Slova a zvuky: Úvod

Jak vypadá literárněpodcastová a audioknižní scéna v Česku a ve světě? Koho poslouchat? Jaké zahraniční vzory mají české variace, jaké nám chybějí a čím naopak česká scéna vybočuje? Jaké tituly vycházejí v audiopodobě v češtině a jak je to s dramatizací a mluveným slovem? Seriál Slova a zvuky se každý měsíc zaměří na jedno téma a přidá audioknižní i podcastové tipy. Nejdříve je ovšem namístě drobná rekognoskace terénu.

Audioknihy jsou už několik let nejrychleji rostoucím segmentem, co se týče prodejů. Podle Asociace vydavatelů audioknih vzrostly prodeje v Česku mezi lety 2017 a 2018 o 16,2 % a mezi lety 2018 a 2019 dokonce o 38,5 %. Rok 2019 byl prvním sledovaným rokem, kdy prodeje audioknih v digitálním formátu předhonily prodeje fyzických nosičů. V roce 2019 se v Česku také začaly objevovat první knižní podcasty, loni jich celá řada přibyla a některé zároveň stihly v témže roce i skončit. Trend je nicméně jasný, čtenáři a čtenářky stále více poslouchají — jak pořady o literatuře, tak samotná díla — a stále více v digitální podobě.

V anglicky mluvícím světě se podcasty zaměřené na literaturu také občas objevují a mizejí, vzhledem k zhruba dvouletému náskoku tu ovšem existuje řada zavedených pořadů. Literární podcasty v angličtině se dokonce dají rozdělit do několika poměrně hustě zabydlených kategorií. Existují čtenářské podcasty, které reflektují přečtené knihy, knihovnické podcasty zaměřující se na recenze, na knihovnickou profesi nebo na rozhovory, své podcasty mají literární časopisy i kulturní redakce velkých médií, pak jsou tu podcasty, kde spisovatelé a spisovatelky vybírají díla svých kolegů a kolegyň a čtou z nich, nebo podcasty zaměřené výhradně na reflexi audioknih.

Situace v Česku je nepřekvapivě výrazně odlišná, malý jazyk samozřejmě nemůže konkurovat angličtině, díky které třeba v podcastu World Book Club z produkce BBC zaznívají dotazy z Londýna, Nigérie, Německa a Indie v rámci jediné epizody. Přesto ale i v Česku vznikají knižní podcasty mnoha podob, od těch nakladatelských a knihkupeckých, které jsou součástí marketingového mixu dané značky, přes literárněkritické počiny až po odlehčené rozhovory nebo solitérské knižní recenze v audiopodobě.

Právě díky podcastům se začaly — přinejmenším prostorově — přibližovat dva světy, které se v českém knižním prostředí stále ještě spíše míjejí. V kategorii „umění“, „kultura“ nebo „společnost“ se vedle sebe objevují veřejnoprávní pořady, kde pravidelně vystupují literární kritici a kritičky a další osobnosti zabývající se literaturou na profesní úrovni, a podcasty influencerek, které získaly publikum nejdříve na Instagramu. Zdá se tedy nemožné, že by posluchači a posluchačky tradičních literárních pořadů Českého rozhlasu nenarazili na nové literární podcasty a naopak. V textech, které se v minulosti pustily do srovnávání odborné a lidové reflexe literatury, se objevovalo porovnání nákladu literárních časopisů a počtu followerů nejsledovanějších influencerek a influencerů na Instagramu. Rozdíly jsou propastné, liší se ovšem taky zaměření obsahu, hloubka reflexe nebo cílová skupina. Přesun do audiosvěta může nabídnout zajímavá zjištění o tom, jak velký skutečně rozdíl v zájmu o kritiku a o lidovou reflexi je a do jaké míry je tento rozdíl způsobený odlišným fungováním platforem, na kterých se reflexe literatury objevuje.

Prvním audiotipem je tedy právě podcast. Jeho formát má rozhodně potenciál propojit různé posluchačské skupiny, protože kombinuje živelný rozhovor tvůrkyň, recenze a rozhovory s autory, autorkami či dalšími knižními profesionály. Literary Friction tvoří pod hlavičkou stanice NTS Radio literární agentka Carrie Plitt a publicistka a akademička Octavia Bright, podcast má 95 epizod, vznikl už v roce 2015 a loni bylo publikováno více než 20 pokračování. Často se věnuje dílům a osobnostem, které rezonují i v českém prostředí, v podcastu vystoupili například Leila Slimani, Pajtim Statovci, Sally Rooney nebo Sara Baume. Třeba rozhovor s Leilou Slimani byl součástí epizody, která se nevěnovala chůvám jen jako postavám z Něžné písně, ale zevrubně probírala jejich roli v populární kultuře od Mary Poppins až po béčkové horory. Novější epizody se věnují optimismu, maskulinitě nebo třeba komplikované lásce.

Autorka je spolutvůrkyní podcastu Do slov spolu s Ondřejem Lipárem.