Klidně a předvídatelně. Bilance v pandemickém roce

Mnozí nad ní sice ohrnují nos, protože vychází v „Babišových novinách“, přesto však anketa Lidových novin s názvem Kniha roku stále představuje vlivný a vítaný zdroj knižních tipů od známých osobností a literárních odborníků. V letošním 30. ročníku hlasovalo 193 respondentů a jeho vítězkou (teprve čtvrtou v celé historii ankety) se stala Daňa Horáková s knihou O Pavlovi. Ta vskutku patřila k nejdiskutovanějším titulům letošního roku — spolu s kunderovskou biografií Jana Nováka a českým vydáním Kunderovy Slavnosti bezvýznamnosti v překladu Anny Kareninové, které se v anketě umístily hned za ní.

Značného ohlasu se dočkaly i další tituly z první desítky, kupříkladu Slepé skvrny sociologa Daniela Prokopa, román Šikmý kostel Karin Lednické, kniha Filipa Herzy Imaginace jinakosti, sbírka Martina Stöhra Užitá lyrika, román Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách nebo monografie Martina Hilského Shakespearova Anglie. Hojná účast vědců z různých oborů kromě toho dává v anketě pravidelně vyniknout i jinak méně reflektovaným odborným titulům, což se potvrdilo také letos vícerými nominacemi titulů jako Antropocén, Alternativy (dějin) filosofie, Italská renesanční literatura či Naděje v dějinách.

Překvapivě shodný čtenářský vkus

O tom, že literatura stojí do značné míry nad politickou orientací, pak svědčí to, že hned čtveřice titulů z „top 10“ ankety LN Kniha roku — O Pavlovi, Slepé skvrny, Slavnost bezvýznamnosti a Kundera — obsadila čtyři nejvyšší příčky i v anketě uspořádané serverem Aktuálně.cz, v níž hlasovali jeho vybraní redaktoři, spolupracovníci, laureáti Magnesie Litery a další osobnosti českého společenského života.

Vedle anket přicházejí s knižními tipy také redakce vybraných médií, jak tomu ostatně zčásti bylo už v případě Aktuálně.cz. Ve dvoudílném výběru Deníku N (1. díl, 2. díl) převažovaly nad celoročním bilancováním spíše osobní čtenářské dojmy, ani tentokrát ovšem nechyběly již zmíněné knihy jako O Pavlovi nebo Slepé skvrny. Mezi tipy redaktorů se objevily i další letos hojně reflektované a pozitivně hodnocené tituly, například Všechny kočky jsou šedé od Karla Veselého a Miloše Hrocha nebo Praskliny Kláry Vlasákové.

Trochu přehlížená poezie

Stejné knihy se objevily i v knižních tipech redakce Respektu, která ovšem dala větší prostor také překladové beletrii, ba dokonce i zahraničním novinkám česky dosud nevydaným. Mezi doporučené tituly se dostaly mimo jiné prózy Edwarda St Aubyna (Patrick Melrose II, přel. Ladislav Nagy), Andrése Barby (Město světla, přel. Anežka Charvátová), Rachel Kushnerové (Noční klub Mars, přel. Olga Bártová) nebo Margaret Atwoodové (Svědectví, přel. Kateřina Klabanová). A také próza Sally Rooneyové Normální lidi (přel. Radka Šmahelová), která podle ohlasu především mezi mladší generací aspiruje v rámci překladové beletrie na knihu roku.

Pokud jde o českou prózu, do redakčního výběru se z dosud nezmíněných autorů a autorek dostali například Jakuba Katalpa (Zuzanin dech), Lucie Faulerová (Smrtholka), Miřenka Čechová (Baletky), Sylva Fischerová (Tisíce plošin), Matěj Hořava (Mezipřistání), Anna Bolavá (Před povodní), Petra Soukupová (Věci, na které nastal čas) a trochu překvapivě také Miroslav Krobot (Nečíst). Smutným zjištěním je, že redakce Respektu, doporučující knihy napříč různými žánry včetně literatury faktu, umění nebo knih pro děti, jaksi vynechala poezii.

Pestré tipy lidí od knih

Na spravedlivé zastoupení všech možných žánrů zato jako obvykle dbali redaktoři webu iLiteratura.cz, kteří vedle próz Lucie Faulerové, Miroslava Krobota, Jana Štiftera (Světlo z Pauliny) nebo Jana Švankmajera (Jednotný proud myšlení aneb život se rodí v ústech) doporučili kupříkladu básnické sbírky Milana Děžinského (Hotel po sezóně) nebo Kristiny Láníkové (Úvahy nad zájmeny) a nezapomněli ani na komiks (zaujal je třeba titul Bez vlasů od Terezy Drahoňovské a Štěpánky Jislové).

Větší mírou překladových a také zahraničních titulů se oproti předešlým anketám či tipům vyznačuje výběr titulů doporučených znalci literatury, které oslovila redakce A2larm.cz a mezi nimiž nechybějí ani členové redakce spřízněného týdeníku A2. Z překladové beletrie se tu objevují kupříkladu prózy Anny Burnsové (Mlíkař, přel. Ester Žantovská) a Nino Haratschwiliové (Osmý život [pro Brilku], přel. Michaela Škultéty) nebo Zřídlo od Akwaeke Emezi, jejíž jméno opakovaně padlo i mezi zahraničními tipy (letošní novinka The Death of Vivek Oji).

Až příliš klidné debaty

Živé diskuse o knihách obecně slibují otevřené konfrontace a o poznání větší emoce než ankety, v případě bilančního dílu pořadu Liberatura na Radiu Wave se toto očekávání ovšem příliš nenaplnilo. Dvojice moderátorů — ve studiu přítomný Jonáš Zbořil a virtuálně připojená Karolína Demelová — si totiž pozvala trojici hostů, s nimiž jsou osobně i čtenářsky takříkajíc na jedné vlně, a sice Ondřeje Lipára, Barboru Votavovou a Kateřinu Čopjakovou. Jejich bilancování se týkalo nejen letošní knižní produkce, ale i dění na literární scéně, a posluchačům doporučili vesměs knihy, které se již objevily ve výše zmíněných výběrech, snad jen s tím rozdílem, že se někteří z debatérů záměrně vyhýbali Kunderovi Jana Nováka, kolem něhož prý panoval přílišný humbuk.

Ostřejší debatu nepřinesla ani tradiční První bilance, kterou každoročně pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR a která se letos musela obejít bez přítomnosti publika. V rozhlasovém studiu na Vltavě se sešel Martin Lukáš v roli moderátora s trojicí svých hostů — komparatistkou Blankou Činátlovou, básníkem Radkem Fridrichem a literárním kritikem Markem Lollokem —, s nimiž se předem dohodl na pěti prózách a pětici sbírek, o kterých bude letos řeč. Jejich předvýběr zahrnoval i méně reflektované tituly (např. nové sbírky Bohdana Chlíbce a Radka Malého) a řeč byla také o knihách z „pomezních žánrů“ (vedle Kundery a O Pavlovi zejména o Rozsypaných slovech Martina Daneše). Diskuse se jako obvykle vyznačovala trochu násilnou snahou hledat společné tendence vybraných autorů a pojítka mezi jejich díly, stejně jako úsilím pojmenovat obecnější rysy současné tuzemské beletrie.

Kýžený střet rozdílných názorů a argumentů do debaty nakonec v malé míře vnesli Blanka Činátlová s Markem Lollokem, kteří se neshodli na hodnocení převážně vychvalovaných Prasklin Kláry Vlasákové a ještě opěvovanější Kunderovy Slavnosti bezvýznamnosti v překladu Anny Kareninové. Zatímco Blanka Činátlová označila Praskliny za text připomínající výstup ze semináře tvůrčího psaní (moc úhledný, snaživý, patetický) a Kunderovu knihu za předvídatelné dílo sázející na tradiční repertoár kunderovských motivů, Marek Lollok byl k oběma dílům o poznání shovívavější. Naopak nesdílel její nadšení z povídkového souboru Sylvy Fischerové s názvem Tisíce plošin, načež se oba shodli na tom, že v tom může hrát roli i generační rozdíl.

Jak se zdá, letošní pandemie tuzemskou literaturu — alespoň pokud jde o množství zajímavých vydaných titulů — příliš nepoznamenala a českým čtenářům se i tentokrát dostalo v závěru roku z nejrůznějších stran celé řady knižních tipů, pod které bych se rovněž podepsal. O některých z nich se v průběhu roku hojně psalo a diskutovalo, jiné to teprve čeká a další možná zůstanou favority několika málo literárních zasvěcenců. I v tom tkví kouzlo knižního bilancování, při němž se mohou vedle sebe nakrátko zjevit bestsellery i knihy doposud přehlížené.