Finanční odměny za poezii jsou užitečné

Do letošního ročníku bylo zasláno 553 příspěvků, z nichž 470 bylo z německojazyčného literárního prostoru, zbylé příspěvky byly v češtině. Jde o velký nepoměr, nebo je to běžné?

To je podle mě hlavně otázka měřítka. Pokud vím, v německy mluvících zemích žije asi devětkrát více lidí než v Česku. V protikladu k tomu je účast českých básníků neúměrně vysoká — a v průběhu let neustále rostla, i když podmínky účasti nyní stanoví, že už musíte publikovat. Přestože jsme s množstvím a kvalitou přihlášených spokojeni, těšíme se na ještě větší účast. V evropských zemích jsou určitě talentovaní básníci píšící česky nebo německy, se kterými jsme se ještě nesetkali.

Jak probíhá výběr nominovaných? Česká porota vybírá české básně a německá německé?

Ano, předběžný výběr předporotou je velmi rozsáhlý a zodpovědný úkol. Vzhledem k tomu, že překládat všechny příspěvky do jiného jazyka by nedávalo příliš smysl a nebylo by to finančně únosné, musí se výběru nejprve ujmout samostatné týmy rodilých mluvčích. Teprve poté, když jsou básně zbývajících deseti soutěžících přeloženy do druhého jazyka renomovanými literárními překladateli, může dvojjazyčná porota pokračovat v prozkoumávání vybrané lyrické krajiny.

Jména autorů a autorek jsou porotcům utajena. Má to nějaký zvláštní důvod?

Ano, tato soutěž je zaměřena na nadnárodní objevování a oceňování vynikající současné poezie. Jak texty, tak jejich tvůrci, básníci i ti, kteří je mají hodnotit, mají až do finále požívat ochrany této anonymity. Teprve finálové texty se propojují s autory a autorkami, kteří za nimi stojí, a přidává se rovina performativní. Na dvojjazyčných webových stránkách www.dresdner-lyrikpreis.org se můžete seznámit s deseti finalisty ve videích. Večer 29. října přečtou všichni finalisté své soutěžní básně naživo před hlavní porotou a publikem.

Dalo by se v letošních finálních dílech najít nějaké společné téma?

Básně se pohybují v širokém rozmezí mezi ontologickými otázkami a konkrétními, také časově ohraničenými tématy. Pravděpodobně rozhodující je však podstata, fungování básní. Vynikající lyrické texty jsou jazykovými uměleckými díly a působí svou synestetickou silou mimo jazyk. Jsou maximálně zhuštěné, bezprostřední, nepřikrášlené. Tuto formu autenticity považuji za nepostradatelný protiklad k tržnímu konformismu, který důsledně ovlivňuje náš postoj ke světu i k sobě samým.

Cena je pro vítěze výrazně honorována, konkrétně částkou pěti tisíc eur, nic takového v Česku básníkům nenabízíme. Je pro organizátory důležité, aby vítězové obdrželi i finanční odměnu?

Ano, protože poezie je samostatné umění, které vyžaduje vlastní formy prezentace, zprostředkování a distribuce. To platí i pro překlad poezie. Počet čtenářů poezie, alespoň se to tak říká v Německu, je v poměru 1 : 1 000 k těm, kteří se vážně zabývají psaním poezie. Německý lékař a expresionistický básník Gottfried Benn údajně prohlásil, že za příjmy ze své poezie si kupoval sirky. Takže finanční odměny za poezii jsou skutečně užitečné a obvykle vytvářejí veřejné povědomí o laureátech.

Jaké má ve výsledku dopady vzájemná česko-německá kulturní výměna?

Mám neskonalou radost z toho, kolik dobrých pracovních vztahů a přátelství v průběhu let díky tomuto projektu vzniklo.

Andrea O’Brien (*1963) studovala anglistiku, hispanistiku a politologii ve Freiburgu, Madridu a Frankfurtu nad Mohanem. Pracovala v oblasti řízení kultury a v reklamě. Od roku 1995 vede Drážďanskou literární kancelář a od roku 1999 také Muzeum Ericha Kästnera. Z těchto dvou institucí se zrodil Literární dům Ericha Kästnera.

Drážďanská cena za poezii děkuje partnerům, kterými jsou časopisy Host a Tvar. Kromě tohoto rozhovoru s Andreou O’Brien najdete v Tvaru č. 16/22 básně všech letošních finalistů.