Trans životy v Argentině

Román Potvory, který v překladu Anny Štádlerové vydalo Argo, přináší syrový a zároveň poetický pohled na život trans žen v argentinské Córdobě. Kniha zachycuje komunitu, která se snaží přežít v prostředí plném předsudků a společenského vyloučení. Dílo si získalo úspěch pro svůj niterný náhled do duše trans žen, ale také kritický pohled na společenskou diskriminaci marginalizovaných skupin, a stalo se tak významným počinem novodobé argentinské literatury.

Autorka čerpá inspiraci z vlastních životních zkušeností, ale rovněž z vyprávění jiných trans žen, které do svých děl zasazuje jako protagonistky. Mezi její další počiny patří například román Tesis sobre una domesticación (2019), který zatím není dostupný českým čtenářům. V rodné Argentině je známá i jako divadelní herečka vystupující v alternativních i v tradičních divadelních souborech. Její osobní a profesní život se prolínají, Sosa Villada totiž zkoumá otázky identity, rezistence a svobody v celé své tvorbě. Její díla jsou plná brutální upřímnosti, ale i niterného bádání o příčinách stigmatizace ve společnosti.

Argentinská trans komunita si prošla dlouhou cestou. V roce 2012 země přijala průlomový zákon Ley de identidad de género, který nově usnadňoval trans lidem administrativní úkony spojené s jejich genderovou identitou bez předchozích lékařských zákroků či psychiatrických posudků. Navzdory tomuto progresivnímu právnímu kroku ale předsudky přetrvávají. Mnoho trans žen čelí diskriminaci v každodenním životě, na trhu práce a je jim odpírána lékařská péče. Vyskytuje se mezi nimi vysoká míra násilí a chudoby. Sosa Villada se tak stala zpravodajkou argentinské trans komunity a čtenářům skrz svá díla zprostředkovává její krutou realitu.

Potvory překračují hranice autobiografického románu a volně splétají poetický, ale nelítostný osud komunity trans žen v cordóbském Parque Sarmiento. Protagonistkou je Camila, mladá žena, která se živí sexuální prací. Skrze její vyprávění nahlíží čtenář do světa plného marginalizace, ale i solidarity, porozumění a vzdoru, jež Camila nachází u svých přítelkyň.

Postavy ve čtenáři zanechávají hluboký dojem, nejspíš i proto, že mají své předobrazy ve skutečnosti. Například stará matka trans komunity je tu symbolem nezdolnosti i melancholie. Jednoho dne nalezne opuštěné nemluvně a komunita se o ně společně začne starat. Ukazuje se, že péče a láska není něco, co je podmíněno biologickým poutem, ale citem a sounáležitostí.

Sosa Villada mistrně pracuje s jazykem. Její text je drsný a poetický, krutý i něžný. Prolínáním metafor s tvrdou realitou se román vymyká literárním konvencím, a vyprávění autorky se tak stává pro čtenáře emočním zážitkem. Podněcuje to i fragmentární struktura románu, ve které se střídají vzpomínky z Camilina dětství s každodenními boji, což vytváří mozaiku identity formující se v čase, navzdory nepřijetí společností. Autorka přirovnává trans ženy například k divokým vlčicím. Jsou zranitelné, ale přesto silné.

Potvory nejsou jen fiktivním příběhem, ale i důležitým svědectvím z diskriminované komunity. Skrze příběhy postav se čtenáři přibližuje každodenní boj o přežití ve společnosti, která dělá potvory z těch, kdo nezapadají do jejích norem. Román reflektuje, jak systémové vyloučení a násilí ovlivňují životy trans lidí. Zároveň ale ukazuje i sílu komunity, schopnost přežít a najít radost v nehostinném prostředí. Potvory jsou výkřikem i pohlazením, bolestnou zpovědí i oslavou života na hraně. Ukazují, že queer svědectví jsou nedílnou součástí kulturního prostoru a společenského dění. Zatímco řada současných argentinských autorů, například Mariana Enríquez nebo Selva Almada, zkoumá společenské otázky prostřednictvím hororu, magického realismu nebo sociálního dramatu, Camila Sosa Villada přináší osobní a autentický vhled do života trans komunity a je bezpochyby jedním z nejvýraznějších hlasů volajících po větší rovnoprávnosti nejen v Argentině.