Praha vábí spisovatele, česká literatura zase dataře

Organizátoři Světa knihy Praha zveřejnili jména prvních hostů letošního ročníku. Datový tým Českého rozhlasu připravil s využitím České národní bibliografie sérii článků o tuzemské literatuře.

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha oznámil první zahraniční hosty letošního 30. ročníku, který se uskuteční od 15. do 18. května na pražském Výstavišti v Holešovicích. Nechybí mezi nimi první nositel Mezinárodní Bookerovy ceny Georgi Gospodinov, označovaný za „Prousta Východu“, jehož román Časokryt, přeložený do češtiny Davidem Bernsteinem, figuruje i na longlistu aktuálního ročníku cen Magnesia Litera mezi překladovými knihami. Také spisovatel a intelektuál Andrej Kurkov přesahuje svým dílem, vyznačujícím se černým humorem, hranice rodné Ukrajiny, o čemž svědčí mimo jiné prestižní francouzská literární cena Médicis za — do češtiny rovněž přeložený — román Šedé včely. Přijede též eklektická finská literátka Pirkko Saisio, autorka autofikční Helsinské trilogie či historického románu Trýzeň, který se v překladu Michala Švece letos probojoval až do užších nominací na Literu za překladovou knihu, a dorazí i Američanka Sam Holland alias Louisa Scarr, populární autorka kriminálních thrillerů.

Hned osm výrazných literárních osobností bude na festivalu reprezentovat Portugalsko coby čestného hosta jubilejního ročníku — mezi jinými například uznávaná autorka Lídia Jorge, mistrně reflektující společenské proměny i koloniální minulost, ironický vypravěč Rui Zink, který se tuzemským čtenářům představil loni vydanou novelou Instalace strachu, básník João Luís Barreto Guimarães, zachycující ve svých poetických textech hlubiny zdánlivě obyčejných okamžiků, či vyhledávané autorky literatury pro děti Ana Madalena Matoso a Isabel Minhós Martins. Pozvání přijali rovněž autor experimentálních děl Gonçalo M. Tavares, tvůrce grafických novel Filipe Melo a básnířka s angolskými kořeny Ana Paula Tavares.

Konfrontaci pohledů na společná témata nabídne setkání Lídie Jorge s Kateřinou Tučkovou, diskuse mezi Gonçalem M. Tavaresem a Biancou Bellovou či debata o poezii vedená Petrem Borkovcem a Joãem Luísem Barretem Guimarãesem. Sestavu zahraničních spisovatelů doplní třináct literárních talentů ze shortlistu Ceny Evropské unie za literaturu, jejíž vyhlášení 16. května za přítomnosti komisaře EU pro kulturu patří k mimořádným událostem letošního programu, a samozřejmě nebude chybět početná plejáda českých autorů a autorek.

*

Nezvyklý pohled na českou literaturu a knižní produkci obecně přináší datový tým Českého rozhlasu, který se ponořil do České národní bibliografie. Ta obsahuje záznamy o milionu a čtvrt publikací vydaných na českém území od roku 1801 do současnosti. Před třemi lety ji s několika dalšími datasety, například životopisnými údaji stovek tisíc autorů a autorek, otevřela veřejnosti Národní knihovna ČR. Daty sem přispívají i další české knihovny, například Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna v Olomouci nebo Městská knihovna v Praze. Navzdory nevyhnutelným problémům zůstává Česká národní bibliografie nejucelenějším dostupným zdrojem informací o proměnách i současné podobě české knižní produkce. 

První díl pětidenního seriálu článků ukazuje, jak se od začátku 20. století proměňovala nakladatelská scéna i témata vydávaných knih. Část ze zmíněného 1,25 milionu záznamů České národní bibliografie tvoří jiné materiály než knihy: mapy, plakáty nebo gramodesky. Knih tu najdeme 883 tisíc, z toho 699 tisíc unikátních titulů. Události jako založení Československa, druhá světová válka či sametová revoluce zásadně ovlivnily též nakladatelskou scénu. Jako mimořádně pestrá vychází z historického srovnání nakladatelská scéna první republiky a pak také ta porevoluční. Zároveň ale v posledních letech platí, že nových nakladatelů ubývá a podíl těch velkých opět roste. Společenské nebo technologické proměny odhalují také témata vydávaných nebo naopak nevydávaných knih. Seriál datových článků o české literatuře a knižní produkci obecně pokračuje druhým dílem, věnovaným spisovatelům a spisovatelkám, ale také těm, kteří knihy ilustrovali či překládali. Ve středu se analýza datového týmu Českého rozhlasu zaměří na trendy posledních dekád, ve čtvrtek se stane předmětem jejich zájmu autorstvo umlčené silou i nezájmem trhu a v pátek prozkoumají měnící se postavení žen-spisovatelek.

Autor je spolupracovník redakce.