Přilévání peněz na podporu české literatury

Česká republika už letos v říjnu převezme na prestižním Frankfurtském knižním veletrhu od Filipín štafetu čestného hosta. O rok později se během 78. ročníku veletrhu současná česká literatura představí pod sloganem „Česko — země na pobřeží“. Do té doby bude v rámci Roku české kultury probíhat v německojazyčných zemích ve spolupráci s partnerskými institucemi řada výstav, kulturních prezentací, autorských čtení a debat, které mají připoutat pozornost publika a podnítit zájem o samotné hostování. Chystá se také další podpora pro nakladatele, autory, literární agenty nebo překladatele.

„Úspěšná prezentace české kultury na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026 je jednou z priorit Ministerstva kultury. Počínaje letošním rokem bude na veletrzích v Lipsku a ve Frankfurtu nad Mohanem na první pohled patrné, že se prezentace české literatury připravuje na velkou událost, už jen tím, že se zvětšují plochy národního stánku,“ uvádí ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Navýšili jsme také finanční prostředky na podporu vydávání překladů české literatury v zahraničí. V loňském roce bylo rozděleno bezmála 21 milionů Kč. V letošním a následujícím roce bude částka dále navýšena tak, abychom mohli v maximální možné míře představit aktuální českou literaturu zahraničnímu publiku, čímž bych chtěl oslovit nakladatele a překladatele, aby své projekty průběžně přihlašovali. Nejbližší uzávěrky před námi jsou 15. května a pak 15. listopadu.“

Tématem a klíčovou metaforou české prezentace na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026 je „Česko — země na pobřeží“. Odkazuje k Williamu Shakespearovi, který země Koruny české ve své divadelní hře Zimní pohádka umístil na mořské pobřeží, čímž naši zemi označil za integrální součást světového oceánu literatury. Symbolizuje otevřenost české kultury, její inspirativní přesah a kreativitu. Téma se promítne také do chystané vizuální identity projektu, na které po vítězném tendru pracují v plzeňském studiu Bušek+Dienstbier. Vizuální identita v plné šíři bude představena na letošním Frankfurtském knižním veletrhu, v letošním roce budou také spuštěny webové stránky www.czechia2026.com. V dubnu 2025 bude vyhlášena soutěž na tvůrce národního pavilonu Czechia 2026.

Rok české kultury nabídne v roce 2026 literární akce v německojazyčném prostoru, zejména v Hesensku, na jejichž realizaci se budou do konce roku 2026 kooperačně podílet Česká centra a Česko-německý fond budoucnosti. Právě ten je významným partnerem Roku české kultury i čestného hostování ve Frankfurtu nad Mohanem. Na společné přeshraniční projekty spojené s hostováním ve Frankfurtu nad Mohanem a Rokem české kultury poskytne fond mimořádnou podporu v celkové výši 7 000 000 korun. Literární program Roku české kultury bude zahrnovat vlastní dramaturgii, tedy akce připravené týmem projektu s kolegy z Dramaturgické rady a Českého literárního centra. Aktuální překlady české literatury do němčiny všech žánrů představí na literárních festivalech v Německu, Rakousku i Švýcarsku.

*

Ceny Magnesia Litera vstupují do svého 24. ročníku s jedním novým partnerem a vyššími prémiemi pro vítěze čtyř kategorií. Společnost Mattoni 1873 tradičně odmění vítěze hlavní ceny částkou 200 000 Kč. V dalších kategoriích se finanční prémie zvýší z dosavadních 30 000 Kč na 50 000 Kč. Dojde k tomu i v případě kategorie Litera za naučnou literaturu, která si získala jako partnera Nadační fond IOCB Tech, a ponese tedy nově název Litera Nadačního fondu IOCB Tech za naučnou literaturu. Nárůst prémií umožnili všichni dosavadní partneři kategorií, když zvýšili své příspěvky: tedy knihkupectví Luxor v případě Luxor Litery za prózu, agentura DILIA u DILIA Litery za debut roku a ČRo Plus u kategorie ČRo Plus Litera za publicistiku. Celkem tedy budou ceny Magnesia Litera rozdělovat rekordní částku 400 000 Kč.

Vyhlášení vítězů se tradičně uskuteční na Nové scéně Národního divadla, a to ve čtvrtek 24. dubna od 20.15 hodin; přímým přenosem jej bude vysílat kanál ČT Art. Zachována zůstává moderátorská dvojice Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis. Ještě předtím program ČT1 odvysílá animované trailery všech nominovaných knih v celkem jedenácti „minipořadech“ denně od 13. dubna do 23. dubna vždy v cca 20.00 hodin. Spoty budou k dispozici také médiím, autorům, nakladatelům i dalším zájemcům na webových stránkách www.magnesia-litera.cz a na YouTube kanálu Magnesie Litery. Nominovaní autoři budou číst ze svých knih v čtyřdílném seriálu autorských čtení v Knihovně Václava Havla (postupně 27. března a 3., 10. a 17. dubna).

Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 556 knih a další si vyžádali sami porotci. O nominacích jednotlivých kategorií rozhodnou odborné pětičlenné poroty, které také určí vítěze, poroty žánrových kategorií mají tři členy. Pouze o hlavní ceně Magnesia Litera — Kniha roku a také o nadžánrové kategorii DILIA Litera za debut roku bude rozhodovat zhruba třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže, samozřejmě s vyloučením těch, u nichž by mohl nastat střet zájmů. Podobně jako loni bude i letos vyhlášen takzvaný longlist, tedy až 9 vybraných knih v každé kategorii, a to s předstihem cca 14 dní před vyhlášením samotných nominací. Trojice nejlepších knih v každé kategorii budou pak oznámeny na tiskové konferenci v Knihovně Václava Havla 18. března.

* 

Od letošního ledna vede měsíčník pro světovou literaturu Plav nově ustavený šéfredaktorský kolektiv, který vzešel z řad redakce. Časopis tedy opouští stávající model soustředěný kolem jedné šéfredaktorské osoby a vydává se cestou kolektivního fungování. O chod redakce se tak bude starat šestičlenný kolektiv, tvořený členstvem stávající redakce časopisu: Alžběta Knappová, Julie Koblížková Wittlichová, Anežka Libánská, Michaela Melichová, Nelly Pelc Vostrá a Jakub Vaněk.

Šéfredaktorský kolektiv Plavu.

Podle Jakuba Vaňka by „kolektiv měl fungovat nehierarchicky a vystupovat jako jednotný hlas“. Plav, který vstupuje do jubilejního 20. ročníku své existence, se tak jako jeden z prvních literárních časopisů u nás pokouší o kolektivní řízení. Jak upřesňuje členka šéfredaktorského kolektivu Alžběta Knappová: „Věříme, že v rámci kolektivního vedení založeného na vzájemné důvěře a spolupráci bude možné lépe distribuovat objem práce a časopis rozvíjet také v oblastech, na které se v předešlém fungování nedostávalo personálních ani finančních sil.“