Rychlé šípy znovu na scéně

Fenomén rozvíjení fikčních literárních světů, kdy se objevují nejrůznější doplnění či navázání i po smrti prvotního autora či autorky, se v průběhu 20. století stal významnou součástí populární kultury. Stále tak přibývají nové a nové příběhy oblíbených postav, jako jsou Sherlock Holmes, Barbar Conan, Hercule Poirot nebo James Bond; mladší univerza typu Star Wars, Marvel, DC a Harry Potter přerostla dokonce v multimediálními franšízy zastávající významnou pozici na poli zábavního průmyslu.

Předpokladem úspěšnosti zmiňovaných podniků je samozřejmě vybudování dostatečně početné a věrné fanouškovské základny. Z tohoto pohledu tedy není úplně překvapivé, že v podstatě jediným českým autorem, jehož dílo se hodí k rozšiřování, je legendární skautský vedoucí a spisovatel Jaroslav Foglar. Nakladatelství Albatros, jež disponuje licencí na vydávání děl Jestřábových i z nich odvozených, to pochopilo a začalo v posledních letech stimulovat rozvoj foglarovských fikčních světů, jehož možnosti naznačila již roku 2018 výtečná komiksová antologie Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství z vydavatelství Akropolis.

Nového vydání se tak loni dočkaly starší texty Josefa Červinky (Poselství ze Stínadel) a Jaroslava Velinského (Poslední tajemství Jana T.), které navazují na Foglarovu stínadelskou trilogii, přičemž akcent je kladen na postavu Jana Tleskače. Topos tajemné vontské čtvrti plné křivolakých uliček ve svých románech rozvíjeli rovněž Svatopluk Hrnčíř nebo Václav „Jiggi“ Levý. V roce 2022 pak vyšly knihy zkušených, etablovaných profesionálů: jednak prequel lapidárně nazvaný Tleskač z pera Davida Jana Žáka, jednak sequel Petra Huga Šlika Zkáza Jezerní kotliny, který se ovšem inspiruje jinde než v rychlošípáckém světě.

Aktuální přírůstek do univerza slavného chlapeckého klubu představuje detektivní román Život a smrt Maxmiliána Drápa. Jeho autor Pavel Horna (narozen 1964) dosud publikoval několik titulů pro děti o utajeném podzemním království Middlestone. Z Foglarovy zásobárny postav, témat a příběhů nabízejících se k rozvinutí si Horna nevybírá stínadelský mikrokosmos jako většina jeho předchůdců, nýbrž ranou komiksovou příhodu zprostředkovanou ve třech dílech Mladého hlasatele ze září 1939. Rychlé šípy tu pátrají na půdě domu, u něhož mají klubovnu, aby nakonec objevili zaprášenou kostru nešťastného filatelisty Maxmiliána Drápa, který měl spáchat sebevraždu kvůli zničení vzácné známky. Navazující Hornův příběh se odehrává rok poté, kdy Šípáci zjišťují, že se nemuselo jednat o sebevraždu, a vydávají se po nových stopách na dobrodružné detektivní pátrání.

Děj je dostatečně napínavý a plný různorodých událostí, aby sám o sobě zaujal i čtenářstvo, jež třeba nemá detailní znalosti původního díla. Nakonec, velká část publika se patrně bude rekrutovat právě z řad skalních příznivců Foglarovy tvorby. Ti v knize naleznou množství více či méně nápadných odkazů na foglarovské pretexty, což svědčí o autorově dobré obeznámenosti s tzv. lorem (čili souborem dostupných informací o dotyčném fikčním světě). Zachycení atmosféry včetně lyričtějších pasáží odpovídá duchu originálu a situace, kde dochází k posunům, odchylkám nebo aktualizacím, jsou vzhledem k celkovému vyznění funkční. Mluva protagonistů je dnešku přizpůsobena pouze v nezbytně nutné míře a větší množství humoru v chlapecké komunikaci spíš odpovídá reálné zkušenosti.

Za nejpozoruhodnější moment Hornova textu však pokládám to, jak rozvíjí naznačené charaktery ústředních postav. Rychlonožka tak sice zůstává největším šaškem klubu, ovšem místo nešikovného padání, k němuž je odsouzen v původních komiksech, předvede v úvodu románu dechberoucí parkourový únik. U Červenáčka je zdůrazněn motiv jeho výtvarného talentu a u Jarky Metelky zase bystrost a přemýšlivost, díky čemuž se v detektivním příběhu stává klíčovým činitelem. Jindra Hojer prožije milostné vzplanutí ke kamarádce, již Šípáci přizvou k vyšetřování. Setkáme se tedy s aktivními dívčími hrdinkami, kterých foglarovské fikční světy obsahují dosti pomálu, a především je konečně jako součást psychiky pubertálních hochů zobrazen propukající milostný cit. U Mirka Dušína pak zaujme scéna, kdy vnitřně bojuje se vztekem a chutí potrestat špeha, takže se jeví méně jako vždy ušlechtilý správňák a více jako lidská bytost.

Románové pátrání Rychlých šípů po osudech Maxmiliána Drápa lze považovat za povedený spin-off, jenž v mnohém věrně napodobuje Foglarovu předlohu, nicméně zároveň se mu daří odpoutat a vnést do známého univerza něco nového.

Pavel Horna: Život a smrt Maxmiliána Drápa.
Praha: Albatros 2024.
208 stran.