Články od:

Jarmila Vojtová

|

Nepřekonatelné květnové pranostiky

Každý rok si na přelomu dubna a května stěžujeme na pomalý příchod jara. Letošní rok není výjimkou — meteorologové musí odpovídat na otázky, jaké bude počasí, kdy se konečně oteplí a zda je současné počasí příznivé pro přírodu či nikoli. Připomeneme-li si stará lidová rčení, vidíme, jak v nich naši…

Přečíst celé
|

Tajemství knihy

Když se zamyslíme nad zcela běžnými slovy a začneme pátrat, odkud se vzala a jaký je jejich význam, často se dozvíme zajímavé a leckdy překvapivé informace. Tak je tomu i se slovem „kniha“, které patří k základní slovní zásobě našeho jazyka a všichni je známe.

Přečíst celé
|

Co má společného chumelení s frmolem?

V zimní době se nabízí napsat něco o sněhu a sněžení. Podíváme-li se do druhého svazku Českého jazykového atlasu na regionální rozdíly v pojmenování tohoto přírodního jevu v našich nářečích, zjistíme, že slovní zásoba s ním spojená je poměrně bohatá a pestrá.

Přečíst celé
|

Tajemství habánů

Když o někom řekneme, že je „habán“, je jasné, že se jedná o velkého statného člověka neboli kolohnáta či hromotluka, chcete-li. Kde se toto slovo vzalo a co původně znamenalo?

Přečíst celé
|

Co najdeme v lese

Kdo z nás nebyl někdy v lese na houbách? O blízkém vztahu českých houbařů ke všem hříbkům, kozákům, ale třeba i bedlám svědčí množství lidových názvů vycházejících z nářečí. Setkáváme se s nimi dodnes, a tak při návštěvě některých oblastí naší republiky můžeme být až překvapeni jejich růzností.

Přečíst celé
|

Přechylovat, či nepřechylovat?

V současné době debatu o přechylování opět oživila sněmovna, která schválila návrh novely o matrikách, a jeho znění potvrdil i Senát. Novela přijímá liberalizaci volby (ne)přechýleného ženského příjmení. Jde o jev společensky citlivý a v dnešní době velmi aktuální, a především je to jev jazykově…

Přečíst celé
|

Jdete v pondělí na šmigrust nebo na šlahačku?

Často se mluví o tom, že se nářeční slova vytrácejí z naší mluvy, existuje však oblast, v níž si je vybavíme, a tou jsou tradiční lidové zvyky a svátky. K nim patří bezesporu i svátky velikonoční a výrazy s nimi spojené, které zná každý mluvčí alespoň pasivně. Znalost těchto slov často prozradí náš…

Přečíst celé
|

Čeština za časů korony

Příchod nemoci covid-19 způsobil velkou změnu v mnoha oblastech našeho života: ovlivnil nejen zdravotnictví a společenský život většiny z nás, ale proměnil i náš jazyk. Vznikla tak slova jako haranténa, promordor nebo covidiot.

Přečíst celé
|

prejeme pekne vanocni svatky a hodne radosti s cestinou

Mezi českými pisateli se čas od času rozvine diskuse o tom, zda a nakolik je třeba dodržovat psaní diakritických znamének. Naposledy se tak stalo na přelomu století, kdy nám diakritika značně znepříjemňovala psaní na počítači a chvíli se zdálo, že budeme muset psát české texty bez háčků, čárek a…

Přečíst celé
|

Není epický jako epický

Obšírně vysvětlovat či připomínat význam tohoto původem latinského slova není třeba. Všichni si jistě vzpomínáme na hodiny češtiny, kdy jsme se učili o literárních žánrech a čítankovým příkladem epického díla byly výpravné básně Ilias a Odyssea. Slovo epický tedy známe ve významu „obšírný, výpravný…

Přečíst celé