Co číst a k čemu je literatura vůbec na světě?

Nové vydání katalogu Nejlepší knihy dětem svědčí o tom, že přinejmenším v tuzemské literatuře pro děti a mládež bylo i letos z čeho vybírat. Přehled sestavovaný experty na dětskou literaturu vychází každoročně už 10 let, a proto jej mimořádně doprovází i vyjádření tří odborníků z praxe, kteří katalog využívají a oceňují jeho přínos. Z knih vydaných mezi zářím 2022 a zářím 2023 vybral tříčlenný kolektiv autorů (Jana Čeňková, Pavel Kořínek, Jitka Nešporová) celkem 36 nejkvalitnějších titulů — jádro jejich výběru tvoří v tomto roce knihy určené čtenářům od sedmi do jedenácti let a vedle převažujících prozaických titulů obsahuje také pět básnických sbírek a několik komiksů:

„Tematická paleta je mimořádně pestrá: do říše zvířat zavítáme hned několikrát (Tasemnice hledá byt, O kapku víc, Já, chobotnice, Meky, mek! Skutečný svět zvířátek), nahlédneme ale také do rozlehlé, s láskou opečovávané zahrady (Tajemství staré zahrady), do fascinující Sluneční soustavy (Vesmírníček) či záludného lidského těla (Záludnosti těla), pozornost jistě přitáhne i dětský horor (Pan Nikdo a bílá tma), pražská legenda (Legenda o svaté holčičce) či komplexně pojednaný fenomén času (Teď). Těší nás, že napříč věkovými kategoriemi můžeme doporučit také pět básnických knih — pro nejmenší děti i náctileté — a přitom vedle zavedených tvůrců poezie pro děti (Robin Král, Ester Stará) představit také nováčky v této oblasti (Ondřej Hrabal, Vít Janota). U komiksu pro děti a mládež pozorujeme jistý trend ve vydávání souborových svazků shromažďujících aktuální seriály: to dlouho nebylo, knižně se tiskla především klasika, v tomto katalogu jsou ale zařazeny hned tři soubory nedávných časopiseckých komiksů (Matylda a Růžovej vlk, Morčata v akci, Hubert & Hugo 2). Oživuje se i dlouho stagnující žánrová krajina, přibyl pokus o komiks superhrdinský (Supro) stejně jako experiment se sešitovým vydáváním (Prašina — Kroniky).“

*

Výběr zajímavých letošních knižních novinek slibuje nabídnout i druhý ročník ankety Knihy roku Deníku N. Nejprve byla redakcí oslovena odborná veřejnost, kde každý z účastníků mohl nominovat až dva tituly v obou kategoriích — beletrie a non-fiction. Přičemž pod beletrii spadaly prózy, básně, divadelní hry či komiksy pro děti i dospělé a do non-fiction patřily literatura faktu, biografie a vědecké a popularizační knihy všeho druhu. Do hlasování odborné poroty se stejně jako loni zapojilo téměř 120 osobností, mezi nimiž jsou novináři, překladatelé, spisovatelé, pořadatelé knižních událostí, představitelé kulturních institucí a další osobnosti veřejného života.

V nominacích vzešlých z nejvyššího počtu hlasů je nakonec celkem sedm zástupců kategorie beletrie a deset titulů literatury faktu (loni byl tento poměr 8 : 9). V beletrii najdeme české i překladové prózy a také jeden komiks, naopak poezie tentokrát úplně chybí. V kategorii non-fiction pak výrazně převažuje domácí produkce. Veřejná část hlasování potrvá do 22. listopadu a výsledky ankety budou zveřejněny 1. prosince online i ve speciální tištěné příloze Deníku N. V pondělí 4. prosince pak proběhne Debata N v Knihovně Václava Havla, kde budou o výsledcích a stavu české literatury diskutovat zástupci tuzemské literární branže.

*

Obecnější reflexi současné literatury — nejen té tuzemské — nabídne Ústav pro českou literaturu AV ČR, kde 28. listopadu v dolním sále od 13 hodin proběhne pod názvem „Co je dnes literatura?“ diskusní setkání spisovatelů a literárních odborníků rozmanitých generací a ideových či estetických východisek. Co je dnes literatura? Co to vlastně literatura dnes je? K čemu je dobrá? Jaké je postavení literatury mezi jinými uměními? A jak ji proměňuje probíhající obecnější proměna mezilidské komunikace? O co by spisovatelé, kritici, nakladatelé a další účastníci literárního života měli usilovat? A má literatura dnes ještě vůbec nějaký smysl?

Diskusní setkání bude rozděleno do dvou částí: v úvodní prosloví své příspěvky pětice autorů, jež zvolené téma zaujalo natolik, že k němu zformulovali své stanovisko předem — se svými referáty zde vystoupí Kamil Bouška (Podvod), Jan M. Heller (Literatura je politikum — pár samozřejmostí a několik příběhů), Jan Kubíček (Literatura, čím není, ale mohla by být), Jiří Kratochvil (jehož text nazvaný „Má generace měla ještě knihovnu“ přečte Karel Piorecký) a Sylvie Richterová (Literatura jako umění uprostřed krize západní civilizace). Druhá část, začínající ve 14 hodin, bude mít podobu „kulatého stolu“, k němuž zasednou i další přizvaní literáti a který bude moderovat Pavel Janoušek. Diskuse bude samozřejmě otevřena i pro přítomné publikum.

*

Pořad Akcent na ČRo Vltava si 18. října pozval ředitele nakladatelství LEDA Rudolfa Červenku a nakladatelského redaktora, spisovatele a literárního kritika Ondřeje Horáka, aby společně prodiskutovali čestné hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. „Máme v současnosti opravdu silné autory a autorky, jejichž dílo dokáže obstát v mezinárodním měřítku?“ zněla klíčová otázka půlhodinového pořadu, k níž se oba hosté svorně vyjádřili naprosto záporně. Jejich skeptický a nevybíravě formulovaný pohled na současnou českou literaturu vyvolal malé pozdvižení na sociálních sítích a před pár dny také reakci literární publicistky Kateřiny Kadlecové.

Výše jmenovaná redaktorka Reflexu k tomu v rubrice Never more napsala: „Současná česká literatura nestojí za nic a podpora naší účasti na mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, až tam ČR za tři roky bude čestným hostem, je zbytečná, tvrdili v pořadu Akcent na Vltavě 18. října pánové Ondřej Horák a Rudolf Červenka. Prvního známe díky jeho záští a opovržením vyšívaným recenzím, druhý řídí nakladatelství LEDA, které se kvalitní soudobé české literární tvorby zřejmě štítí (rozhodně ji nevydává), a místo argumenty šermuje Karlem Čapkem vytrženým z kontextu. Odpusťte si smutnou poslechovou půlhodinku a přečtěte si radši nějakou dobrou, originální tuzemskou novinku.“