Tři otázky pro… Jaroslava Rudiše
„Winterberg mě nepouští, teď začínáme pracovat na televizním seriálu,“ prozrazuje spisovatel Jaroslav Rudiš, který dnes vystoupí v Divadle Husa na provázku v rámci Měsíce autorského čtení.
Jak se zrodil titulní hrdina Winterbergovy poslední cesty — a dočkáme se po Trieste Centrale dalších jeho návratů?
Winterberg je inspirovaný jedním kamarádem, který cestuje bývalou monarchií s průvodcem z roku 1913. Trochu ho portrétuju. A ta postava má samozřejmě i něco ze mě, posedlost dějinami a železnicí. K Winterbergovi jsem se vrátil ve čtyřech krátkých prózách. Trieste Centrale, pojmenovaná po hlavním nádraží v Terstu, kam v textu Winterberg jede, je nejdelší a myslím, že snad i nejlepší z nich. Winterberg mě ale nepouští, teď začínáme pracovat na televizním seriálu.
Stejně jako Winterberg jste i vy sám — jak životem, tak tvorbou — bytostný Středoevropan. V čem spatřujete dnešní specifika tohoto regionu, potažmo jeho literatury?
Mě zajímá ono někdy velmi skryté, ale jistojisté prolínání. Humor a tragédie v jednom. Vnímám společnou minulost, která nás ovlivňuje i dnes.
Jaroslav Rudiš, foto: Vojtěch Veškrna
Své starší knihy jste psal česky, zato obě zmiňované prózy s Winterbergem jste napsal německy — a do češtiny je nechal přeložit Michaelu Škultéty —, německy jste psal i Noční chodce, které jste pak převedl i do svého rodného jazyka, a česky dosud nevydanou knížku Gebrauchsanweisung fürs Zugreisen (Návod pro cestování vlakem). Nepřehodil jste už definitivně výhybku a nevyměnil češtinu za němčinu?
Správná železniční trať je dvojkolejná. Teď třeba píšu pro brněnské Národní divadlo hru v češtině, jmenuje se Krvavý měsíc. Stejně tak s kamarádem Petrem Pýchou píšeme hru Oslava pro divadlo v Hradci Králové, která se odehrává v naší rodné Lomnici nad Popelkou. Zároveň jsem na jaře německy napsal povídku Vánoce v Praze, která na podzim vyjde jako kniha německy i česky s ilustracemi Jaromíra 99. Budu jazyky asi střídat, jak za mnou budou ty příběhy přicházet.
Narozen 1972 v Turnově. Vystudoval němčinu a dějepis na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Prozaik, scenárista, publicista, textař a hudebník. Píše česky i německy. Debutoval roku 2002 titulem Nebe pod Berlínem, souborem „rockových příběhů z berlínského metra“. Naposledy vydal román Winterbergova poslední cesta (2021), novelu Trieste Centrale (2022) a komiks Noční chodci (2022, s Nicolasem Mahlerem). Storkař z tragigroteskní linie Hrabala a Haška. Tematicky nejčastěji zabírá česko-německo-polské dějiny od první války po současnost. Laureát řady cen, mj. Ceny Jiřího Ortena (2002), Usedomské literární ceny (2014), Ceny literárních domů (2018) a Ceny Karla Čapka (2022).