Pozvání do Chrudimi kulturní, loutkové, muzejní…

Chrudim historická a muzejní

Historie Chrudimi začíná v 9. století, kdy vzniklo stejnojmenné přemyslovské hradiště. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel kníže Břetislav I.; Kosmův zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště vzniklo roku 1263 kolonizačním úsilím krále Přemysla Otakara II. pravé středověké město. Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k husitům. V roce 1567 byl v královských městech prováděn soupis domů a v Chrudimi jich tehdy bylo 480. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichovi Falckému.

Dominantou Chrudimi je kostel Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí (pohled z věžičky Mydlářovského domu)

V době hospodářského úpadku se intenzivně rozvíjelo působení jezuitského řádu, a to až do sklonku 18. století. Roku 1750 zde Marie Terezie zřídila poštu a od roku 1854 až do roku 1949 v Chrudimi působil krajský soud, s nímž se pojí román Vladimíra Neffa Císařské fialky, druhý díl pentalogie Sňatky z rozumu o rodu Bornů a Nedobylů.

O historii Chrudimi se leccos dozvíte ve zdejším Regionálním muzeu, které sídlí v novorenesanční budově z roku 1898. Vedlejší novobarokní objekt s reprezentačními prostory, původně určenými především pro výstavní účely muzea, byl slavnostně zpřístupněn v roce 1901. Sídlí v něm kulturní středisko Chrudimská beseda a Kabinet ex libris Památníku národního písemnictví v Praze, který využívá místní Novou výstavní síň.

Před budovami muzea stojí socha nejslavnějšího chrudimského rodáka Josefa Ressela (1793—1857), spisovatele a vynálezce česko-německého původu, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu. Po něm je pojmenováno i hlavní chrudimské náměstí, k němuž se od muzea mírně stoupá Širokou ulicí. Za muzeem, u řeky Chrudimky, se nachází oblíbené letní kino a začínají zde zachovalé a opravené městské hradby, vinoucí se kolem více než poloviny historického centra.

Budovy Regionálního muzea v Chrudimi s pomníkem Josefa Ressela

V Regionálním muzeu zaujme mimo jiné expozice děl světoznámého českého malíře, grafika a designéra Alfonse Muchy (1860—1939). Ten je s Chrudimí spojen rodinnými pouty, protože ve městě od dětství žila jeho pozdější manželka Marie Chytilová (1882—1959). Mucha navštívil Chrudim mnohokrát, a tak je logické, že muzeum láká i na kolekci jeho plakátů a dalších děl. Marie Chytilová Muchová je v Chrudimi i pohřbená, a to na hřbitově U Kříže.

Od budov muzea se můžete vydat buď přímo do centra, na Resselovo náměstí, jemuž vévodí hlavní dominanta města — arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie —, nebo můžete jít podél hradeb až ke klášterním zahradám a k bývalému kapucínskému klášteru s kostelem sv. Josefa, v němž se nachází Muzeum barokních soch.

Chrudim kulturní, loutkářská a divadelní

Na dohled od Muzea barokních soch se nachází jak hlavní chrudimský chrám, tak i takzvaná růžová škola, kde se mimo jiné natáčel známý seriál o maturantech a jejich učitelích na gymnáziu Zkoušky z dospělosti (1979). V Břetislavově ulici, ústící na Resselovo náměstí s barokním Sloupem Proměnění Páně, jenž je zároveň sloupem morovým, stojí další významná chrudimská památka — překrásný renesanční Mydlářovský dům se třemi patry arkád a s věží, ze které je krásná vyhlídka na celé město. A v tomto domě sídlí jedno z nejkrásnějších českých muzeí, přitažlivé jak pro děti a mládež, tak pro dospělé — Muzeum loutkářských kultur. Návštěva stojí za to nejen kvůli loutkám z celého světa, ale i kvůli domu samotnému a již zmíněné vyhlídce.

Muzeum barokních soch se nachází v bývalém klášterním kostele sv. Josefa

Původně gotický dům koupil v roce 1571 bohatý chrudimský měšťan Matěj Mydlář, který jej nechal později přestavět v renesančním slohu. Chrudimští Mydlářové nemají nic společného s rodinou pražského kata Mydláře, romantická zápletka ve známém románu Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze (1866) mezi katem Janem Mydlářem a chrudimskou Dorotou Mydlářovou je jen výplodem autorovy fantazie.

Muzeum loutek bylo v Mydlářovském domě otevřeno v roce 1972. Páteří muzejních sbírek se stala soukromá sbírka Jana Malíka (1904—1980), který se o vznik loutkářského muzea zasloužil nejvíce. Jan Malík z pozice generálního sekretáře mezinárodní loutkářské organizace UNIMA také domluvil, aby jednotlivá národní centra této organizace věnovala loutky a loutkářské artefakty pro nově vzniklé muzeum. Po celou dobu své existence se pak sbírka muzea značně rozšiřovala.

Renesanční Mydlářovský dům je sídlem Muzea loutkářských kultur

Muzeum se zaměřuje na shromažďování a zpracovávání dokumentů o vývoji českého i světového loutkářství. V současné době spravuje více než padesát tisíc sbírkových předmětů, z toho pak více než 8 500 loutek. Kromě loutek tvoří muzejní sbírku také scénické návrhy, makety, kulisy, programy, fotografie, zvukové záznamy, tiskoviny, rukopisy, výtvarná díla s loutkářským námětem, plakáty a další archiválie. Vystaven je ovšem pouhý zlomek. V prostorách muzea se rovněž nachází knihovna s přibližně osmnácti tisíci svazky a badatelské centrum. Ročně muzeum navštíví téměř čtyřicet tisíc návštěvníků.

S loutkami je Chrudim spojena i jinak. Od roku 1951 se zde v letních měsících koná Loutkářská Chrudim, festival loutkového divadla, jehož součástí jsou i semináře a workshopy pro veřejnost. Představení se odehrávají v Divadle Karla Pippicha, na prostranství za ním, v Muzeu loutkářských kultur a ve spolkovém domě. Chrudimské divadlo původně stálo vedle muzea, v roce 1929 však bylo jako nevyhovující zbořeno a na jeho místě dnes stojí budova banky ze 30. let minulého století. Nové divadlo bylo postaveno v letech 1931—1934 pod hradbami, na nábřeží Chrudimky, ve stylu civilního konstruktivismu s prvky funkcionalismu a vyznačuje se tzv. nautickým (námořním) tvaroslovím, jako jsou kruhová okna a podobně.

Mydlářovský dům s věžičkou se tyčí nad městskými hradbami

Za komunistického režimu neslo název Divadlo Zdeňka Nejedlého, pak bylo přejmenováno podle Karla Pippicha (1849—1921), chrudimského advokáta a místního hybatele veřejného dění. V divadle je také Výstavní síň Chrudim, s níž jako kurátorka spolupracovala známá spisovatelka Kateřina Tučková, autorka bestsellerů Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně.

Pěkná je chrudimská Galerie Art manželů Světlany a Luboše Jelínkových na Resselově náměstí. V centru Chrudimi samozřejmě najdeme i dvě knihkupectví a dva antikvariáty, mj. na Širokých schodech, které vedou z vyvýšeného historického jádra dolů pod hradby k řece či k divadlu a ke kostelu sv. Kateřiny.

Známí chrudimští rodáci a festival Zlatá Pecka

A kdo patří ke známým chrudimským rodákům? Již jsme zmínili Josefa Ressela, dále se v Chrudimi narodil například humanista a právník Viktorin Kornel ze Všehrd (1460—1520), historik umění, první ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a profesor Univerzity Karlovy Karel Chytil (1857—1934), zahradník, architekt, redaktor a spisovatel Josef Vaněk (1886—1968), malíř Jan Knap (nar. 1949) či operní pěvkyně Dagmar Pecková (nar. 1961).

Mezzosopranistka a dnes také herečka Dagmar Pecková zde od roku 2017 pořádá hudební festival Zlatá Pecka. Letos je zaměřen na osobnost Marie Callasové, proslulé operní divy, kterou Pecková obdivuje. Součástí festivalu tak mimo jiné bude výstava o Marii Callasové v Divadle Karla Pippicha (vernisáž proběhne 21. srpna 2021), koncert v Klášterních zahradách (22. srpna) a představení hry Terrence McNallyho Mistrovská lekce, v níž Marii Callasovou hraje Dagmar Pecková (29. srpna v Divadle Karla Pippicha).

Okolí Chrudimi

Pokud by vám nestačila samotná Chrudim, můžete navštívit i zajímavé objekty v blízkém okolí. U Třemošnice stojí romantické zříceniny hradu Lichnice. V obci Kočí se nachází gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 14. století s dřevěnou polygonální zvonicí a krytým dřevěným mostem. Podlažice u Chrasti jsou spojeny s tzv. Ďáblovou biblí (Codex Gigas), největší rukopisnou knihou světa, která byla pravděpodobně sepsána počátkem 13. století v místním benediktinském klášteře, založeném ve 12. století a zničeném husity v roce 1421. Nedávno krásně zrekonstruovaný zámek ve Slatiňanech s rozsáhlým parkem a hřebčínem, který je pobočkou hřebčína kladrubského, nabízí vedle zámeckých interiérů také jedinečné Hipologické muzeum věnované koním.

Rokokový zámek v Nových Hradech u Litomyšle

V nedalekém městečku Luže najdete překrásný barokní poutní kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku z let 1690—1696, který je místní dominantou, a jezuitskou rezidenci, stejně jako hrad Košumberk — a právě zde se odehrává Tovaryšstvo Ježíšovo Jiřího Šotoly, jeden z nejlepších českých historických románů, který vychází ze skutečných událostí a života majitelky košumberského panství, hraběnky Marie Maximiliány Slavatovny. Rokokový zámek v Nových Hradech u Litomyšle z let 1774—1777 s nádhernými zahradami je zase spojen s postavou hraběte Jana Antonína Harbuval de Chamaré, který vystupuje v románu Poklad Aloise Jiráska. Nedaleko Chrudimi je také hrad Rychmburk v obci Předhradí a skanzen Veselý Kopec u Hlinska. U Rabštejnské Lhoty u Slatiňan je rozhledna Bára II, unikátní stavba z dílny architekta Martina Rajniše s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu.

Autor je knihovník, publicista, recenzent, editor a spisovatel.