Hořkosladké vykročení do nového roku

Profesní překladatelské organizace Jednota tlumočníků a překladatelů, Překladatelé Severu a Obec překladatelů se rozhodly reagovat formou otevřeného dopisu na výroky předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky a ředitele veletrhu Svět knihy Praha Radovana Auera v pořadu Akcent, odvysílaném 3. ledna 2024 na stanici ČRo 3 — Vltava. Moderátor Saša Michailidis v něm se svými hosty probíral možný dopad nově zavedené nulové sazby DPH na knihy — mj. případný vliv na reálné ceny knih, ale i ohodnocení autorů či překladatelů —, ale i další témata spjatá s aktuálním vývojem na tuzemském knižním trhu.

Zástupci zmíněných překladatelských organizací, jmenovitě předsedkyně PS Kateřina Krištůfková, předsedkyně OP Anežka Charvátová a předsedkyně JTP Amalaine Diabová, se v dopise adresovaném Martinu Vopěnkovi a Radovanu Auerovi důrazně ohrazují vůči údajně nepravdivým výrokům, které v dotyčném pořadu z jejich úst zazněly a prý značně poškozují překladatelskou profesi. V první řadě se to týká výroku, že lepší honoráře musí za překladatele vybojovat jejich organizace prostřednictvím najatých právníků a kolektivního vyjednávání. To jim ovšem podle autorek dopisu neumožňuje platná legislativa v ČR — coby OSVČ nemohou překladatelé zakládat odbory a překladatelské organizace, které jsou organizacemi zájmovými, a nikoli odborovými, nesmí za své členy kolektivně vyjednávat.

Překladatelské organizace prý přesto hledají způsob, jak honoráře a podmínky tuzemských překladatelů zlepšit, a jednání za tím účelem vedou i s jednotlivými nakladateli. „Mrzí nás, že předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a ředitel Světa knihy, kteří by měli být odborníky na danou problematiku, mají jen malé povědomí o tom, co překladatelská profese obnáší. V laické i odborné veřejnosti pak svými výroky vyvolávají mylný dojem, že překladatelé pro zlepšení svých podmínek nic nedělají a jejich profesní organizace jsou slabé a do jisté míry zbytečné,“ dočteme se v závěru dopisu, který je v plném znění dostupný na webových stránkách všech zainteresovaných překladatelských organizací.

*

Po více než rok trvajícím vyjednávání se Agentura DILIA v úterý 19. prosince dohodla s Národní knihovnou na podmínkách poskytování služeb Národní digitální knihovny. České publikace nedostupné na trhu tak zůstávají pro uživatele knihoven přístupné zdarma v digitální podobě. Díky dohodě s Národní knihovnou a podpoře Ministerstva kultury ČR budou studenti, pedagogové, vědci i široká veřejnost mít nadále možnost bezplatně využívat starší české publikace v prostředí internetu, a to za adekvátních licenčních podmínek pro autory. 

Jedná se zejména o české knihy vydané do roku 2003, které nejsou dostupné na knižním trhu, ale jsou chráněné autorským právem. Bližší informace o dílech dostupných v systému nabízí webová aplikace Seznam děl nedostupných na trhu. Celkem jde o více než 150 tisíc titulů. Přístupné budou také noviny a časopisy vydané do roku 2013 včetně. Plnohodnotný přístup k nim budou mít registrovaní uživatelé knihoven prostřednictvím portálu DNNT. Dostupný obsah zprostředkovávají digitální knihovny provozované Národní knihovnou České republiky, Moravskou zemskou knihovnou, Knihovnou AV ČR a Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové. Připravuje se také zapojení dalších knihoven. 

*

Ve čtvrtek 11. ledna udělí České centrum Mezinárodního PEN klubu Cenu Karla Čapka pro rok 2024 pod záštitou primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody a ministra kultury ČR Martina Baxy. Odborná porota ve složení Vladimír Karfík (předseda), Daniela Fischerová, Petr Kotyk, Petr Nagy a Jan Šulc rozhodla, že ocenění letos obdrží spisovatelka a klasická filoložka Sylva Fischerová, a to za svou básnickou a prozaickou tvorbu. Laureátka obdrží šek na sto tisíc korun a diplom s odůvodněním rozhodnutí poroty.

Sylva Fischerová studovala filozofii a klasickou filologii na Filozofické fakultě UK a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií jako odborná asistentka, v roce 2020 se zde habilitovala prací Hippokratovský spis O přirozenosti člověka. V současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filozofii na Karlově univerzitě. Je autorkou řady básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti. Za knižní rozhovor s filozofem a disidentem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (2011) obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu, v roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy.

Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy ji poprvé obdrželi Günter Grass a Philip Roth u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Cena se uděluje každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Mezi laureáty patří např. Josef Topol, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Ivan Klíma, Petr Šabach, Václav Jamek a Jaroslav Rudiš.

*

S počátkem roku se objevila dvojice nových českých podcastů spjatých tematicky či alespoň personálně s literaturou. Internetový deník Echo24.cz začal vysílat pořad Muži za pultem — „kulturní podcast v hlavní roli s Ondřejem Štindlem a jeho přáteli“. V pilotním díle nazvaném „Tak trošku poť tu krev, ne?“, do něhož si publicista a spisovatel Ondřej Štindl přizval literárního kritika Libora Staňka II a hudebního publicistu Jakuba Peřinu, se diskutovalo mimo jiné o současné tuzemské kulturní publicistice (a jestli má být „empatická“) a také o traumatu (především ve vztahu k nově vydanému knižnímu rozhovoru s Nickem Cavem).

S novým literárním podcastem přichází po zaniklé Liberatuře a pozdější Záložce také Radio Wave. Od 10. ledna zde startuje podcast Lit, který můžete poslouchat každou středu od 18 hodin. V moderování se budou střídat Eva Soukeníková s Janem Dlouhým. Povídat si budou se svými hosty o tom, co právě čtou a proč. „Bavíme se o různých žánrech, současných tématech i literárních kauzách, které nás pálí. Prostě dáváme prostor knížkám i osobnostem, které rezonují společností. Ale i těm, které by si toho mediálního prostoru a pozornosti zasloužily možná o trochu víc,“ shrnuje moderátorská dvojice své záměry.