Domácí knihkupectví: Osamělost čtenáře při koroně a Homér Simpson
Bylo by leccos dobrého v nabídce Paseky, Fra, RR či Arga (zvlášť edice angloamerických autorů, třeba podmanivý Malíř pomíjivého světa), ale že už se tu o nich psalo, rozhodl jsem se sáhnout jinam, k těm ještě menším a ještě úplně jinam.
V Bylo nebylo jsem kdysi vydal knížečku, a tak mi v e-mailu přistála nabídka vyjet s kufrem na trh. Anna s Helenou, které tvoří nakladatelství a zároveň touto cestou obstarávají distribuci, nemohly, a že se mi představa být nakrátko obchodním cestujícím líbila, vyrazil jsem do Olomouce, Znojma, Brna… Možnost vnucovat druhým knihy mě těšila natolik, že jsem jen těžko odolával pokušení nabízet je i ve vlaku. Chtěl jsem spolucestujícím vysvětlit, že většina nabídky se nachází na pomezí výtvarného a literárního díla, jako třeba kapesní atlas mraků: Lze si představit užitečnější? Vždyť mraky nám neustále plují nad hlavou! Možná kuchařku od významného skladatele ticha a mykologa Johna Cage, zvláště vaříme-li rádi z bahna…
O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa, foto: Bylo nebylo
Ale že se nacházíme na stránkách literárního časopisu, poukážu na knihu Heleny Černohorské se zavádějícím názvem O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa. Mám rád, když si mě kniha podmaní specifickým rytmem. V této se od prvních řádků rozehrává „tichá píseň života“ zapadlé vesnice, jejíž domy voní plísní a jablky. Nejprve vám na mysl z nehybné každodennosti vystoupí několik dojemných obyvatel včetně opuštěného Josefa. A Josef vám převypráví celý jeden život, který dozněl zde, ačkoliv se tragicky i komicky linul všemožným hlukem dějin, od řinčení secesního nádobí přes chrchlání vlivem španělského viru až po štěkání Thompsonů…
Knihu O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa lze zakoupit online zde, případně na stránkách vašeho oblíbeného nezávislého knihkupectví.
Studio Rubato vydalo nejeden literární skvost, ale název jedné knihy mě dlouhodobě fascinuje. Žádný jiný ve mně nedovedl vyvolat tak široké spektrum pocitů a vzpomínek. Kniha se stala předlohou filmu Wima Wenderse a mě k ní přivedl právě program kina. Na plakátu Ponrepa tehdy stálo: Osamělost brankáře při penaltě. Pozoruhodné, že? Trochu naléhavěji a méně melancholicky zní název předlohy: Úzkost brankáře při penaltě. Působí na vás? Nebo rozjitří jen ty, kteří se v dětství při kolektivních sportech dovedli smířit výhradně s rolí gólmana? Zatím jsem ji nečetl, je vyprodaná, marně ji sháním a hlavně váhám, jestli by dostála mým velkým očekáváním. Až ji nakladatelé dotisknou, uvidím… a čekání si zkrátím jejich dalšími knihami. Právě jsem se začetl do hravé studie lidské sebekázně s názvem Op Oloop.
A na závěr bych porušil koncept, abych vzpomněl na ty, které potřebujeme v případě, kdy nakladatelé výtisky rozprodali — antikvariáty. Myslím ty malé, zapadlé, třeba u vás v městysu. Přežívají ještě? Určitě se v nich něco najde. Třeba pěkný kousek z edice „střelka“? Mě kdysi uchvátila literární kompozice knihy Den kobylek, která připomíná malování groteskního obrazu. Takového ve stylu Hogartha nebo Brueghela, neboli brajgl, co působí jak bonboniéra pro oko — tu krásná komparzistka, tu impotentní účetní, tu trenér kohoutů a všichni trpí nenaplněnými očekáváními (a účetní se jmenuje Homér Simpson).
Autor je spisovatel.