Od stavu českého čtenářství k básním v obraze

Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., uskutečnily v roce 2023 reprezentativní statistický průzkum mezi obyvateli ČR staršími 15 let. Celkově šlo již o páté šetření — předchozí proběhla v letech 2007, 2010, 2013 a 2018. Letošní průzkum byl zaměřen na představy spojované se čtením (asociace, kulturní obrazy). Z výzkumu vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR přečtou za rok aspoň jednu knihu (jakoukoli, tištěnou či elektronickou, a k jakémukoli účelu), že více než polovina z nich nakoupí za rok aspoň jednu knihu a že více než čtvrtina navštíví za rok aspoň jednou veřejnou knihovnu. 

Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečte 9,9 knihy; jejich čtení denně věnuje 33 minut; za rok nakoupí průměrně zhruba 3,4 knihy a vydá za ně odhadem 1 003 Kč; v našich domácích knihovnách se v průměru nachází 253 knih. Opět se ukázalo, že ženy čtou výrazně více (průměrně 13 knih ročně) než muži (pouze 7). Pokud jde o digitální prostředí, nejčastěji čteme na chytrém telefonu; na internetu pak coby čtenáři vyhledáváme především zprávy a digitální vydání novin a časopisů. Elektronické knihy čte pravidelně 7 % (a 42 % nikdy), audioknihy pravidelně poslouchá 7 % (zato 63 % nikdy) populace 15+.

Průzkum provedený agenturou ResSOLUTION ukázal oproti roku 2018 patrný pokles čtení knih. I přesto však platí, že ČR nadále patří v Evropě k zemím se silným čtenářstvem — řadíme se někam pod evropskou čtenářskou špičku, kterou tvoří hlavně skandinávské země. V datech výzkumu se odráží i změna mediálního chování, která nastala za koronavirové pandemie. Ta se podle všeho výrazně podílela na značné akceleraci digitálních médií, a to ve všech segmentech populace. Českou čtenářskou kulturu navíc poznamenává výrazný rozdíl genderový (ve prospěch žen), dále pak propad čtení ve středním věku a značný rozdíl mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání.

*

Již potřetí se letos v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava udělovala Cena za nejlepší dokumentární knihu. Získala ji reportážní kniha Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala PIKO: na životech feťáků záleží (nakl. Alarm), která mapuje užívání nejznámější české drogy od prvních vařičských bytů v komunistickém Československu až po protidrogovou prevenci ve vězení. „Patří k tomu nejzajímavějšímu, co v knižní produkci podobného typu v posledních měsících vyšlo. Je to překvapivě poctivý pokus o zmapování tématu, kterého se zbytek Česka štítí,“ zdůvodnila porota své rozhodnutí udělit cenu a finanční odměnu 30 000 Kč právě tomuto titulu.

Čestné uznání si vysloužila Máma Aleny Harciníkové. „Kniha fotografií a krátkých textů Máma je bakalářská práce, proto ji porota nezahrnula do hlavní soutěže. Pro sílu svojí výpovědi a uměleckou originalitu, s níž zpracovává svůj námět, však stojí za zvláštní zmínku, a porota se proto rozhodla jí udělit čestné uznání,“ uvedla spisovatelka a členka poroty Magdaléna Platzová. V pětičlenné porotě, která se každoročně celá obměňuje, dále zasedli dokumentarista Ivo Bystřičan, nakladatel a překladatel Juraj Koudela, mediální expert Bedřich Musil a básník a šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv Jonáš Zbořil. 

*

Festival Den poezie, který se každoročně koná v desítkách českých obcí a co do počtu akcí je největším tuzemským básnickým festivalem (původně šlo o jednodenní připomínku narozenin Karla Hynka Máchy), čeká letos jubilejní 25. ročník, jehož tématem budou „Básně v obraze“. Koordinátorem festivalu a zároveň pořadatelem řady akcí je Společnost poezie. Festival konající se od 6. do 19. listopadu zahájí básnické setkání na révovém nádvoří pražského Klementina (6. 11. od 19 hodin), které se pokusí propojit vizuální a akustickou stránku poetických textů. Své básně za hudebního doprovodu Matouše Hrona představí Vít Janota, Klára Krásenská, Soňa Pokorná a Matyáš Míka.

Program letošního ročníku nabídne na více než čtyřech desítkách míst celou řadu setkání s literaturou, zahrnujících autorská čtení, workshopy, ale i divadelní představení, výstavy či koncerty. Množství pořádaných akcí je určeno pro studenty, popřípadě chystáno s jejich přispěním. V Praze se kromě již zmíněných autorů a autorek festivalu dále zúčastní například básník Jan Štolba, spisovatelka Sylva Fischerová, česko-ukrajinská básnířka a překladatelka Iryna Zahladko nebo literát, rusista a komparatista Miroslav Olšovský. A mezi účastníky „festivalu české a mezinárodní poezie po celé České republice“ nebude tradičně chybět ani řada zahraničních spisovatelů a spisovatelek.