Odkud mluvím

Na Koltě, kulturně-společenském portálu Colta.ru, který v roce 2012 spoluzaložila básnířka a prozaička Marija Stěpanovová a který mám ve svém prohlížeči stále ještě nastavený jako domovskou stránku, i když obsah se tam od 24. února 2022 mění jen zřídka, tak tedy na Koltě jsem si nedávno přečetla rozhovor s ruským básníkem a literárním teoretikem Pavlem Arseňjevem — s tím, který v sedmnáctém roce v Moskvě, v ulici kousek od Rudého náměstí, mezi domy rozvěšel, jako vyprané prádlo v nějakém jižním městě, verše Vsevoloda Někrasova. Visely vysoko v nebi přes celou délku ulice a nebe, ostře modré, šedivé i černé, prosvítalo mezi písmeny. Vedení města za tou nádherou ani nepostřehlo ironický smysl Někrasovových slov, která doslova přeložená znějí: „Líbí se Moskva / Líbí se Moskva // až by se zdálo / že nic není tak strašné…“ A o smyslu slov byl také rozhovor, který mě k této vzdálené, už téměř neskutečné vzpomínce přivedl. A byl také o tom, jak se jejich smysl dnes mění v závislosti na tom, odkud je člověk pronáší. Arseňjev v této souvislosti mluví o jazykové geolokaci. Tak ruské slovo vojna, válka (ve vztahu k současné ruské agresi na Ukrajině), vyslovené v Rusku má trochu jiný význam než vyslovené za jeho hranicemi. Neznamená jen organizovaný ozbrojený boj mezi dvěma stranami, jak o válce tvrdí slovníkové heslo, vyjadřuje i pozici mluvčího k tomuto boji, jeho protiruskou, protirežimní pozici, a také vědomí, že za ni může následovat trest — až několik let odnětí svobody. Samo slovo válka je totiž v Rusku od 4. března 2022 zakázané a válka, kterou Rusko vede na Ukrajině, nese oficiální název „speciální vojenská operace“, zkráceně SVO. A také užití této zkratky v běžné řeči rovnou prozrazuje, na čí straně mluvčí stojí. Stejně jako vyhýbavé eufemismy „všechny tyto události“, „všechno to, co se děje“. Zděsím se, když si v moskevské kavárně všimnu, že mi padají z úst, protože si nejsem jistá, co přesně si myslí člověk, který sedí naproti mně. Ale když v nastalé pauze řekne válka, je to okamžitě jasné.

Zatímco v zahraničí tuto část svého významu slovo válka ztrácí. Samo o sobě nestačí k vyjádření pozice. V ruštině se proto před ně staví ještě přívlastek polnomasštabnaja, tedy probíhající v plném rozsahu. A myslí se tím válka, která začala 24. února 2022 bombardováním celého území Ukrajiny. Současně tak mluvčí dává najevo, že chápe, že Rusko na Ukrajině válčí už od okupace Krymu v roce 2014.

V češtině se mi zoufale nedostává přesných slov. Pokaždé když píšu o životě rozlomeném 24. únorem 2022, přetěžuju své věty upřesněními, která dřív mohla zůstat nevyslovena — všichni jsme přece věděli, o čem je řeč. Slova se dnes vymkla slovníkovým definicím a já vůbec netuším, čím jsou tu nabita v živé řeči.