Občas není jasné, zda jde Jiřímu Štěpánovi o přesné pojmenování, nebo si libuje v mnohomluvném chrlení pojmů, píše v recenzi jeho sbírky „Partitura a provedení“ Andrea Popelová.
Do sbírky Ondřeje Macury „Tiše, aby nás neslyšel“ vstupujeme s nejistotou. Kdo nás nemá slyšet? Je to zábavná hra na schovávanou, nebo nám hrozí nebezpečí? Jak uvidíme, platí obojí a nejistota z různých důvodů přetrvá do konce čtení, a vlastně i po něm.
Oproti jejím předchozím sbírkám je „Výstava posedlostí“ Yvety Shanfeldové koncentrovanější, zmizely banální rýmy a zbytečné pointy. Stálým tématem jsou rodinné vztahy, vzpomínky a paměť a básnířka zkoumá i možnosti básnického jazyka.
Poezie archetypů a hutných výsečí světa. Recenze sbírky zahrnující vybrané básně Josefa Hrdličky z let 2014—2020.
Básnická prvotina Jana Váni se jmenuje Horizont očekávání, po jejím přečtení však zjistíme, že básník neupírá svůj zrak ke vzdáleným obzorům, ale že ho nejvíce zajímá, co je mezi nimi — současný svět.
Próza Boženy Správcové Uctívači kruhů je inzerována jako magicko-kuchyňské podobenství, ale oblíbenou směs receptů a babičkovských mouder nečekejte. Ocitnete se v magickém časoprostoru, který je možné chápat jako fantastické místo, kde lze rozmlouvat s jezevci a kde zdravotní sestry ztěžka…