Vrátit myšlení o literatuře do veřejného prostoru

Literárních cen tu máme několik — Státní, Literu, Franze Kafky aj. Má smysl zakládat další? 

Doufáme, že to smysl má. Jinak bychom se do toho nepouštěli. Podnětů, které nás (myšleno literární časopisy) vedly k jejímu založení, je víc. Například to, že na rozdíl od filmu, hudby či divadla nemá literatura cenu kritiků. A rádi bychom širší veřejnosti ukázali, že vůbec něco jako literární kritika existuje. A to nikoli jen v podobě nějakého recenzního servisu nebo influencerské show. A že má zázemí v literárních časopisech, které mohou nabídnout kvalitní, „pomalou“, kulturní publicistiku.

Nejde ale jen o zviditelnění literární kritiky a literárních časopisů, hlavní naší „ambicí“ je pokusit se dostat vůbec do veřejného prostoru uvažování o literatuře. Ukázat, že má (a proč) stále smysl se vracet k literárnímu textu, i když se v konkurenci jiných médií může jevit čím dál víc archaicky či exkluzivně.

Právě to, že by samotnému vyhlášení měly předcházet veřejné debaty, v nichž se kritičky a kritici budou vyjadřovat nejen k tomu, čeho si oni sami v aktuálně vycházející české próze a poezii cení a proč, ale i upozorňovat na zajímavé trendy, kontexty nebo třeba na autory a autorky, kteří by se jinak ocitli na periferii zájmu, by mělo CLK odlišit od stávajících cen. U nich zpravidla tuto kritickou reflexi nahrazují besedy s oceňovanými autory či autorská čtení. To ale nemyslím jako výtku, zkrátka to souvisí s koncepcí těchto cen. Jiná by také měla být v tom, že díky těmto debatám bychom rádi upozorňovali na víc titulů než jen na vítěze. Spíš chceme potenciálním čtenářům vzkázat — tohle všechno jsou texty z letošní produkce, které stojí (a proč) za vaši pozornost.

Debaty CLK se měly konat v univerzitních městech. Proč tedy ta první proběhne teď v sobotu na táborském Tabooku?

Idea je taková, že by alespoň polovina debat měla probíhat mimo Prahu. Nápadů máme víc, univerzitní města nás napadla hlavně proto, že jednotlivé časopisy nebo konkrétní kritici tam mají často kontakty na regionální vzdělávací a kulturní centra, s jejichž akcemi by se literární debaty mohly propojit. První debaty, které vlastně budou uvádět CLK do světa, jsme ale chtěli propojit s již existujícími literárními festivaly, s nimiž literární časopisy dlouhodobě spolupracují nebo jsou nějak s jejich programem propojeny. Proto první debata k poezii proběhne na táborském Tabooku a první prozaická na pražském FALLu.

Jak vlastně budou debaty probíhat?

Obecně — kritičky a kritici z obou porot (pro poezii a pro prózu) by měli kriticky zhodnotit vždy texty, které z nějakého důvodu stojí za pozornost, a publiku nejen „obhájit“ své osobní preference, ale především poodhalit souvislosti, nabídnout možné perspektivy, komparace, upozornit na zvláštnosti, jinakosti atd. Ale konkrétní náplň a dramaturgie je samozřejmě v rukou porotců a moderátorů. 

Mluvit se bude vždy o knihách, které vyšly v daném období kalendářního roku. Debaty budou rozložené (a s výjimkou letoška) do celého roku. Zvlášť budou probíhat debaty k próze a poezii. Vždy by se měli účastnit pouze tři kritici/čky z pětičlenné poroty — jednak tím vznikne větší prostor pro diskusi, jednak se proměnou účastníků může samozřejmě měnit i dramaturgie debaty. Předpokládám, že během debat budou poroty reflektovat víc než tři tituly. Navíc řada knih vychází na vánoční trh a poroty musí mít čas se s nimi ještě seznámit. Nominace vyhlásíme tedy asi měsíc před vyhlášením, to znamená v půlce nebo na konci února.

Co ty osobně od porotců během první debaty čekáš?

Osobně čekám, že to bude zábava. Všechno jsou to zajímavé osobnosti, tak doufám, že dojde i na nějaké názorové jiskření a pošťuchování. Nicméně dramaturgii úvodních debat, kde bude mimořádně přítomná celá porota, chystáme tak, že by jednotliví porotci měli představit jakési své kritické krédo, prozradit publiku, co pro ně osobně má v literatuře váhu, čeho si cení a proč. A měli by to ukázat už na příkladech z letošní produkce české prózy a poezie.

Budou se debaty nahrávat a o jaké další mediální výstupy půjde?

Debaty by se měly nahrávat a budou k dispozici na webu a sociálních sítích CLK. Mimo to se na našem webu budou objevovat průběžně různé kritické texty, jež reflektují dění v české literatuře. Mělo by se jednat o takový čtenářský výběr z jednotlivých literárních časopisů.  

Jakým způsobem byli porotci vůbec vybráni? 

Každý z literárních časopisů (A2, Host, revue Prostor, Souvislosti a Tvar) do poroty nominoval někoho z okruhu svých redaktorů/rek a autorů/rek. Nebylo podstatné, zda se jedná o kmenového autora — ostatně někteří/ré z porotců/porotkyň publikují ve většině literárních časopisů —, ale že je to někdo, kdo se soustavně věnuje literární kritice a sleduje současnou produkci české literatury. A zásadní roli pak samozřejmě hrála ochota a čas oslovených se do toho pustit. Díky sponzorům se nám sice podařilo sehnat prostředky na honoráře, ale vzhledem k časové náročnosti bude jejich práce pořád hluboce podhodnocená. Tudíž nikoli nepodstatným kritériem výběru bylo též jejich nadšení a určitý čtenářský fetišismus.

Proč jen tištěné časopisy? Co weby jako iLiteratura, Alarm…?

Upřímně, na tomto nepanovala úplná shoda. Nakonec ale převážil argument, že by bylo dobré vytvořit užší organizační platformu a základní koncept a k němu pak přizvat ostatní. Oslovili jsme poté všechny literární časopisy, které „pěstují“ kritiku a zabývají se českou literaturou. Proto z toho vypadl například Plav. Některé oslovené časopisy odmítly z důvodu časových kapacit, některé z ideových. Nicméně jednotlivé kritiky a kritičky spojené s webovými časopisy či podcastovými formáty jsme pak zvali do širšího kolegia. Řada z nich přijala, což jsme samozřejmě rádi. Pro mě osobně je velkou přidanou hodnotou CLK právě fungující kooperace časopisů a narušování sociálních bublin, které mohou být s jejich čtenářstvem spojené. 

Vysvětlila bys ještě, jak funguje ten systém porot a kolegií?

Pětičlenné poroty jsou nominované časopisy a po třech letech se budou obměňovat. Porota by na každý rok měla vybrat trojici titulů za poezii a trojici za prózu. Tomuto výběru by měly předcházet ony debaty. Kolegium pak otevřeným hlasováním z této trojice vybere vítěze/zku. Účast v kolegiích (jedno pro prózu, druhé pro poezii) je otevřená všem, kteří českou beletrii a poezii pravidelně kriticky reflektují, a Spolek CLK stále přizvává další kritiky a kritičky. Přičemž se snažíme, aby tato kolegia byla názorově, institucionálně i generačně co nejpestřejší. Kolegium sice jen hlasuje o titulech předvybraných porotci, ale každý z členů kolegia má právo porotě navrhnout tituly, které by mohly uniknout pozornosti porotců, aby je do svých přednominačních debat zahrnula. 

Není mezi letošními porotci prózy a poezie málo žen? Na instagramové stránce CLK už se objevila výtka, že je to 7 : 3.

Všude je málo žen. Snad to vynahradíme právě složením kolegií. V kolegiu pro prózu se nám to podařilo sestavit skoro rovným dílem: 12 kritiček a 14 kritiků. Jejich jména čtenáři najdou na našem webu. 

Další debata proběhne na festivalu FALL v pražském DOXu. Proč tam? Co spolupráce třeba s Muzeem literatury, Kampusem Hybernská? Nebylo by to vhodnější?

Jak už jsem říkala, chtěli jsme úvodní debaty spojit již s existujícím literárním festivalem. FALL je zajímavý v tom, že díky pestré dramaturgii dokáže představit literaturu v ne zcela tradičních perspektivách, v kontextu jiných médií, dokáže najít formáty, jak propojit českou a světovou literaturu atd. Ale určitě budeme v příštích ročnících rádi i za spolupráci s Kampusem nebo Muzeem literatury a dalšími literárními institucemi.

Kdy proběhne vyhlášení letošní Ceny literární kritiky?

Dvanáctého března na slavnostním večeru v DOXu.

A čím odměníte vítěze?

Díky sponzorům dostane vítěz každé kategorie finanční odměnu padesát tisíc korun. Jednáme o spolupráci s CzechLit a Českými centry, aby finanční odměnu doplnil i rezidenční pobyt. A příjemným překvapením snad bude i artefakt, který speciálně pro tuto příležitost pro oba vítěze/zky vytvoří Krištof Kintera.