Změny na knižním trhu a v oborových organizacích

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) vydal zprávu o českém knižním trhu 2023/2024, přinášející především analýzu českého knižního trhu za rok 2023, kdy čelil významným ekonomickým výzvám. „Rok 2023 nebyl snadný pro obyvatele České republiky ani pro českou ekonomiku. Tím spíše pro český knižní trh. Pokles obratu tištěných knih o cca 4 % a celkový pokles cca o 1 % ještě nemusí působit nijak dramaticky. Jedná se však o srovnání absolutních částek, tedy bez započtení inflace. Ta činila 10,7 %. Knihy však zdražily ‚jen‘ o cca 6 %. Jak tato čísla porovnat? Knižní trh v reálných tržbách poklesl o více než 10 %, segment tištěných knih ještě více. Knihy zdražily méně než o inflaci. Prodalo se výrazně méně kusů tištěných knih (cca o 9 %). To vytváří další tlak na cenu knihy, protože při nižším počtu vydaných výtisků se cena přípravy knihy promítne do ceny jedné knihy více,“ píše v úvodu předseda SČKN Martin Vopěnka. 

Celkově bylo v roce 2023 vydáno odhadem 13 000 titulů, což je o 1 500 méně než v předchozím roce. Vzhledem k rostoucím nákladům na výrobu knih a nižším objemům prodeje je knižní trh pod tlakem, který naštěstí stabilizuje zavedení nulové sazby DPH na knihy od ledna 2024. Zatímco produkce tištěných knih klesla přibližně o 9 %, digitální formáty jako e-knihy a audioknihy zaznamenaly meziroční růst o 27 % — v roce 2023 vyšlo u vydavatelství, která přispěla do statistik, 716 nových titulů, což je o 72 nových titulů více než v roce 2022, přičemž podíl digitálního prodeje audioknih vůči prodeji fyzických nosičů se zvýšil ze 71 % v roce 2022 na 77 %. Mezi připravovanými projekty SČKN, který si letos volil nové představenstvo, je mimo jiné Registr českých knih, vyvíjený ve spolupráci s Národní knihovnou ČR. Tento centrální systém má umožnit efektivní správu a sdílení metadat, což usnadní práci knihovnám, nakladatelům a distributorům a zlepší přehlednost knižního trhu. SČKN rovněž hodlá prosazovat takové legislativní kroky, které zabrání bezplatnému využívání autorsky chráněných zdrojů pro trénování a plnění AI systémů. 

* 

Na valné hromadě Obce překladatelů konané 29. listopadu byl zvolen nový výbor spolku a také revizní komise. Jedenáctičlenný výbor bude ve funkčním období 2024—2027 působit ve složení Hana Fořtová, Anežka Charvátová, Marie Jungmannová, Jana Kunová, Martina Kutková, Lukáš Novák, Michala Marková, Tereza Semotamová, Irena Steinerová, Ladislav Šenkyřík a Michal Zahálka. Výbor následně ze svého středu zvolil předsedkyní opět Anežku Charvátovou a místopředsedou Lukáše Nováka. Staronová předsedkyně by podle svých slov ráda pokračovala ve spolupráci se Světem knihy (příprava překladatelských pořadů, vitrína Obce překladatelů, udílení překladatelské anticeny Skřipec), dále prohlubovala provázanost překladatelů s akademickým světem (FF UK a dalšími univerzitami), starala se o ceny a soutěže pořádané Obcí překladatelů (Cena Jiřího Levého, Cena Josefa Jungmanna, Skřipec), hledala společnou řeč s nakladateli a usilovala o narovnání smluvních podmínek překladatelů. 

* 

K částečné obměně vedení došlo nedávno také v Asociaci spisovatelů, kde v pětičlenném výboru nyní zasedají Zuzana Kultánová, Iryna Zahladko, Tereza Semotamová, Martin Šinkovský a Anna Luňáková (předsedkyně). K hlavním projektům AS v současnosti patří další ročník akce Spisovatelé mezi obrazy (na konci listopadu v pražské Galerii Hollar vystoupila spisovatelka, publicistka a terapeutka Iva Hadj Moussa), naopak projekt Spisovatelé do knihoven letos skončil 6. ročníkem, za nímž se v aktuálním čísle literárního časopisu Tvar (20/2024) ohlíží výše zmíněná Zuzana Kultánová. Chystají se rovněž vzdělávací akce spojené s novelou autorského zákona a k otázce autorských (licenčních) smluv. Za důležitý krok AS označuje vstup do Kreativní a kulturní federace, založené před rokem, v jejímž představenstvu literaturu reprezentuje bývalý předseda AS, básník, fotograf a novinář Ondřej Lipár. 

*

Ředitel Českého literárního centra a programový manažer hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026 Martin Krafl byl zvolen do čela Sdružení evropských národních agentur na podporu literárních překladů (European Network for Literary Translation). V této pozici vystřídá od letošního prosince po pěti letech ředitelku norské literární agentury NORLA Margit Walsø, která ještě rok zůstane na pozici jeho zástupkyně pro zajištění kontinuity dosavadních aktivit sdružení. ENLIT je v roce 2012 založenou sítí neziskových organizací, které investují do programů na podporu literárního překladu s cílem zviditelnit evropské literatury na mezinárodní úrovni a v příslušných zemích či regionech. Členové společně využívají všechny dostupné nástroje na podporu šíření přeložené literatury a usilují o dynamické a rozmanité literární prostředí v Evropě i mimo ni. Zaměřují se přitom na všechny aktéry knižního trhu, sdílí informace a zkušenosti, zapojují se do vzájemné komunikace a spolupráce. České literární centrum je členem sdružení od roku 2019.