Trénink, smrt a profit

Bitva malým písmem

„Podmínky užití“ (terms of use) jsou pro většinu lidí pouhou administrativní překážkou při vyřizování služby nebo objednávky. Pro spisovatelské organizace v USA a Velké Británii se však nedávno staly malým bitevním polem: poslechová platforma Spotify je formulovala tak vágně, že nebylo jasné, zda nebudou uživateli nově přidané a přidávané audioknihy použity k trénování umělé inteligence.

Findaway Voices je populární distribuční služba, jejímž prostřednictvím lze nahrávat a spravovat audioobsah na různých platformách včetně těch největších, jako Apple, Amazon, Audible nebo Spotify. Poslední jmenovaná firmu v roce 2021 koupila v rámci strategie rozšířit své portfolio od distribuce hudby i k ostatním zvukovým formátům, od podcastů po audioknihy. Podcastům firma už jasně dominuje — nedávno Spotify oznámilo prodloužení spolupráce s jedním z nejpopulárnějších podcasterů Joem Roganem a cena kontraktu se odhaduje na 250 milionů dolarů — a do toho audioknižního vstoupila výrazně na podzim: v anglofonních oblastech začala nabízet audioknihy od všech důležitých nakladatelů. Spisovatelé i producenti audioknih byli tímto vývojem zaskočeni. U streamingu audioknih totiž není příliš jasný obchodní model směrem k tvůrcům, a ti se proto obávají, že na ně bude mít vstup platformy podobné dopady jako před lety na hudebníky: zisky se budou hromadit jen u pár největších jmen, pro zbytek nebude dávat streaming finančně smysl, ale kvůli publiku jej nebudou moci ignorovat.

A nyní autorům přibyly další starosti. Služba Findaway Voices, která slouží právě k distribuci audioknih na Spotify i jinde, a je tak dominantním technologickým řešením, nedávno změnila své smluvní podmínky užití — nově jejich odsouhlasením producenti audioobsahu rovněž měli dávat svolení k „vytváření derivativních děl“ vyvozených z nahraného obsahu. Britská Society of Authors i americká Authors Guild proti tomuto de facto bianco šeku na volné užití protestovaly. Spotify se omluvilo a uživatelskou smlouvu upravilo, nicméně podmínky pro užívání služby Findaway Voices podle spisovatelských organizací stále byly problematické: zůstalo v nich slovo „training“ čili trénování. To podle Spotify odkazuje především k marketingu a propagaci audioknih, spisovatelé a producenti se však obávají, že je v něm schovaná i legální klička umožňující užití dat pro AI, ať už trénování syntetických hlasů, nebo kompletní generování audioobsahu, jako volných pokračování, shrnutí a podobně. Spotify tak na konci února ze svých smluv smazalo úplně i problematické výrazy jako „trénování“ a „modelování“ a přidalo explicitní vyjádření, že souhlas se smlouvou není souhlasem k vytváření dalšího obsahu. Organizace postup chválí, nicméně zůstávají na pozoru — a doporučují všem číst, co vlastně podepisují.

Životy k vytěžení

Tituly generované umělou inteligencí si na Amazonu pomalu zaslouží vlastní žánrové označení. Nástroje pro generování textu poslední měsíce plní především kategorie, které mají standardizované formáty, předvídatelnou strukturu a dostupná data: tedy například cestopisy, návody, učebnice, ale třeba i harlekýnky, gamebooky a další oddechové žánry. A jeden trochu nečekaný: životopisy nedávno zesnulých.

Deník The New York Times upozorňuje, že po zprávě o úmrtí nějaké známé osobnosti se na Amazonu — klidně i v den smrti — může objevit hned několik biografií právě zemřelého. A většinou jde o snůšku nepravd. „Chtějí se přiživit na vašem zármutku,“ říká Michael Lelyveld. Jeho bratr Joseph, bývalý šéfredaktor NYT, zemřel v lednu tohoto roku a na webu se vyrojilo hned několik jeho knižních „životopisů“, které legendárního novináře líčí jako náruživého kuřáka, který byl na vyučenou v Káhiře. Nic z toho není pravda. Amazon odmítl prodej takových titulů komentovat.

Podle všeho jednotlivé knihy negenerují velký zisk, jde ovšem o jejich množství: například autorka, respektive autorský účet jménem Bettie Melton zveřejňuje hned několik titulů měsíčně, včetně falešných biografií (jednou z posledních je například životopis Henryho Kissingera). Amazon podle vlastních regulí sice vyžaduje explicitní označování obsahu, který vygenerovala AI, jejich vynucování ovšem v praxi vázne, a největší internetový obchod tak nadále plní syntetický obsah, který se tváří jako lidský. Obchod tyto tituly stahuje z oběhu až po upozornění ze strany uživatelů nebo médií — jako třeba v případě „životopisů“ Josepha Lelyvelda.

Kopírka u soudu

A umělá inteligence potřetí: spisovatelé se nástupu generativní AI a velkým jazykovým modelům nebrání jen otevřenými dopisy a kulturní kritikou, ale v posledních měsících rovněž žalobami. Na americké soudy se v posledním půl roce obrátilo hned několik autorů, jejich sdružení a iniciativ se žalobami na firmy provozující velké jazykové modely, zejména na OpenAI, která stojí za patrně nejznámější službou ChatGPT. Předmětem soudních sporů je neoprávněné užití literárních děl k trénování umělé inteligence, a tím pádem neoprávněné užití duševního vlastnictví. A ve sporech začaly padat první rozsudky — ve prospěch AI.

Kalifornský soud takto rozhodl ukončit hned dva spory, jeden se skupinou reprezentovanou komičkou Sarah Silverman, další se sdružením autorů jako Michael Chabon a Ta-Nehisi Coates. Podle soudce neexistují dostatečné důkazy, které by potvrdily souvislost mezi literárními díly žalujících a výstupy ChatGPT. Společnosti OpenAI nebo Meta nicméně čelí dalším žalobám, u nichž existuje i průkazní materiál: časopis The Atlantic loni například odhalil, že model LLaMA od Mety a pravděpodobně další modely jiných společností se trénovaly na více než 170 000 knihách včetně těch od žijících autorů, kteří k takovému užití nedali svolení.