Tři otázky pro… Petra Vizinu

Podle jakého klíče jste vybírali respondenty do knížky Znamení neznámého? Chtěli jste zpovídat i Zuzanu Čaputovou, ale nakonec se do knihy nedostala. 

Zuzana Čaputová by se do knihy hodila, jen si říkám, jestli by jí to domácí odpůrci „neosolili“ nařčením z náboženského synkretismu a nedostatku pravé víry. Stáli jsme o někoho, kdo se politiky jako společenského uspořádávání věcí, včetně kompromisů a vyjednávání, neštítí a nestraní. Hezké bylo, že Tomáš Halík, ač měl ke knize výhrady, nabídl, že Zuzaně Čaputové knihu předá. Klíčem k respondentům byl Janův nápad vést rozhovory o spiritualitě. Což znamená vybírat ty, kteří jsou pro nás svým jednáním přitažliví. Podle mě má takové ve svém okolí nebo mezi přáteli každý. Proto je tam z Janova okolí třeba výtvarník Jan Pražan nebo filosofka Alice Koubová, z mého zase hudebnice Shina nebo řádová sestra Denisa Červenková. A samozřejmě se do výběru promítly naše představy o tom, co ten nejednoznačný pojem „spiritualita“ vlastně znamená. Z mého pohledu by bylo skvělé mít v knize více „opovrhovaných“ profesí, minimálně z pohledu lidí, kteří mají slabost pro duchovno. Třeba policajtku nebo vojáka. 

Petr Vizina, foto: Hynek Glos

Je sympatické, jak se hlas vás obou v otázkách spojil v jeden celistvý. Museli jste si třeba vyjasňovat své pozice ve vztahu ke spiritualitě nebo náboženské zkušenosti?

Dodnes jsme si je nevyjasnili! Naše pozice se v mnohém liší, přesto nemusíme jeden druhého přesvědčovat o své pravdě. Což považuju za osobní benefit a jednu ze zpráv, které se v knize dají vyčíst. Ta kniha by měla být dialogická, včetně rozhovoru, který spolu vedou uvnitř otázek i její autoři. Janův pohled religionisty pro mě může být místy bezbřehý, pro Jana ten můj nejspíš bigotní. 

Letos vyšel knižně i tvůj rozhovor s Krištofem Kinterou, rozhovory děláš dál jak pro Český rozhlas, tak pro Aktuálně.cz. Co tě na této formě komunikace tak přitahuje a plánuješ nějakou další knihu rozhovorů?

Na rozhovoru jako žánru mě baví, kolik předpokladů je tu vlastně skrytých. Proč se ti dva spolu vlastně baví? Kdo komu nabízí pojmy k použití? O čem se mluví a co nakonec vypadne jako nepodstatné? Rozumím rozhovoru — alespoň se o to snažím — jako unikátní situaci v čase a prostoru, která se nikdy neopakuje stejně. Další knihu rozhovorů chystám s hercem Vladimírem Javorským. Ještě si rozmyslím, jestli v knize bude královna všech novinářských otázek pro tuto profesi: „Jak se vám to hrálo?“

Narozen v roce 1967 v Praze. Vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, pracoval jako publicista v tištěných médiích, v rozhlase i televizi, věnuje se rovněž muzice, je (spolu)autorem tří knih rozhovorů: Stará garda (2016), Znamení neznámého. Rozhovory o spiritualitě (2021; s J. Němcem) a Nad očekávání (2022).