dny. Ale do tohoto města jezdím už dvacet let, první,…

Přečíst celé
|

Morgenstern. Hvězda zítřka

Ve čtvrtek to bylo přesně 150 let ode dne, kdy se v Mnichově narodil Christian Morgenstern, básník a myslitel, jenž se za svého života dočkal pramalého uznání — co také při svém jménu mohl čekat. A přitom dnes o něm ví každý jen trošililinku přičinlivější středoškolák a je uznávanou ikonou…

Přečíst celé
|
|

Nedokonalé sny o dokonalosti

Neuplyne týden bez toho, aby umění nenarazilo na slušnou společnost. Jednou to je představa slušných neonacistů o současném divadle, jindy zase zamyšlení pokrokových intelektuálů nad slovníkem klasiků. Co ale z umění zbude, když oloupeme všechny jeho štiplavé slupky? Ptá se spisovatel Patrik…

Přečíst celé
|
|

Smích černé vrány

Přečíst si knihu autora z Aljašky, ano, pravého Aljašana (na aljašské krásné vlajce je souhvězdí Velkého vozu ukazující k Polárce), je i v této době tak trochu „rara avis“. Když se nadto jedná o autora hororů, jsou očekávání mírně řečeno nehorázná.

Přečíst celé
|
|

Knížky či digimoni?

Přežijí knihovny bez knih? Vyplatí se státu přenést břemeno knihoven na úřady práce nebo naopak? A podle jakého klíče půjdou knížky do stoupy? Na to patrně knihovníci klíč nemají, ale je jisté, že se to dít bude. A knihovny přestanou být místem klidu. Kdyby Wim Wenders začal točit Nebe nad Berlínem…

Přečíst celé