Knihy do uší, dílo s přesahem

V roce 2024 proběhl již 11. ročník Velkého audioknižního průzkumu. Více než osm tisíc respondentů (celkem 8 233) odpovídalo na otázky týkající se jejich posluchačských preferencí, návyků spojených s poslechem audioknih či samotného procesu výběru titulů. Průzkum, který každoročně pořádá společnost Audiolibrix, si klade za úkol zmapovat jak audioknižní trh, tak návyky samotných posluchačů. Audioknihy jsou podle všeho pro čím dál více lidí prostředkem, jak do svých životů vrátit čtení. V roce 2024 mluvené slovo pomáhalo více číst až 60 % dotazovaných. V roce 2021 přitom tento postoj zastávalo pouze 49 % respondentů. 

Dlouhodobě nejvíce mluvené slovo využívají při úklidu a domácích pracích (19 %), zpestřují si jím řízení (13 %) nebo cestování MHD (10 %) anebo u audioknih relaxují (12 %), popřípadě večer usínají (13 %). Pokud jde o vyhledávané žánry, meziročně klesá popularita dříve velmi oblíbených detektivek. Zatímco v roce 2019 označilo 41 % respondentů detektivky a thrillery jako svůj preferovaný žánr, v roce 2024 detektivky jako nejoblíbenější uvedlo už jen 16 % respondentů a thrillery 7 %. V posledních letech roste především popularita vědeckofantastické literatury: fantasy mezi své nejoblíbenější žánry řadí 10 % respondentů, sci-fi potom 8 %.

Z výzkumu také vyplynulo, že výběr toho správného titulu závisí především na autorovi, anotaci a recenzích posluchačů. Až třem čtvrtinám respondentů pomáhají při výběru audioknihy recenze a hodnocení ostatních uživatelů. Není tedy překvapením, že recenze jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů při výběru titulu k poslechu (13 %). Dalšími důležitými faktory pro výběr audioknihy jsou autor titulu (15 %) a jeho anotace (13 %). V rámci zpracování posluchači dlouhodobě preferují nezkrácené audioknihy (87 %). Zda jsou však namluveny jednohlasně, či vícehlasně, naopak nehraje téměř žádnou roli. Rozhodující není ani cena či obal.

Kompletní výsledky průzkumu včetně doplňující infografiky naleznete ZDE.

*

Cenu Karla Čapka, udělovanou letos u příležitosti 100. výročí založení Českého centra Mezinárodního PEN klubu, obdržel teolog, filozof, religionista, sociolog, psycholog a spisovatel Tomáš Halík. Odborná porota ve složení Vladimír Karfík (předseda), Sylva Fischerová, Petr Kotyk, Petr Šámal, Ondřej Vaculík a Jiří Zizler jej ocenila za filozofické dílo zabývající se humanismem i za dílo publicistické, založené na společenské potřebě dialogu. Předseda Českého PEN klubu a člen poroty Ondřej Vaculík k volbě letošního laureáta uvedl: „To rozhodnutí bylo téměř jednomyslné. Brali jsme v potaz i to, že jeho dílo jak publicistické, tak filozofické je rozsáhlé a má ten přesah, že přispívá k obraně demokratických a humanistických hodnot. Vnímali jsme i význam jeho kazatelské práce a jeho dlouholeté působení.“

Dotyčná cena se uděluje od roku 1994 každý sudý rok, letos k tomu došlo výjimečně v lichém roce v souvislosti se 100. výročím založení Českého (nebo tehdy Československého) centra Mezinárodního PEN klubu v roce 1925. Jedná se o ocenění za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Laureát obdržel vedle diplomu také šek na 100 000 Kč. Mezi nositele ceny patří například Arnošt Lustig, Josef Topol, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Ivan Klíma, Pavel Šrut, Erika Abramsová, Václav Jamek, Jaroslav Rudiš nebo Sylva Fischerová.