Bude to doják

Ondro, tobě je spíš třicet než padesát. Pamatuješ si, kdy jsi na Filmovce byl poprvé?

Filmovka byla součástí mého života odjakživa. Když člověk vyrůstá na Uherskohradišťsku, tak ho to nemine — i pro dítě se jedná o fascinující týden, kdy jeho město ožije, získá úplně jinou atmosféru, začnou se v něm pohybovat zcela odlišní lidé. Na program a festival jako takový jsme začali chodit třeba ve čtrnácti, ale pochopitelně prvních několik let pouze na venkovní promítání zdarma a na deky do parku, akreditace pro nás tehdy byly nedosažitelné. Poprvé jsem Filmovku opravdu zažil jako návštěvník až někdy na výšce.

Promítla se nějak ta padesátka do programu letošního ročníku?

Celý festival bude vzpomínací, což lze vidět hned pohledem na letošní vizuál, skrz návrat oblíbených filmovkových hostů až po několik výstav, které mapují historii festivalu. Nedá se říct, že bude jubilejní ročník významně odlišný od ostatních, ale myslím, že výraznější nostalgie je cítit ve vzduchu od začátku organizačních snah. Bude to doják.

Literární stan je mladší, ale i ten už na Filmovce stojí deset let. A na rozdíl od skutečných stanů, které se během let spíš opotřebovávají, vypadá tenhle čím dál líp. Jak se vlastně literatura na LFŠ dostala?

Před lety hradišťský rodák, básník Ivan Petlan, organizoval filmovková čtení v altánu v parku za kinem Mír. V roce 2004 dokonce jako doplněk k LFŠ edičně připravil antologii Co si myslí andělíček o dětech v české poezii. Potom se několik let nic nedělo. Současný programový ředitel Filmovky, mimo jiné také dvojnásobný mistr ČR ve slam poetry, Jan Jílek, mě pak v roce 2014 poprosil, abych na Filmovce zorganizoval slamovou exhibici. Dal mi kontakt na provozovatele jednoho ze stanů. Když jsem tomu člověku volal, tak mi říkal, že mu tím trhám trn z paty — přislíbil Filmovce několik dní programu a neměl zorganizováno vůbec nic. Tak jsme se domluvili, že společně s mými kamarády z Portus Litterarum připravíme hned několik akcí, nikoliv pouze ten slam. A tak vznikl literární program na LFŠ.

Vidíš za těch deset let nějaké důležité mezníky?

Pozice literatury na Filmovce se zlepšuje spíš postupně, dostáváme lepší prostor, víc propagace, víc autonomie, máme vyšší rozpočty. První roky jsme sebe nemohli zaplatit vůbec a účinkující spíš podprůměrně, dnes už je to v pohodě. Myslím, že podobný prostor a úroveň by měla literatura mít na mnohem větším množství českých festivalů. Důležitých mezníků bylo několik, ale nejdůležitější asi začátek spolupráce s Hostem — hodně mi to rozvázalo ruce, jinak to bylo fakt na jednoho až dva lidi moc. A to neříkám jen proto, že se mě ptáš zrovna ty. 

Letos se toho v literárním stanu děje opravdu hodně. Změnil se nějak koncept celého místa? Na co všechno se do literárního stanu dá přijít?

Dřív byl literární stan spojen s dětským, což nám úplně nevyhovovalo. Ne že bychom neměli rádi děti, ale spíš jsou požadavky dětského a literárního programu natolik odlišné, že předělávání dispozic stanu každodenně stálo příliš mnoho úsilí. Dnes už je to jinak. Dopoledne mohou do stanu návštěvníci přijít na program Nová realita, v rámci kterého se bude třeba cvičit ranní jóga, diskutovat o ženách ve veřejné službě či aktivitách různých neziskovek. Celé odpoledne a podvečer je vždy věnován literatuře. V noci pak stan převezmou DJs a přichází čas večírků.

A co ty děti, jémine? Znamená to, že už si na Filmovce nebudou mít kde hrát? 

Dětský stan je nyní o kus dál a program v něm skutečně velmi bohatý. V parku je i hřiště. Zmrzlina je dokonce i v logu. Filmovka je obecně pro děti dobrým místem.

V programu literárního stanu jsou zahraniční hosté, vítězové loňské Litery, mladí básníci, slam. Co bys z něho vypíchl ty osobně?

Mám radost, že pozvání přijal třeba Mariusz Szczygieł či Ivan Štrpka. Těším se na diskuse s Kateřinou Liškovou nebo Andreou Sedláčkovou. I ten slam je na LFŠ vždy příjemný. Vlastně se letos skutečně těším na všechno a teď je to spíš jak tahat králíky z klobouku.

Oblíbený slam poslední roky býval ve stanu Respektu. Letos se tedy konečně stěhuje do Literárního stanu?

Tohle vzniklo historicky, protože dřív jsme nemívali k dispozici dost velký stan, aby se tam vešlo slamové publikum. To se už změnilo, a není tedy důvod tříštit lokace. Vše bude u nás.

A co ty? Zůstaneš v roli organizátora, nebo tě v nějaké roli uvidíme i na pódiu? 

Na pódiu budu hlavně nalévat víno a rovnat stoličky. A taky moderovat několik bloků. Číst tentokrát na Filmovce nebudu, ale hned po ní, ve čtvrtek večer, mám čtení na Poli designu Egoé v Bílovicích. To by měl být takový oddech po LFŠ, tak všechny srdečně zvu i tam. Můžete společně se mnou usnout při čtení.