Jedinečné povědomí o souvislostech mezi tělem a duší

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala třiapadesátiletá jihokorejská spisovatelka Han Kang. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.

Han Kang se stala teprve 18. laureátkou Nobelovy ceny za literaturu z celkových 121 nositelů oceněných mezi lety 1901—2024. V Korejské republice jde dokonce o vůbec první ženu, které se toto ocenění podařilo získat. Stálý tajemník Švédské akademie Mats Malm při vyhlášení uvedl, že autorku telefonicky zastihl (a patrně i dost překvapil), právě když večeřela se svým synem. Obyčejný den se pro ni změnil v plánování příprav na prosinec, kdy by měla ve Švédsku převzít osobně ocenění i finanční odměnu ve výši jedenácti milionů švédských korun (24 milionů korun) a přednést laureátský projev.

 

 

Han Kang se narodila 27. listopadu 1970 v Kwangdžu a jako dcera uznávaného spisovatele Han Seung-wona odmala vyrůstala v úzkém kontaktu nejen s literaturou, ale také s hudbou a výtvarným uměním. Rodina se koncem sedmdesátých let přestěhovala do Soulu, kde Han Kang později vystudovala korejskou literaturu. Svou spisovatelskou činnost zahájila v roce 1993, kdy časopisecky publikovala několik básní. O dva roky později debutovala v próze sbírkou povídek Láska v Yeosu (여수의 사랑). Následovala další prozaická tvorba — například román Tvé studené ruce (그대의 차가운 손, 2002), z něhož je patrný autorčin zájem o umění, a především román Vegetariánka (2007, česky 2017), znepokojivý příběh zkoumající hranice lidské identity a svobody v kontextu moderní jihokorejské společnosti. Vyprávění je rozděleno do tří oddílů se třemi různými vypravěči a sleduje ničivé následky rozhodnutí hrdinky Jong-hje přestat konzumovat maso.

Právě poslední z uvedených děl sehrálo klíčovou roli v autorčině kariéře. Po vydání román v Jižní Koreji sice nezaznamenal větší ohlasy, ale pozornost si získal u zahraničních čtenářů, a to až díky anglickému překladu koreanistky Deborah Smith o devět let později. Ačkoli se Smith při překládání dopustila řady nepřesností a překlad bývá označován za kontroverzní, získal v roce 2016 mezinárodní Man Bookerovu cenu, díky níž se autorce otevřely nové publikační možnosti.

Mezi další tvůrčí počiny Han Kang patří román Řecký čas (희랍어 시간, 2011, v angličtině jako Greek Lessons 2013). Příběh sleduje dva traumatizované jedince, z jejichž zranitelnosti se postupně vyvíjí křehký milostný vztah. Román Kde kvete tráva (2014, česky 2018) reflektuje brutální potlačení nepokojů v autorčině rodném městě Kwangdžu, při němž byly v květnu 1980 zavražděny stovky studentů a neozbrojených civilistů. V Bílé knize (2016, česky 2019) autorka pokračuje ve svém poetickém stylu — vypravěčka se formou krátkých zápisků a asociací týkajících se bílých předmětů (barva smutku) vyrovnává se ztrátou starší sestry, která zemřela pár hodin po narození, a se skutečností, že nikdy neměla možnost ji poznat. Nelehkou látku zvolila Han Kang i pro svůj doposud poslední vydaný román Neříkejte sbohem (작별하지 않는다, 2021) zachycující masakr na jihokorejském ostrově Čedžu z konce 40. let dvacátého století a především jeho dopad na příbuzné obětí.

Švédská akademie Han Kang ocenila právě „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“. V oficiálním vyjádření komise dále stojí: „Han Kang se ve své tvorbě vyrovnává s historickými traumaty a neviditelnými soubory pravidel a v každém svém díle odhaluje křehkost lidského života. Má jedinečné povědomí o souvislostech mezi tělem a duší, živými a mrtvými a svým poetickým a experimentálním stylem se stala inovátorkou současné prózy.“ Porota ocenila také široké rozpětí žánrů, se kterými Han Kang ve svých dílech pracuje.

Do češtiny byly doposud přeloženy romány Vegetariánka (2017), Kde kvete tráva (2018) a Bílá kniha (2019). Všechny uvedené tituly vydalo nakladatelství Odeon a přeložila je koreanistka Petra Ben-Ari.