A co švýcarská poezie?

Michelle Steinbecková se narodila roku 1990, vyrůstala v Curychu a vystudovala literární psaní na Švýcarském literárním institutu v Bielu, nejprestižnější švýcarské škole, na které lze psaní studovat. Pracuje jako redaktorka Fabrikzeitung, věstníku curyšského kulturního centra Rote Fabrik, a jako organizátorkou literárních akcí. Doposud jí vyšel jeden román s dlouhým názvem Můj otec byl mužem na pevnině a ve vodě velrybou a jedna sbírka s o něco kratším názvem Uzamčení ptáci zpívají víc — básnit a snít. Její román se objevil na longlistu Německé knižní ceny a také na shortlistu Švýcarské knižní ceny, což na tamější literární scéně vyvolalo rozporuplné reakce.

Michelle Steinbecková, foto: Dirk Skiba Fotografie

Básně, které prezentujeme se svolením autorky, přeložila Tereza Semotamová.

když jsem se dnes probudila
svítilo oknem něco jako
slunce a já si říkala
no tohle
to přece vypadá jako
slunko a tak vystavím hlavu tomu
slunku
když jsem se pak zase probudila
bylo slunko pryč

halfmoon

dnes jsem už 3x masturbovala
a projela jeho profil má rozkošnou novou fotku kde se směje
byla jsem jen chvilku na slunci
odpoledne jsem usnula velmi hlubokým spánkem
a žrala jako protržená
5 porcí zeleniny a ovoce
potom jóga
sandy říká seš pro něj moc dobrá
říká easy baby have some fun ale seš pro něj moc dobrá
phil říká že je to fakt pěknej kousek
já neříkám nic a blbě se křením a kouřím jednu za druhou
ostatní mávnou rukou a taky kouří
už teď mě bolí plíce
mám kulatou páteř a vypadá jak halfmoon
halfmoon

myslím na svýho miláčka
vidím větroň a říkám si
jestli se zřítí mohla bych mu napsat
že žlutým květinovým polem se prochází oranžový buddhistický mnich
to mu nemůžu napsat to nestačí

tohle celodenní vysedávání v kanclu
co všechno by se místo toho dalo dělat!
šukat po bytě prohodit sedm vět s janickem který začínají vlastně a končí a basta napsat gině telefonovat s rebi cvičit jógu jíst jíst jíst vařit čaj vymačkat starý citróny zkontrolovat ledničku umýt nádobí navlíknout si ponožky srovnat boty začíst se do knížek dívat se z okna jít nakoupit dívat se do zdi držet na zdi plakáty a přemýšlet někde je položit přesouvat kartonové krabice sem a tam dumat nad horoskopem pro tento den a o životě jako špatný člověk poslouchat hudbu trochu zpívat setřít prach z kytary hrabat se v krabicích chodit po bytě poslouchat jak podlaha vrže dát si sprchu přemýšlet projít se k rýnu nic neříkat kulhat snít vymalovávat říct něco špatně přemýšlet o tom že jsem řekla něco špatně protože jsem nic neřekla zvažovat co jsem mohla říct místo toho
etc
etc
i’m in love

v supermarketu mají novou akční nabídku
od níž se moje matka nedokáže odtrhnout
miminka
všech velikostí a barev
stačí jen absolvovat pohovor se šéfem
a pokud člověka zhodnotí jako vhodného
můžeš si koupit miminko
stojí jen tolik a tolik
vlastně by mělo stát tolik a tolik
ale jsou ve slevě protože jich mají hrozně moc
lidi stojí ve frontě a miminka si
předávají

babičkovská moudra
v sobotu odpoledne

už nechodím do sboru
zpívají už jen písně o lásce

a

nikdy jsem se nemohla
sestěhovat se dvěma muži
nikdy jsem neměla tak
nekomplikovaný vztah k mužům
vždycky se do mě zamilovali
a já do nich

neděle

ona k nám přinese miminko
to šíleně řve hlava rudá jak rak
potom pije — dosyta
jazyk mu z pusy visí tak sytě

on surfuje na internetu a čte si o afd a
gugluje svoje jméno a
rýpe se ve svojí plísni na nohách

já hloubám nad domácím úkolem
dá se zjistit co ostatní cítí?

žena středního věku
mi při svitu svíček vypráví
že si nechce koupit moji knihu
ale šeptá musím vám přiznat
mám taky hrozný sny
včera jsem se probudila bylo mi zle
manželovi jsem nemohla nic říct bylo to v takové
místnosti byl tam klavírista
hraje
a z klavíru
se plazí had
tančí na hudbu
nechutný
a ten klavírista mu ukousl hlavu
žena středního věku se zachvěje
krásný
říkám

dopisy na aljašku

milý

ptáci sedí na vejcích
rodina je na velikonoce pohromadě
kamna hřmotí když kolem projede nákladní vlak

jsem hrozně nervózní
četla jsem o tom jak funguje myšlení
naprosto šílený

kamna explodovala
ptáci evakuováni
hroznej rozruch

ještě jsem si s tátou hodně povídala o terorismu
a kopala v zemi
jela autem

pevně tě držím za vlasy a líbám tě

zkusili jsme se rozejít
potom jsme zašli ke trevi
tam se vydělají ročně miliony
díky mincím ve fontáně
lidi pózují
skrolují tajmlajny
dělají prsty srdíčka

snažím se udělat si sama selfie
ozve se povyk
žádost o ruku na kolenou
netleskám

policajt se usmívá
důstojník chodí v kruhu
voda zurčí

kapitalismus, jednoduché počty

někdo si koupí obrovskou televizi
+
někdo spí v krabici od té televize
=
win-win