Výzvy k duchům

Britská profesní organizace Society of Authors apeluje na celebrity i nakladatelský průmysl, aby na obálkách knih od známých osobností uváděly jména jejich skutečných autorů. Organizace i jednotliví autoři tuto potřebu zdůrazňují především u knih a literatury pro děti od slavných herců, zpěváků či sportovců, kteří na titulech spolupracovali s ghostwritery čili spisovatelskými profesionály schopnými na zadání vytvořit specifický text. 

Apel a prohlášení Society of Authors, která sdružuje spisovatele, ilustrátory i překladatele, přichází po několika měsících debat o růstu popularity knih od celebrit. Naposledy takto vzbudila pozdvižení například dětská kniha od herečky Keiry Knightley či dobrodružný titul od další herečky, Millie Bobby Brown. Spisovatelka Charlotte Levin na sociálních sítích v žertu prohlásila, že ona by teď měla zřejmě zkusit herectví. 

Autoři ani organizace přitom nekritizují samotný fakt, že slavné osobnosti z jiných oblastí kultury, společnosti nebo i sportu publikují knihy. To se nakonec děje už od vynálezu knihtisku, některé dětské tituly od oblíbených osobností mohou navíc přitáhnout ke čtení i děti, které by jinak po knize vůbec nesáhly. 

Hlavní problém představují především klesající výdělky autorů, pro něž je tvorba knih hlavní obživou. Nakladatelství v posledních krizových letech totiž vsázejí na zavedená jména, tituly s bestselerovým potenciálem a právě knihy od celebrit, jejichž jméno bude prodávat. Autorské projekty od méně známých nebo začínajících autorů proto mají podle Society of Authors menší šanci na úspěch jak u nakladatele, tak i potom v knižní distribuci. Podle kritiků je proto zatajování spolupracovníků jednak klamání čtenáře, jelikož málokterá celebrita si svou knihu autorsky připraví sama, a škodí to i samotným autorům, kterým se nedostane náležitého uznání — ani výplaty. 

Některým spisovatelům vadí důsledek zatajování ghostwritingu na samotnou literaturu. Zvláště u dětské literatury to totiž prý vzbuzuje dojem, že ji může tvořit snad každý — což dále snižuje úctu k samotným knihám i práci, která za ní stojí. „Šokovalo by nás, kdybyste ke skladbě, kterou jsou nesložili, dali své jméno; bylo by nesmírně trapné, kdybyste se podepsali pod obraz, který jste nenamalovali. Kazí to prostředí. Ztěžuje to rodičům i učitelům cesty ke kvalitním knihám pro děti a dělá to z ní něco levného a snadného oproti tomu, co skutečně je — literatura se svou vlastní specifičností, svými nároky, svou vlastní silou,“ vysvětluje pro The Guardian spisovatelka Katherine Rundell. 

Podle Society of Authors se nicméně situace postupně lepší, byť ne tak rychle, jak by bylo záhodno. A změna možná přijde i ze strany samotných ghostwriterů. Počátkem roku měli ti američtí například — na svou profesi nezvykle — veřejnou oborovou konferenci v New Yorku. Vedle proměn trhu, řemesla, nároků klientů či adekvátního finančního ohodnocení se řešila i reputace celého oboru. Ten totiž pořád provází laický dojem, že jde jen o jakési zapisování myšlenek a slov nějaké slavné osobnosti, maximálně jejich lehká úprava. Ghostwriteři přitom zpravidla vymýšlí celou strukturu knihy, její dramaturgii a pomáhají svým klientům přetavit často vágní nápad či jejich neuspořádané vzpomínky do smysluplné a zábavné knihy. Zároveň v posledních letech nebývale roste zmíněná poptávka nakladatelů i knižního trhu po knihách od známých a veřejných osobností a celebrit.  

V ghostwritingu se proto dají vydělat poměrně slušné peníze a získat i určitá prestiž: přední sportovci, zpěváci, herci, a dokonce i někteří slavní spisovatelé (a jejich agenti a produkční týmy) zpravidla vyžadují ty nejlepší autory s působivým portfoliem. Vznikají tak ghostwriterské hvězdy, jejichž jméno může být pro některé lidi z oboru i samotné čtenáře stejný tahák jako samotné jméno oficiálního „autora“. Například herečka Demi Moore a její tým takto využily jméno redaktorky časopisu The New Yorker, která se podílela na tvorbě jejích memoárů Inside Out. Na zmíněné konferenci se proto předávala i oborová cena (získala ji Tracey Michae’l Lewis-Giggetts).