Zaposlouchejte se do evropské literatury

Hojně navštěvovaná veřejná čtení současné zahraniční literatury v českých překladech od roku 2006 organizují Česká centra a EUNIC (Sdružení evropských národních kulturních institutů). Pražská část programu letos proběhne na Hradčanech a nabídne celkem 22 čtení na zajímavých místech — kupříkladu v Toskánském, Hrzánském, Arcibiskupském či Lobkowiczkém paláci nebo v malebných zákoutích Nového Světa. Četby vybraných textů se jako obvykle zhostí řada známých herců a hereček, mj. Vilma Cibulková, Jitka Schneiderová, Martin Myšička, Igor Orozovič, Filip Březina, Simona Lewandowska či Denisa Barešová. Vstup na všechna čtení je tradičně zdarma a celá akce se koná od 18 do 23 hodin, přičemž začátky jednotlivých čtení jsou na všech místech stejné, a to v třicetiminutových intervalech. Na několika místech bude čtení navíc tlumočeno do českého znakového jazyka. Mapku i brožuru bude možné si předem stáhnout na webových stránkách.

Mezi 22 knihami, které Noc literatury představí, figuruje i několik letošních překladových novinek. Píseň o čápu a velbloudovi (Bourdon, přel. Magda de Bruin Hüblová) z pera oceňované nizozemské spisovatelky a scenáristky Anjet Daanje přináší jedenáct příběhů spojených osudy fiktivního spisovatelského dua sester, inspirovaného sestrami Brontëovými. Za sbírku povídek Post Solis (Fra, přel. Lada Halounová) získal*a dánský*á spisovatel*ka Jonas Eika prestižní Cenu Severské rady za literaturu a stal*a se jejím do té doby vůbec nejmladším laureátem. Švédská spisovatelka Ia Genbergová zase za svůj román Detaily (Kniha Zlín, přel. Martin Severýn) obdržela Augustovu cenu, anglický překlad knihy byl pak za rok 2023 nominován na Mezinárodní Bookerovu cenu. Tu ale nakonec získal román Časokryt (Argo, přel. David Bernstein) od úspěšného bulharského spisovatele a dramatika Georgiho Gospodinova.

Povídková sbírka Zádrhely (Meridione, přel. Sára Rodová), jejímž autorem je italský literát Gian Marco Griffi, se stala jedním z prvních titulů nového tuzemského nakladatelství Meridione, založeného překladatelkou Alicí Flemrovou. Román německy píšícího spisovatele Thomase Hürlimanna s názvem Rudý diamant (Argo, přel. Michal Půček), nominovaný na Švýcarskou knižní cenu, lze s trochou nadsázky přirovnat k Ecovu Jménu růže. Jedna z nejvýznamnějších současných portugalských spisovatelek Lídia Jorge se v románu Nezapomenutelní (Protimluv, přel. Lucie Luz) věnuje karafiátové revoluci v Portugalsku roku 1974. Tématy románu Mutabor (Prostor, přel. Jitka Nešporová) německého prozaika, básníka a esejisty Norberta Scheuera jsou tíha tajemství a síla příběhů. A vlámský spisovatel Dimitri Verhulst ve svém románu Mít a být (Odeon, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková) vtipně a výmluvně osvětluje naši konečnost.

Mezi zbylými tituly letošního výběru nechybí hned několik knih ověnčených zahraničními, ale i českými literárními cenami. Román spisovatelky Irene Solà Zpívám já a hora tančí (Euskaldun, přel. Michal Brabec) získal v roce 2020 jako vůbec první katalánská kniha Cenu Evropské unie za literaturu. Maďarský literární teoretik a spisovatel László Szilasi se u nás představil románem Třetí most (Protimluv, přel. Marta Pató), který letos obdržel ocenění Magnesia Litera za překladovou knihu. Českého vydání se loni dočkal i román Serhije Žadana Internát (Argo, přel. Miroslav Tomek), vyznamenaný v roce 2018 Cenou Lipského knižního veletrhu a vyprávějící o cestě mezi dvěma městy, jež rozdělila válka. A českým zástupcem mezi letošními tituly je úspěšný románový debut Marka Torčíka Rozložíš paměť (Paseka), který autorovi vynesl nejen cenu Magnesia Litera v kategorii próza, ale posléze i Cenu Jiřího Ortena.

Sestavu doplňuje kniha Pivo na Loiře (Argo, přel. Petr Horák) od Tommyho Barnese, autobiografický příběh o životních peripetiích anglické rodiny v údolí Loiry, próza Můj brácha se jmenuje Jessica (Slovart, přel. Anežka Mann), dílo nejznámějšího současného irského spisovatele Johna Boynea s queer tematikou, soubor dvojice próz francouzské nobelistky Anne Ernaux Mladík / Událost (Host, přel. Tomáš Havel), „paměti hrdé Romky“ Olgy Fečové Den byl pro mě krátkej (Kher + Paseka), kniha pro děti Lucie v lese s Čímsi (Baobab, přel. Anežka Kasalová) z pera nobelisty Petera Handkeho, oceňovaný debut slovenské autorky Nicol Hochholzerové Táto izba sa nedá zjesť (Koloman Kertész Bagala), Romance z druhého břehu (Pavel Mervart, přel. Jana Mertinová a Vladimír Piskoř) od loni zesnulého rusky píšícího spisovatele Grigorije Kanoviče, literární reportáž Královec: město pohádka (Absynt, přel. Michala Benešová), pod kterou je podepsána polská novinářka, překladatelka, etnografka a rusistka Paulina Siegień, a román Napořád Emily (Host, přel. Jitka Jindřišková), jehož autorkou je norská spisovatelka Maria Navarro Skarangerová.