Olomoucký Book’n’grill

Jak vůbec vznikl nápad pořádat v Olomouci festival zaměřený na autorské a umělecké publikace?

Před více než devíti lety v semináři kulturního managementu na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého, kde jsem tehdy studovala. Každý jsme měli přijít s nápadem na projekt, který podle nás v Olomouci chybí, a zkusit si na něj cvičně napsat grant. V té době jsem pracovala v antikvariátu, zajímala mě zinová kultura a ilustrace. Sledovala jsem obálky nových knih, zajímalo mě, do jaké míry platí skloňované pravidlo „nesuď knihu podle obalu“, což mi nikdy nedávalo smysl, přišlo mi, že by obálky knížek do velké míry měly odrážet jejich obsah. Napadlo mě proto, po vzoru zahraničních art book fairs, a návštěvě již neexistujícího polského knižního veletrhu Kiosk, uspořádat něco podobného u nás. Zorganizovat veletrh knih, které na obálky, ilustrace a knižní zpracování dávají velký důraz. Grant jsem tehdy zkusila podat a vyšlo to – první ročník jsme zorganizovali za 30 000 Kč.

Podobných festivalů existuje víc, nejstarší je asi pražský Knihex, donedávna v Táboře probíhal Tabook. Co máte společného a jak se naopak lišíte?

Určitě se u nás objevují stejná nakladatelství a hosté a hostky v rámci doprovodného programu. Zaměření je dost podobné, nás především zajímá kontext současného výtvarného umění, ve kterém společně s kurátorem výstavního programu LITRu Alexandrem Jančíkem profesně působíme. Zapojujeme tak do programu konceptuální umělce a umělkyně, pořádáme performance nebo pracujeme s video/audio instalacemi. Na samotném veletrhu se u nás objevuje určitě více „papírových“ prodejců z oblasti knižní vazby, tisku, grafického designu a ilustrace. Myslím, že jsme možná jediný veletrh, který výrazně pracuje s architekturou prostoru — snažíme se, aby byl veletrh zábavný a odrážel se ve vizuálu daného ročníku. Letos bude ročník ve znamení fauny a flóry. Od začátku se LITR snažil nastavit rodinnou a přátelskou atmosféru, nechceme, aby veletrh působil pouze jako trh se zbožím. Je vítáno si věci klidně jen prohlížet, povídat si s nakladateli a trávit lenivý víkendový den prohlížením nejkrásnějších českých knih.

Na co se návštěvníci můžou těšit letos? Je to poprvé, co LITR proběhne v areálu výstaviště Flora? 

Veletrh už pořádáme v podobném organizačním týmu devátým rokem, tudíž i my potřebujeme nějakou změnu a nové podněty. Největší výzvou je vždy změna prostoru — dosud se LITR konal na dvou místech, šlo o Wurmovu 7 a Umělecké centrum Univerzity Palackého. Díky předchozí zkušenosti, kdy jsme v roce 2022 pořádali na výstavišti Flora poprvé festival PAF Spring 2022, jsme se rozhodli zkusit veletrh přesunout tam. I když pro nás změna prostoru znamená spoustu komplikací a náročných výzev, umožní nám to poprvé mít všechny prodejce v jedné místnosti, koncipovat doprovodný program trochu jinak a posledně taky využít krásné prostory místních sbírkových skleníků, kde připravujeme výstavy a performance v palmovém a kaktusovém skleníku.

Všiml jsem si, že nabízíte i rezidence…

Rezidence pořádáme letos potřetí a zatím se je každým rokem daří rozšiřovat. Právě jsou v Olomouci na tvůrčím pobytu tři rezidentky — Markéta Dlouhá, Pamela a Jovana Ćubović. Skrze rezidenční pobyty se snažíme podpořit především oblast ilustrace, tvůrčího psaní, grafického designu… Podobných příležitostí je v Česku málo a Olomouc, kde máme navíc prostorové zázemí, která je krásná a poklidná, je podle mě na tvůrčí pobyt ideální.

Hostíte i tradiční nakladatele, nebo se zaměřujete výhradně na autorskou tvorbu a samovydávání?

Výběr nakladatelství nijak nekurátorujeme. Rozhodli jsme se dát prostor všem zájemcům a zájemkyním nehledě na osobní preference, hlídáme si pouze to, aby se jednalo o malá nakladatelství nebo další tvůrce a tvůrkyně, kteří na LITRu prodávají autorské tisky, papírové výrobky a knihy nebo ziny samonákladem. Jedním z cílů je tuto oblast podpořit a představit ji v Olomouci. Specifický formát veletrhu je především o setkávání, osobní kontakt s prodejci je důležitý oboustranně. Knihy z větších nakladatelství se dají sehnat ve většině knihkupectví, my hostíme ty menší, které je možné vidět často pouze právě na akcích podobného typu.

Co zajímavého se v poslední době děje na poli autorských publikací? Objevilo se něco výjimečného, co by mi nemělo uniknout? 

Snažím se scénu sledovat především skrze ocenění — například Nejkrásnější české knihy, Zlatá stuha nebo ceny Muriel. Vítězné knihy pak představujeme na LITRu formou výstav. V Praze se rozrůstá další veletrh zaměřený na umělecké publikace — GHMP Art Book Fair, jehož druhý ročník probíhal o víkendu na zámku Troja. Je skvělé, že se mu daří vozit také nakladatelství ze zahraničí, jejichž knihy u nás sehnat nejdou.

Jaká je současná literární Olomouc? Přiznám se, že kromě několika jednotlivců a právě LITRu ji nemám s ničím moc spojenou… 

I když má Olomouc velkou tradici na poli umělecké knihy, literárních akcí je tam málo, o žádné výraznější dosud nevím. Od roku 2016 se každoročně na podzim v Olomouci udílí Cena Václava Buriana za poezii a za kulturní přínos pro středoevropský dialog. Po rozsáhlé rekonstrukci se letos otevřel Červený kostel, nové kulturně-vzdělávací centrum Vědecké knihovny v Olomouci. Bylo by skvělé, pokud by se tady podařilo nastavit dramaturgii, která se věnuje také otázkám spjatým se současnou literaturou a přinést nové formáty.

Co byste vypíchla z doprovodného programu LITRu?

Program probíhá prakticky nonstop po celou dobu trvání veletrhu, něco i po něm. Zároveň jsme se letos navrátili k modelu, kdy v pátek, tedy večer před tím, než začne veletrh, zahajujeme festival sérií vernisáží výstav a hudebního programu. Letos se speciálně těším na zahájení LITRu, které proběhne v palmovém skleníku a v rámci kterého otevřeme výstavu v kaktusovém skleníku a proběhne performance umělce Ondřeje Merty. V pátek večer nás ještě čeká jeden speciální, možná trochu kontroverzní program nazvaný book’n’grill, inspirovaný Sorokinovým románem Manaraga, ve kterém už nikdo nečte ani netiskne knihy, staly se už pouze muzejními artefakty. Mezi smetánkou ale panuje nová móda — book’n’grill — tedy nechat si ugrilovat pokrm na vzácném vydání oblíbené knihy. Něco podobného zkusíme i my. O víkendu pak probíhá maraton workshopů a autorských čtení, zaměřují se především na děti. Večery patří hudebnímu programu, který pořádáme ve spolupráci s místním tvůrčím kolektivem HLUBINA, a prezentaci Napeča koláča, svérázné hanácké variaci na známý formát Pecha Kucha Night.