Když celebrity prodávají knihy

„Jela jsem po neosvětlené silnici a někdo mi zavolal ze skrytého čísla. Musela jsem okamžitě zajet ke krajnici. Z repráku na mě totiž mluvila Oprah. Když mi sdělila, že by Jedno manželství ráda zařadila do svého book clubu, jen jsem pípla: To by bylo fajn,“ líčí Tayari Jonesová, jak se dozvěděla, že Oprah Winfreyová vybrala její román.

Spisovatelčina nesmělá a zdrženlivá odezva působí úsměvně, když se podíváme, jaký‎ dopad to skutečně mělo na její život. Stala se spisovatelkou na pln‎ý úvazek, její jméno v návaznosti na publicitu knižního klubu Oprah Winfreyové vyslovovaly i další osobnosti jako třeba manželé Obamovi či Bill Gates, neměla nouzi o výstupy ve sledovaných televizních pořadech a rázem se prodala překladová i filmová práva, mnohdy i na její předchozí tituly.

Kamarádka Oprah doporučuje

Z telefonátu se stala pěkná anekdota, kterou později s klidem spisovatelky, jejíž kniha je bestsellerem, vyprávěla početnému publiku na autorských čteních. Jonesová sice zjistila, že se její život obrátí vzhůru nohama, ale musela si to několik měsíců nechat pro sebe a ještě nějakou dobu žít ve stěsnaném newyorském bytě, kde by se prý mohla „z postele svalit rovnou do vany“. Nehledě na to, že se autoři dočkají honorářů až měsíce po vydání knihy, takový Oprah’s Book Club je pečlivě připravovanou PR událostí. Koneckonců raketové vzestupy, jaké jinak vídáme jen zřídka, díky ní zažili mnozí autoři. Podobný potenciál mohou mít i ocenění, jenže jak sama Jonesová vysvětluje, díky Oprah se dočkala prakticky sama statusu celebrity. Když šla se šekem do banky, úředníci jí tleskali. Zato na prestižní ocenění Women’s Prize for Fiction reagovali jen zasvěcení verbálním ekvivalentem poklepání na rameno.

Oprah Winfreyová, foto: oprahmag.com

Oprah Winfreyová vždy dokázala bavit a zaujmout diváky své talk show. Jenže jak to udělat, když chcete mluvit o knížkách? Jinými slovy: jak vtáhnout diváky do diskuse o literárních textech a tématech, aniž klesne sledovanost? Zadejte jim četbu na doma! Nikdo jiný neprodal tolik knih jako Oprah, ač z nich osobně neprofituje přímo, a jestli vůbec, tak jsou to pro ni zanedbatelné částky skrze filmovou produkci. Winfreyová mávne kouzelným proutkem svého knižního klubu a z původního nákladu několika jednotek tisíc je rázem prodej miliontého výtisku.

V nejsledovanějších ranních show kouká známá Oprah do kamery z pohodlí svého domu v neformálním oděvu a vyjadřovacím stylem kamarádského rozhovoru vám u první kávy dne afektovaně doporučí, co stojí za přečtení. Výběrem se vždy trefí do aktuálního společenského tématu, pakliže sama neotevírá debaty, které ve veřejném prostoru chybí. Nejednou se stalo, že byl výběr spíše minelou. Nedávným příkladem může být román American Dirt, který neuspěl ani na poli literárním, ani společenském. Totiž jeho autorka, běloška Jeanine Cumminsová, nejenže nemá v genech srdceryvný a stereotypní příběh migrantů z Mexika. Ukázalo se, že postrádá i špetku taktu, když se na sociálních sítích chlubí manikúrou s ostnatým drátem. Člověk by autorce přál alespoň trochu toho upřímného šindelkovského soucitu (koneckonců hnutí #ownvoices by se na jeho Únavě materiálu taky vyřádilo).

Zahrát na notu bezútěšné situace migrantů Oprah nevyšlo. Snad i proto se čas od času uchýlí ke klasice. Doporučila už třeba i Annu Kareninu (a najednou se v USA zvýšily prodeje románu o 800 000 výtisků). Prozatím jde o bezmála devadesát rozmanitých titulů, které nejsou svázány žádnými žánrovými kategoriemi.

A co hýbe Amerikou dnes? Oprah protentokrát zvolila náboženský kvartet Marilynne Robinsonové. První titul, Gilead, vyšel již v roce 2004 a Robinsonová za něj obdržela Pulitzerovu cenu. Robinsonová zde zvolila hlas umírajícího sedmdesátníka a pacifistického kazatele, jehož příběh se sice odehrává z většiny v první polovině dvacátého století, ale sahá až k občanské válce. Po Home (2008) a Lila (2014) loni vyšel čtvrtý text, Jack. Oprah ambiciózně zvolila důmyslný projekt: jednotlivé tituly jsou variací na týž příběh, který dále navrstvují a obohacují díky nové perspektivě. Po kazateli je vypravěčkou jeho dcera Glory, dále jeho mladá choť Lila a v poslední řadě marnotratný syn Jack. Dá se předpokládat, že Oprah tento kvartet zvolila i proto, že poslední román se věnuje vztahu bělocha s Afroameričankou v období krátce po druhé světové válce. Robinsonová tu brilantně využívá kontextu segregovaného amerického Středozápadu a podhoubí místních nábožensky založených rodin.

Ženy píšou, točí, čtou…

Dobře prodávané tituly nenesou jen ono pověstné „O“ Winfreyové. Obálky mnoha knižních hitů zdobí nálepka Reese’s Book Club. Na rozdíl od Oprah se jeho zakladatelka, herečka a producentka Reese Witherspoonová, alespoň částečně vymezila: rozhodla se věnovat ženskému psaní (jen uveďme, že pro potřeby tohoto článku jde čistě o zkratkovité pojmosloví pro knihy psané ženami). To vše je v souladu s veřejným obrazem Reese Witherspoonové. Však i její produkční společnost vznikla právě proto, že nesouhlasila s tím, jak jsou ženy zobrazovány ve filmech. Podobně jako u Oprah jde o nesmírně sledovaný projekt, který využívá synergie starých i nových médií (kombinuje tak promo v televizním vysílání třeba s mobilní aplikací). Odlišuje se však tím, že cílí na výrazně mladší skupinu, a to i díky speciální kategorii „YA“ vedle klasického tipu na knihu měsíce.

Reese Witherspoonová, foto: Reese’s Book Club

Součástí tohoto knižního klubu jsou zpravidla oddechovější tituly, respektive přinejmenším knihy, které nekladou takové nároky na své čtenáře jako doporučení od Winfreyové. Co však mají společného (a co je pro každého amerického autora ještě pořád snem), je možnost natočit filmovou či seriálovou adaptaci, které se jako takové dostane taktéž nesmírné mediální pozornosti.

Jako bychom i v jejím výběru z nedávné doby zaznamenali ozvěny jiného intelektuálního trháku. Svérázný svět románu Outlawed Anny Northové přirovnává pravděpodobně dílna PR oddělení v Bloomsbury ke směsici Příběhu služebnice a westernu Butch Cassidy a Sundance Kid. Jakkoli je hybridizace westernů nesmírně zajímavým počinem, u českých čtenářů asi nepadne na úrodnou půdu.

Knižní klub Reese Witherspoonové nejenže pomáhá prodávat statisíce výtisků, ale také stojí za zmínku, že oficiální stránky čtenáře nikdy nepřesměrují na proklínaný Amazon, kam se v době pandemie přesunula většina knižních nákupů, ale buď na skomírající řetězec Barnes & Noble, nebo na iniciativu Bookshop, tudíž podporuje prodeje nezávislých knihkupců.

…a zpívají a zas čtou a pak vydávají

Tyto dva book cluby jsou ve své publicitě v zásadě nedostižné a nemá smysl je v přehledu stavět na roveň jiným. Proto další zmiňme jen v krátkosti. Jedním z přínosů pandemie byl i vznik mnoha knižních klubů na sociálních sítích ve snaze bojovat proti pocitům osamění a izolace. Koneckonců sdílený zážitek z četby motivoval přinejmenším částečně vznik všech těchto platforem. Nejsledovanější instagramový book club založila modelka Kaia Gerberová. Symptomaticky pro zvolené médium i cílového čtenáře ho odstartovala románem Sally Rooneyové.

Přeneseme-li se skrze internet přes vlny oceánu do Evropy, dlouhodobě se o četbu často opomíjených titulů zasazuje třeba Florence Welchová. Pokud zrovna neskládá poprockové hitovky, spravuje Between Two Books, kde dává prostor i jiný‎m hudebnicím (třeba inspirativním písničkářkám Patti Smithové či Fioně Appleové). Není překvapivé, že v minulosti doporučila tituly, které jako by tvořily paralelu s její hudební produkcí. Na mysl přichází knihy Ottessy Moshfeghové či Olivie Laingové. Ačkoli to není deklamované, věnuje se textům s feministickým sdělením. Přiznaně takto vybírala do svého book clubu třeba Emma Watsonová.

Zatímco založit tradiční book club ve stylu Oprah a Reese se už úplně nenosí (jak naznačuje úpadek popularity knižních doporučení od hvězdy Sexu ve městě Sarah Jessiky Parkerové), ty s globálním přesahem a dosahem sociálních sítí vzkvétají. Příkladem může být třeba Belletrist Emmy Robertsové a Karah Preissové.

Z nových klubů se dost možná stanou i nové nakladatelské platformy. Příkladem může být někdejší book club herečky Leny Dunhamové. Ta kolem sebe vytvořila jakýsi mileniálský feministický kult a svou popularitu se také rozhodla využít k propagaci textů otevírajících témata jí blízká. Později získala vlastní značku pod Penguin Random House — Lenny Books. Jen je škoda, že se nevydala cestou, která by pomohla trochu diverzifikovat dost monopolizovaný literární provoz (to dost možná bude ve Spojených státech platit o to víc, až se dokoná spojení domů Penguin Random House a Simon & Schuster).

V anglofonním prostředí je taková pravidelná podpora knih ze strany celebrit tedy dost běžným a systematickým jevem. Toho se v českém rybníčku asi úplně nedočkáme, minimálně ne u celebrit s reálným dosahem a ne u témat, u kterých by to bylo zapotřebí. Obzvláště když zahraniční book cluby zakládají především ženy celebrity na podporu domácí ženské produkce.