Příliš drahé výpisky

Britští spisovatelé se podle deníku The Guardian obávají sílícího trendu mobilních aplikací, které pro vás shrnou obsah knihy, aniž byste ji vůbec museli vzít do ruky. Aplikace jako Blinkist, Bookey, getAbstract nebo Headway nabízejí ve svých knihovnách širokou škálu titulů, některé z nich hned v několika světových jazycích. Jejich záměrem je vyzdvihnout nejdůležitější myšlenky jednotlivých děl. Ukazuje se ale, že samotný koncept může být problematický, a to hned v několika aspektech.

Novinářka a spisovatelka Amy Liptrotová například v jedné ze zmíněných aplikací narazila na citát, který měl pocházet z jejích memoárů The Outrun, publikovaných v roce 2015. Ukázalo se, že je chybný. Poukázala tak na skutečnost, že u podobných aplikací může velmi snadno dojít ke zkreslení obsahu. Chyba přitom může být jak na straně poskytovatele, tak na straně čtenáře, který si z výtahu textu interpretuje celek nesprávným způsobem.

Další autoři vidí největší nebezpečí v dopadu na kritické myšlení čtenářů. Obzvláště ti mladší by vlivem nových technologií mohli být připraveni o rozvoj představivosti a empatie, jazykovou vybavenost a pozitivní vliv na duševní zdraví, které přináší čtení knih. V neposlední řadě by se nadužívání podobných aplikací mohlo dotknout příjmů spisovatelů a nakladatelů — v určitých ohledech by totiž mohly konkurovat knihkupectvím a ochudit je o část zákazníků. Autorská práva ale podle bývalého ředitele Penguin Books Andrewa Franklina technicky vzato neporušují.

Ne všichni se ke zmíněné problematice staví kriticky. Podle literárního agenta Tobyho Mundyho by naopak dotyčné aplikace mohly snáze přivést čtenáře k fyzickým knihám. Podobně na situaci nahlíží i nakladatel a editor Scott Pack, který je přirovnává k trendu zkrácených verzí tištěných románů, jejichž četbu vnímá jako přínosnější než žádnou. Franklin uvedl, že z podobných technologií strach nemá. Čtení knih tak, jak jej známe, podle něho nic nenahradí.

*

Komiksový segment knižního trhu stabilně roste. Zájem je o grafické romány, adaptace, zpracování historických látek, komiksové memoáry a autofikce, nicméně jedním ze základních kamenů formy i čtenářského zájmu stále představují superhrdinské příběhy, které do velké míry formovaly vývoj komiksů a ovlivnily celou západní popkulturu.

Jedním z dokladů může být výsledek aukce ze začátku dubna, kdy se jeden zásadní titul vydražil za 6 milionů dolarů (více než 140 mil. korun). Vůbec první číslo kultovního komiksu Action Comics, v němž se poprvé objevila postava Supermana, se tak podle aukční síně Heritage Auctions zajišťující jeho prodej stalo nejdražším komiksem na světě. O prvenství podle CNN Digital připravilo další vydání dobrodružství Muže z oceli Superman #1 prodané v roce 2022 v soukromé aukci za 5,3 milionu dolarů.

Světlo světa spatřil originální výtisk Action Comics s pořadovým číslem jedna v první polovině roku 1938. Časopis tehdy vyšel v nákladu 200 000 kusů a cena za číslo činila 10 centů. Navzdory svému stáří je prodaný exemplář ve velmi zachovalém stavu. Po téměř 86 letech jsou barvy stále výrazné a jedinou vadou na kráse je drobné opotřebení stránek. Heritage Auctions uvádí, že existují záznamy pouze o dvou nerestaurovaných výtiscích lepší kvality. Odhaduje se, že z původního nákladu zůstalo dochováno kolem stovky kusů. Některé z nich nebo jejich části se v minulosti rovněž objevily v aukcích.

Příběh, který ztvárnili Jerry Siegel a Joe Shuster, popisuje Supermanův příchod na planetu Zemi, kde jako mimozemské dítě s nadpřirozenými schopnostmi našel útočiště po zániku své domovské planety. Právě jeho publikování obrátilo pozornost k žánru komiksu a odstartovalo éru označovanou jako zlatý věk komiksu, ze které se zrodili další kultovní superhrdinové jako Batman, Captain America nebo Wonder Woman, kteří inspirují komiksovou i filmovou tvorbu dodnes.