Literární ztráty, nálezy i vyhlídky

Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů, spisovatel a majitel nakladatelství Práh Martin Vopěnka, uveřejnil 22. listopadu na webu SČKN prohlášení k zařazení knih do nulové sazby DPH. Tento krok podle něj podpoří vzdělanost a dostupnost knih zejména pro rodiny s dětmi, žáky a studenty. „Nakladatelé v těchto dnech vytvářejí seznamy knih, které k 1. 2. 2024 zlevní. Očekáváme to u celé řady titulů, zejména u těch, jejichž příjemci jsou na cenu citliví,“ prozradil Vopěnka.

Vyjádřil rovněž své přesvědčení, že nulová sazba DPH nepovede jen ke snížení cen knih, ale především ke stabilizaci celého sektoru, který je silně podfinancovaný, a promítne se také do honorářů autorů, překladatelů, redaktorů, grafiků a dalších tvůrčích profesí spjatých s knižním byznysem. Zároveň však upozornil na to, že v současnosti naopak čelíme bezprecedentnímu snižování koupěschopnosti (a tím i tržeb) a ani do budoucna nesmíme zapomínat na podporu dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti dětí a mládeže.

*

Méně optimistická zpráva dorazila z Brna, kde nakladatelství Academia v příštím roce pravděpodobně zavře svou prodejnu na náměstí Svobody. Univerzitní metropole by tak přišla po 22 letech o knihkupectví s dlouhou tradicí, které místní pracoviště Akademie věd České republiky považovala za svou výkladní skříň. Podrobnosti k tomu přinesl Tomáš Pospíchal na webu Deníku N. Zprávu o uzavření knihkupectví mu potvrdil prostřednictvím mluvčí Akademie věd Markéty Růžičkové ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

Podle Tomáše Wencela, ředitele Střediska společných činností AV ČR, které nakladatelství a síť knihkupectví provozuje, se však dotyčná instituce stále pokouší nalézt náhradní řešení. Brněnská pobočka byla dle Wencelových slov už tři roky prodělečná, navíc v její blízkosti nedávno otevřelo svou prodejnu knihkupectví Martinus. Academii by v případě uzavření brněnské prodejny zůstaly pouze tři pobočky v Praze: na Václavském náměstí, na Národní a v ulici Na Florenci.

*

Od roku 2015 zavítalo v rámci projektu Praha město literatury do Prahy na dvouměsíční rezidenční pobyty celkem 41 zahraničních autorů a autorek. Nedávno pak byla na webu Městské knihovny v Praze (pod kterou projekt organizačně spadá) zveřejněna jména rezidentů pro rok 2024. Dohromady se jedná o 8 literátů a literátek z celého světa. Z Rakouska přijede autorka románů, povídek, esejí, ale i divadelních her a muzikálů Olga Flor, která se přátelí s českou spisovatelkou Radkou Denemarkovou a v Praze s ní plánuje psát společnou knihu. Nadiia Brylynska je profesorkou na katedře slovanské filologie Lvivské univerzity a překladatelkou z češtiny — zde by ráda dokončila svůj překlad poslední sbírky Jaroslava Seiferta Býti básníkem.

Burundská dramatička a herečka Laura Sheïlla Inangoma hodlá v české metropoli pracovat na divadelní hře inspirované filozofickými texty Františky Plamínkové. Německá autorka queer literatury pro mládež Wibke Brueggemann, jejíž úspěšná prvotina se už dočkala i českého vydání (Love is for Losers, č. Láska je na prd), se nyní inspirovala festivalem Dvořákova Praha a plánuje psát příběh dvou mladých muzikantů — jednoho z NDR a druhého z Anglie —, kteří se setkají v Praze v roce 1989 právě na tomto festivalu. Spisovatelka a lektorka tvůrčího psaní Emily Bitto pochází z australského Melbourne, má ale české kořeny, které přijíždí do Prahy zkoumat. Nyní pracuje na svém třetím románu, inspirovaném osudem jejího otce a sledujícím osud skupiny československých exulantů v Austrálii.

Do Prahy přijede i oceňovaný rumunský básník a překladatel Claudiu Komartin, jeden z čelných představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr. A ve znamení návratu se ponese rezidence islandského autora Örvara Smárasona, který je absolventem pražské FAMU, kde studoval scenáristiku. Nyní je úspěšným spisovatelem, básníkem a muzikantem a v Praze chce pracovat na své šesté knize, kterou se má stát gotický román. Svou šestou knihu přijede do naší metropole shodou okolností psát i britská spisovatelka Nuala Ellwood, autorka psychologických thrillerů, dobře známá též českým čtenářům, jejíž prvotina My Sister's Bones (č. Co zbylo z mojí sestry) se dočkala stejnojmenné filmové adaptace. Tentokrát ovšem půjde o historickou detektivku, zasazenou částečně do Českého Krumlova.

*

A nakonec jedna pozvánka… O pozoruhodných českých prozaických a básnických knihách vydaných za uplynulých dvanáct měsíců budou v úterý 12. prosince od 18 hodin diskutovat básnířka a literární kritička Jitra Bret Srbová a literární historička a kritička Františka Schormová. Debatu nazvanou „První bilance“ a pořádanou každoročně Ústavem pro českou literaturu AV ČR moderuje Martin Lukáš a ke zhlédnutí bude rovněž na webu ČT art. Další informace a také seznam vybraných knižních titulů najdete zde.