Osudy spjaté s knihami

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Od ledna 2024 ho povede historik a současný náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea Michal Stehlík. Vystřídá tak dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena, který stál v čele PNP od roku 2008.

Michal Stehlík po dvě funkční období zastával post děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době již desátým rokem působí ve funkci náměstka generálního ředitele Národního muzea. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin. Výběrovou komisi zaujal primárně svým „Návrhem koncepce činnosti na rok 2024—2029 a dalšího rozvoje památníku“, ve kterém mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.

Ministerstvo kultury v letošním roce obdrželo rezignaci ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Pod jeho vedením se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře a úspěšného spuštění provozu Česko-francouzského kulturního centra v Petrkově. „Domnívám se, že je nyní správná doba, aby Památník národního písemnictví / Muzeum literatury vstoupil do dalšího období, s novou generací ve funkci ředitele,“ říká Zdeněk Freisleben a dodává, že je připraven s institucí v nějaké formě i nadále spolupracovat.

*

Ve věku 75 let zemřel 10. prosince přední český překladatel z angličtiny Šimon Pellar (1948—2023). Syn významných překladatelů Rudolfa a Luby Pellarových vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1968—1970 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Chicagu. Od té doby se živil jako překladatel a tlumočník ve svobodném povolání, v období normalizace však tuto činnost nesměl vykonávat oficiálně a svou práci byl nucen zveřejňovat pod cizími jmény. V 90. letech působil také jako korespondent tiskové agentury Reuters a jako mediální ředitel PR agentury Burson-Marsteller. Vykonával řadu funkcí v tuzemských i mezinárodních literárních a uměleckých organizacích — v Obci překladatelů, DILIA, Nadaci Český literární fond, Evropské radě umělců ad.

Z angličtiny překládal prózu, drama, dabingové a titulkové scénáře filmových a televizních děl, odborné i písňové texty. Hojně překládal rovněž z češtiny do angličtiny. Je podepsán pod českým překladem několika vydání Forresta Gumpa, Hemingwayovy novely Stařec a moře, dramatizace původního románu Josepha Hellera Hlava XXII nebo nejvýznamnějšího románu Hermana Melvilla Bílá velryba. V roce 2003 získal tvůrčí odměnu v rámci CJJ za překlad knihy Timothyho Gartona Ashe Dějiny přítomnosti, roku 2010 byl oceněn nakladatelstvím Mladá fronta za překlad knihy Petera Demetze Praha ohrožená a v roce 2018 obdržel prestižní Cenu Josefa Jungmanna za překlad Melvillovy Bílé velryby, neboť do češtiny mistrovsky převedl text, který se „hemží literárními aluzemi, archaismy a aliteracemi, styl vyprávění přechází od poklidné prózy k vypjaté rétorice, od námořnického slangu lodníků k mystickým a filozofickým úvahám“.

*

Česká básnířka Karla Erbová (* 1933) převzala 11. prosince z rukou ministra kultury Martina Baxy medaili Artis Bohemiae Amicis, ocenění udělované od roku 2000 významným fyzickým i právnickým osobám, které cílevědomě přispěly nebo přispívají k šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí. Autorka, která na jaře letošního roku oslavila 90. narozeniny, vydala svou prvotinu Neklid roku 1966 pod jménem Karla Papežová. Během dlouhého tvůrčího života nesměla publikovat po dobu více než dvaceti let, neboť po roce 1968 patřila k zakázaným autorům. Do oficiální české literatury se tak vrátila až v letech zralosti. Řadu svých básnických cyklů a skladeb, které vznikly během tzv. normalizace, opožděně uveřejnila buď vlastním nákladem, anebo v podobě klasické bibliofilie.

Od 90. let vydala více než třicet básnických sbírek. Její básně se často obracejí do minulosti, jsou příběhem konkrétního okamžiku, klenou se přes rozmanité epochy až do starověkého Řecka. Karla Erbová spolupracovala také s Československým a později Českým rozhlasem a připravila více než 250 příspěvků pro Rádio Svobodná Evropa. Je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Umělecké besedy a Střediska západočeských spisovatelů. Za svou literární činnost byla vyznamenána Cenou města Plzně (1995), Cenou Jana Zahradníčka za českou poezii (1999), Cenou Bohumila Polana (2003, 2006 a 2017) a v roce 2021 též Stříbrnou medailí města Plzně za celoživotní přínos literatuře. Doposud píše a příležitostně se účastní literárních čtení. V roce 2023 vyšel pod názvem Pití Sokratovo obsáhlý výbor z autorčiny poezie z let 1966—2022, doprovázený cyklem fotografií Vojtěcha Kemennyho.

*

Další z řady knižních jarmarků malých nakladatelů — Zimní Knihex 13½ — se uskuteční ve dnech 16. a 17. prosince 2023 v technologickém centru UMPRUM (Mikulandská 134/5, Praha 1) a kromě produkce více než šedesáti vydavatelů tradičně nabídne i bohatý doprovodný program: mj. autorské čtení Michala Šamka z knihy Májky a totemy, diskusi o etických hranicích autofikce se Štěpánkou Jislovou a Markem Torčíkem, koncert Jiřího Dědečka z alba Nebudu bydlet v Québecu, výtvarně-divadelní dílnu s Čipím a Mírovými pohádkami Maria Lodiho, představení autorské knihy S.d.Ch. Varlén, literárního debutu překladatelky Aleny Machoninové Hella nebo básnické sbírky Luboše Svobody Rád čichám ke zvířatům, která jsi vycpala ty a další pořady či workshopy určené dospělým i dětským návštěvníkům.