Slova a zvuky: Audio pro všechny konce světa

Uhelné prázdniny

Začnu tím nejpalčivějším a nejdoslovnějším koncem světa — klimatickou krizí. Dá se samozřejmě najít mnoho skvělé beletrie, která změny klimatu reflektuje, ať už jde o všudypřítomné horko v Prasklinách Kláry Vlasákové (audioknihu načetla Tereza Dočkalová), nebo o vymírání druhů a plenění planety v Chybě Marka Šindelky (v audiopodání Jana Zadražila). S ekothrillerem letos přišel Jeff VanderMeer, který umí skvěle propojovat žánry s děsivými aspekty přírodních říší, knihu Hummingbird Salamander načetla Lisa Flanagan.

Beletristicky zpracovanou klimatickou změnu můžete najít i v podcastech. Povídky na téma apokalypsy od Sjóna nebo Bena Okriho vyšly v Emergence Magazine. Ten spojuje ekologii, kulturu, vyprávění příběhů, perspektivy původních národů a spiritualitu. Vychází tu nejen povídky, ale především rozhovory, eseje a další texty, které v audiopodobě nabízí Emergence Magazine Podcast. Slyšet tu můžete osobnosti zabývající se fosilními stopami lidstva, přístupy původních národů k biodiverzitě nebo vztahem rasismu a znečištění přírody. Právě klimatická krize je totiž tématem, u kterého mám pocit, že si s beletrií nevystačíme.

Přízemnější, ale informačně bohaté epizody o uhlí nabízí podcast Heinrich-Böll-Stiftung Prague v sérii Příběh uhlí, zajímavý je i česko-německý klimapodcast Karbon, který srovnává přístup ke klimatu přes hranici. Znovu musím doporučit i Klimax, sérii v rámci podcastu Kapitalx, která se věnuje tématům, jako je klimatická migrace, vztah klimatické změny a práce či vzdělávání, ekofašismus nebo hlubinná ekologie. A až z toho budete sice vzdělaní, ale na dně, pusťte si Davida Attenborougha. Ten ústy Ladislava Freje v knize Život na naší planetě sice popisuje, jak jsme během jeho života planetu zničili, budoucnost ale nevidí beznadějně.

Ženská práva jeden krok dopředu a dva zpět

Nabídnout vám k poslechu na téma reprodukčních práv Příběh služebnice by bylo asi příliš přímočaré a nerada bych otázku feminismu redukovala právě jen na možnost volby — byť se její zakazování zase dostalo do módy. Namísto dystopií, ze kterých se v určitých místech světa pomalu stávají spíš reportáže, mám tip na dvě audioknihy, které v sobě ukrývají také určitou naději — spolu s pořádnou porcí správně zacíleného vzteku.

Pokud vás letos na podzim nejvíc deprimuje právě genderově podmíněné násilí nejen v legislativní podobě, poslechněte si audioknihu 90s Bitch od Allison Yarrow. Autorka tu rozebírá popkulturní ikony od seriálu Přátelé po Spice Girls i slavné soudní a mediální procesy spojené s Monicou Lewinsky či Anitou Hill a ukazuje, jak moc dostal feminismus v devadesátých letech na frak. V kauzách, které připomíná, místy probleskne ona zmiňovaná naděje — díky práci aktivistek, mezi které můžeme počítat i Hill a Lewinsky, by se dnes některé extrémní projevy šovinismu a sexismu už stát nemohly. 90s Bitch je kniha naprosto přístupná i bez znalosti feministické teorie, mnohem spíš vám pomůže vyznat se ve filmech, seriálech či hudbě.

Pro poslech knihy Sary Ahmed Living a Feminist Life se mírné obeznámení s feministickým myšlením hodí, protože se tu ale akademička věnující se intersekcionálnímu feminismu, postkoloniálním studiím či kritické rasové teorii zamýšlí hlavně nad tím, jak feministická teorie vzniká z každodenního života, jde také o velmi přístupný poslech. Ahmed vytvořila manifest „feminist killjoys“, tedy těch, kdo svou feministickou politikou neustále kazí srandu. Pokud tedy vytáčíte své okolí tím, jak se otravně bijete za vlastní práva, bude pro vás kniha hotovým balzámem. 

Tradiční hodnoty

Pokud vás mate, děsí a unavuje současnost se všemi těmi novými koncepty, ideologiemi a identitami, vydejte se do doby, kdy byl svět takzvaně ještě v pořádku, zkrátka o několik století zpět. Třeba rovnou skrze tradiční kořeny naší kultury, skrze Homérovu Illiadu. Madeline Miller zpracovala příběh Patrokla a Achillea tak mistrně, že nadchla jak generaci, která se do češtiny snaží propašovat slovo retelling, tak milovníky a milovnice původního eposu — tak to alespoň vypadá podle ohlasů na knihu i na audioknihu, kterou načetl Jakub Saic. V původním textu Illiady se prý vyskytuje mnoho nejednoznačných výrazů, které popisují vztah obou hlavních hrdinů — je možné je vykládat buď jako týkající se dvou přátel, nebo dvou milenců. Madeline Miller si zvolila druhou možnost a vystavěla úžasný příběh o lásce a oddanosti, který jí vysloužil Women’s Prize for Fiction.

Dalším historickým exkurzem do dob, kdy se utvářely základy moderní evropské kultury, je Zpověď lišáka Jordyho Rosenberga. Česky sice vyšla, v audiopodobě nicméně zatím existuje jen v angličtině. Jazykovědec žijící ve 21. století tu zkoumá rukopis popisující život legendárního zloděje a milovníka z 18. století, ze kterého se posupně stane bojovník za ty, kteří jsou označovaní za monstra. Román je mnohovrstevnatý, poměrně meta, velmi vtipný a obsahuje mimořádně otevřené a velmi sexy popisy třeba takových věcí, jako je milování lidí, kteří neodpovídají genderové binaritě. Prostě stará dobrá inkluzivní Anglie.

True crime

A teď k tomu úplnému útěku. K thrillerům prý lidé utíkají proto, že jde o dramata bezpečně ohraničená fikčním světem, o záhady a zločiny, které je možné vyřešit a které na nás jednoduše nemohou. Proto jejich obliba stoupla i v pandemii — je mnohem příjemnější pustit se po stopě vraha v románu, obzvlášť pokud je následně dopaden, než sledovat realitu se všemi padouchy, kterým vždycky všechno projde, a se všemi katastrofami, na které máme pramalý vliv. Těžko říct, co potom lidi tak láká na žánru true crime, opravdových zločinů. Asi je to prostě voyeurismus a fascinace skutečným zlem, což nezní zrovna lichotivě, ale mentální odpočinek je to parádní. Oproti třeba takovým Manželům odvedle, které jsem jako audioknihu poslouchala v létě, jsou skutečné případy méně předvídatelné a tím děsivější, obzvláště ty nikdy neobjasněné — což by si žádný prozaik ani prozaička nejspíš nedovolili.

Neocenitelným zdrojem jsou pro mě podcasty ze stáje společnosti Parcast, která zahrnuje mimo jiné pořady Unsolved Murders, Solved Murders nebo International Infamy. Ty nejpodivnější případy z celého světa a různých historických dob jsou tu přitom podány v kontextu, v úvahu jsou brány různé místní a dobové předsudky, občas nechybí dramatizace. Český podcast Opravdové zločiny sice není pro mě osobně tak lákavý, protože se u něj nebojím a chybí mi tu i přesah, ale zase tu najdete díly zaměřené na lokální zločiny a záhady. Až tedy budete mít ekologie i feminismu nad hlavu, dejte ve své oblíbené podcastové aplikaci vyhledat třeba heslo Hinterkaifeck. Strachy možná zapomenete i na to, co vás děsí jindy.

Autorka je spolutvůrkyní podcastu Do slov spolu s Ondřejem Lipárem.