Oceněni za službu literatuře a čtenářům

V pražském Goethe Institutu se 5. října udělovala Cena Josefa Jungmanna, kterou Obec překladatelů každoročně oceňuje nejlepší překladové dílo publikované v českém jazyce během předchozího kalendářního roku. Za rok 2022 toto významné ocenění spojené s finanční odměnou 60 000 korun získal ve Francii žijící spisovatel a překladatel Patrik Ouředník za nový překlad románu Françoise Rabelaise Pantagruel, který vydalo nakladatelství Volvox Globator (jeho rozhlasovou verzi aktuálně nabízí k poslechu ČRo 3 — Vltava).

„Kongeniální překlad je výsledkem Ouředníkova dlouholetého zájmu o osobu, dílo a dobu Françoise Rabelaise, který se promítá i do Ouředníkovy vlastní literární tvorby. Jeho český Pantagruel v sobě zahrnuje erudici, invenci, vtip, jazykový cit a hravost; zůstává přitom ukázněný, mistrovsky balancuje mezi nespoutanou a prostořekou komikou a jemnou intelektuální hrou, je moderní, ale ponechává textu dobovou patinu,“ odůvodnila své rozhodnutí odborná porota, ve které letos zasedli anglistka a rusistka Petra Martínková (předsedkyně), romanistka Alice Flemrová, anglista David Petrů, germanista Michael Půček a rusista Václav Štefek.

Spolu s CJJ se tradičně udělovala i další překladatelská ocenění. Mimořádnou tvůrčí prémii (dotovanou částkou 20 000 korun) získali letos dva překladatelé: Jarmila Horáková za překlad románu Skleněná zahrada moldavské autorky Tatiany Ţîbuleac a Aleš Kozár za překlad románu Nekropole, stěžejní dílo Borise Pahora (1913—2022), terstského rodáka a jednoho z nejvýznamnějších slovinsky píšících autorů 20. století. Tvůrčího ocenění (a odměny 10 000 korun) se dočkali rovněž Lucie Bregantová (Becky Chambersová: Žalm pro divostrojné), Tereza Marková Vlášková (Maggie O’Farrellová: Hamnet) a čerstvý laureát Ceny Rudolfa Medka Jakub Šedivý (Guzel Jachina: Vlak do Samarkandu).

Držitelkou Prémie Tomáše Hrácha pro překladatele do 34 let se stala Anna Štádlerová (Benjamín Labatut: Strašlivá závrať) a Krameriův vinš obdržel Václav Jamek za obětavou práci pro Obec překladatelů a dlouholeté působení v porotě CJJ. Do Síně slávy byl letos uveden překladatel z rumunštiny a francouzštiny Jiří Našinec, nositel Ceny Josefa Jungmanna za rok 2014 a loňský laureát Státní ceny za překladatelské dílo, jemuž slovy předsedkyně poroty patří „uznání a dík nejen za lví podíl na objevování a zprostředkování rumunsky píšících autorů pro české čtenáře a za vytrvalou překladatelskou péči o dílo Charlese Nodiera, ale také za invenční kultivování českého jazyka“. Uplynulý 32. ročník CJJ označila již zmíněná předsedkyně poroty Petra Martínková za velmi vyrovnaný a ve svém projevu upozornila na řadu zdařilých překladů, jimž se nakonec ocenění nedostalo.

*

Rakouský bohemista, historik a pedagog prof. Stefan Michael Newerkla převzal 11. října na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prestižní ocenění za přínos české kultuře v zahraničí, cenu Premia Bohemica. Z pověření ministra kultury ČR mu ji předal ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a ceremoniál v prostorách fakulty zaštítil Ústav české literatury a komparatistiky FF UK.

Prof. Stefan Michael Newerkla (* 1972) jako garant výuky západoslovanské jazykovědy přispívá k šíření české literatury a kultury nejen na Vídeňské univerzitě, ale i v celém Rakousku. Je autorem řady monografií, více než 140 vědeckých článků, spolupracoval mimo jiné na učebnicích češtiny a vede několik vědeckých grantů. Svou bohemistickou službu neomezuje Stefan M. Newerkla jen na rodné Rakousko, ale účastní se chodu rozličných rad, grémií či komisí českých akademických institucí.

Tomáš Kubíček předává cenu Stefanu M. Newerklovi

V letech 1992—1996 absolvoval studium vídeňské slavistiky (a také anglistiky a amerikanistiky). V roce 1998 na téže univerzitě získal doktorský titul pro oblast bohemistiky a školské pedagogiky. S praktickou výukou češtiny pak získal zkušenosti během učitelské praxe na střední průmyslové škole v Holabrunu. Po ukončení praxe se však definitivně rozhodl pro akademickou kariéru na Vídeňské univerzitě. Habilitoval se roku 2003 prací o jazykových kontaktech mezi češtinou, slovenštinou a němčinou a etymologickým a dokladovým slovníkem německých výpůjček v češtině a ve slovenštině. Od roku 2004 je profesorem západoslovanské jazykovědy na vídeňské slavistice.

*

Knihovnou roku 2023 se stala Místní knihovna obce Halenkovice ve Zlínském kraji. Cenu udílenou 12. října ministrem kultury Martinem Baxou v pražském Klementinu dostala za vybudování architektonicky nadčasového prostoru knihovny s citlivě zakomponovanými prvky lokální historie i za osobní přístup při proměňování knihovny v živé komunitní centrum. Ocenění Knihovna roku se udílí k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb.

V kategorii informační počin dostala cenu Městská knihovna v Praze za projekt Kiosek. Tím je první samoobslužná pobočka v síti MKP. Porota projekt vyzdvihla jako průkopnické zavedení konceptu samoobslužnosti, které pomůže významně rozšířit stávající služby knihovny a je významnou inspirací pro celý systém knihoven. V kategorii základní knihovna získala diplom Místní lidová knihovna Sněžné na Vysočině za vytvoření živého komunitního centra, originální podporu a rozvoj dětského čtenářství hravou formou a za uplatňování inspirativních témat oslovujících všechny generace. Obecní knihovna Dolní Břežany ve Středočeském kraji dostala diplom za mimořádný přínos v rozvoji místní komunity, kreativní přístup ke čtenářům všech věkových skupin a za podporu vzdělávání a kultury v obci. 

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR při té příležitosti vyhlásil výsledky 14. ročníku soutěže o nejlepší městskou knihovnu roku, kde první místo obsadila Knihovna Kutná Hora. Druhé místo patří Městské knihovně Havířov a třetí místo Městské knihovně Litvínov. Cílem soutěže je ocenit nejlepší české knihovny, které jsou provozovány či zřizovány městy, a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb. Každoročně se při příležitosti vyhlášení knihovny roku uděluje rovněž ocenění MARK, které si letos odnesla Helena Dlouhá z Knihovny města Ostravy. Smyslem ceny je podpořit a odměnit mimořádné tvůrčí aktivity mladých pracovníků/pracovnic knihoven, pedagogů a studentů/studentek oboru a ohodnotit jejich konkrétní mimořádný přínos oboru v daném roce. Brožura s kompletními výsledky i dalšími informacemi je ke stažení zde.