Ocenění pro básníky, překladatele i knihovny

Cenu Václava Buriana za poezii přiřkla odborná mezinárodní porota maďarské básnířce Zitě Izsó, diváky nejvíce zaujala polská básnířka a prozaička Urszula Honek. Obě ceny si umělkyně převzaly 2. října při slavnostním zakončení večera autorských čtení v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Zita Izsó (* 1986) je v současné maďarské literatuře jednou z nejoriginálnějších autorek mladší střední generace, ale její dílo zaujímá zřetelné místo i na mezinárodní literární scéně. Básnířka má široký rozhled na poli světové literatury, ovládá řadu jazyků a také z nich překládá (v poslední době začala překládat i z češtiny). Její zatím poslední sbírku Oplocený les loni vydalo v českém překladu Roberta Svobody nakladatelství Větrné mlýny.

Letošního 9. ročníku básnického klání se kromě oceněných autorek zúčastnili ještě německá básnířka a umělkyně Clara Cosima Wolff, slovenská básnířka Juliana Sokolová a český básník Luboš Svoboda. V odborné porotě zasedli Zofia Bałdyga (PL), Petr Borkovec (CZ), Sabine Eschgfäller (DE), Mária Ferenčuhová (SK), István Vörös (HU) a Tomáš Tichák (čestný člen za Výbor pro Cenu Václava Buriana). Cenu Václava Buriana za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu si 18. října na stejném místě převezme prof. Jacek Purchla, zakladatel a dlouholetý ředitel Mezinárodního centra kultury v Krakově.

*

Dne 8. října 2024 udělila Obec překladatelů v prostorách pražského Goethe-Institutu Cenu Josefa Jungmanna za rok 2023 a další ocenění. Porota vedená předsedkyní Alicí Flemrovou pracovala ve složení Šárka Grauová, Hana Kosáková, Michael Půček a Jarka Vrbová. Laureátem CJJ se stal autor nového českého překladu Vergiliova eposu Aenéis Michal Ctibor. „Pustit se do překladu bezmála deseti tisíc latinských veršů vyžaduje odvahu, jeho dokončení chce vytrvalost a ke zdaru takového podniku je třeba erudice, filologické solidnosti a talentu. Vzhledem k tomu, že Michal Ctibor disponuje všemi zmíněnými předpoklady, můžeme si přečíst Aeneidu v současné češtině, v níž se setkává vzletnost se strohou vznešeností i s mluvnou jadrností,“ napsala ve svém hodnocení porota.

Mimořádnou tvůrčí prémii získal Miroslav Tomek za překlad románu Depeche Mode od ukrajinského spisovatele Serhije Žadana, který se mu podařilo až kongeniálním způsobem převést do češtiny. Prémie Tomáše Hrácha byla udělena Zdeňku Polívkovi za překlad anglicky psaných Šňůrařů Chrise Panatiera. Krameriův vinš obdržela Monika Loderová z programového oddělení Goethe-Institutu za dlouholetou spolupráci s Obcí překladatelů a za aktivní podporu překladové literatury. Do síně slávy byla letos uvedena germanistka a bohemistka, překladatelka z němčiny Michaela Jacobsenová, která obohatila českou knižnici o zásadní díla německojazyčné literatury (mj. texty Ingeborg Bachmannové či Arna Schmidta).

Tvůrčí prémii získali Michal Brabec za překlad z katalánštiny (Irene Solà: Zpívám já a hora tančí), Jana van Luxemburg za překlad z němčiny (Kim de l’Horizon: Kniha krve), Alena Machoninová za překlad z ruštiny (Oksana Vasjakinová: Rána), Miloš Řezník za překlad z kašubštiny (Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy / Kašubské zrcadlo) a Ladislav Šenkyřík za překlad z angličtiny (Ian McEwan: Hodiny). Stipendium Hany Žantovské na překlad poezie si odnesli Jana Kitzlerová a Vojtěch Frank na překlad sbírky básníka Velemira Chlebnikova, který vydá nakladatelství Academia.

*

V Zrcadlové kapli pražského Klementina byla 10. října udělována cena Ministerstva kultury Knihovna roku 2024. Ocenění se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb ve dvou kategoriích — „základní knihovna“ a „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“.

V kategorii „základní knihovna“ obdržela hlavní cenu Místní knihovna obce Hodice (kraj Vysočina) za příkladnou dlouhodobou oboustrannou spolupráci se zřizovatelem a za rozvoj dětského čtenářství pomocí kreativních aktivit s knihovním fondem. Diplomy obdržely Místní knihovna Ořechov (Zlínský kraj) za kreativní a inspirativní práci s rozmanitým knihovním fondem a za rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti u široké veřejnosti pomocí různorodých aktivit, včetně tematických venkovních aktivit propojených s identitou a historií obce a Místní knihovna v Bohdíkově (Olomoucký kraj) za akce zaměřené na knihy, ale i na mezigenerační propojování a za nenásilný přístup ke knize a čtení.

V kategorii „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“ byla hlavní cenou oceněna Městská knihovna Chodov za projekt rekonstrukce knihovny — realizace odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny s atraktivním programem, moderními technologiemi, sociální kavárnou a zahradou. Diplomem byla oceněna Městská knihovna Nymburk za projekt „Bohumil Hrabal neidylický: přehlížené a ukryté aspekty jeho díla“. Vyvrcholením řady aktivit připomínajících 110. výročí spisovatelova narození byla dubnová mezinárodní odborná konference.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR při té příležitosti vyhlašoval vítěze 15. ročníku soutěže o nejlepší městskou knihovnu roku. První místo získala Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk z Olomouckého kraje, druhé místo patří Regionální knihovně Karviná z Moravskoslezského kraje a třetí místo obsadila Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm ze Zlínského kraje.

Vítězná knihovna pod vedením ředitelky Kamily Šeligové kromě základních knihovnických a informačních služeb zajišťuje také kulturní, vzdělávací a společenské akce pro všechny věkové skupiny nejen města Šumperka, ale také pro knihovny svého regionu. Akce jsou pořádány zejména na podporu čtenářství, propagaci regionálních tvůrců a komunitní spolupráci obyvatel. Kromě celostátních akcí knihovna pořádá vlastní jedinečné akce — podzimní literární a filmový festival Město čte knihu, letní literární festival Kniha v lázni, vzdělávací semináře a cykly přednášek, autorská čtení a besedy, koncerty i výstavy.