Stále aktuální George Orwell

Složitá osobnost

Jeho otec byl nižší úředník státní správy v Britské Indii, matka pocházela z rodiny neúspěšného obchodníka francouzského původu. Přes nízké příjmy se rodina snažila vyrovnat vyšším vrstvám, takže Eric byl poslán na školní vzdělání do Anglie, kde díky výbornému prospěchu získal stipendium na elitní soukromou střední školu Eton College (1917—1921). Měl zájem o přírodu a literaturu a již zde začal publikovat ve studentském časopise. Uzavřený, excentrický, chudý student se s tímto prostředím nevyrovnával dobře a po absolutoriu odmítl stipendium na univerzitu.

V letech 1922—1927 pracoval u imperiální policie v Barmě, avšak odešel znechucen rasovými a společenskými přehradami, za něž se cítil spoluodpovědný. V letech 1928—1930 žil ve Francii mezi nejchudšími vrstvami (námezdními dělníky, žebráky, tuláky aj.), pak pracoval jako učitel, knihkupec a především novinář a začal publikovat pod pseudonymem George Orwell, odvozeným od jména jeho oblíbené řeky ve východní Anglii. Jako dobrovolník se na straně republikánů v letech 1936—1937 zúčastnil španělské občanské války.

George Orwell, foto: Wikimedia Commons

Po vypuknutí druhé světové války působil jako redaktor vysílání BBC pro Britskou Indii, pak jako redaktor levicového časopisu Tribune, kde měl vlastní sloupek, od konce třicátých let trpěl tuberkulózou, na niž zemřel 21. ledna 1950 v Londýně. Poznal různá prostředí a získané zkušenosti utvářely jeho složitou osobnost i jeho dílo.

Odpůrce lži a totality

Jeho první tvůrčí období poznamenal odpor k britské imperiální politice a k úzkoprsému a snobskému měšťáctví. Po návratu do Evropy se považoval za anarchistu a od poloviny třicátých let za socialistu. Reportážní a autobiografické rysy má jeho prozaický debut Trosečníkem v Paříži a Londýně (č. 1935, jako Na dně v Paříži a Londýně č. 1996, Down and Out in Paris and London, 1933), v němž zpracoval své poznatky z konce dvacátých let. Následující román Barmské dny (Burmese Days, 1934, č. 1998) je příběhem svědomitého a citlivého osamělého pracovníka snažícího se uniknout omezenosti svého šovinistického prostředí, jehož soucit s domorodci končí osobní tragédií.

Podobně i další romány Farářova dcera (A Clergyman's Daughter, 1935, č. 2000) a Bože chraň aspidistru (Keep the Aspidistra Flying, 1936, č. 2001) zachycují nespokojenost hrdinů s duchovně omezeným, na hmotný prospěch zaměřeným středostavovským prostředím. Socialistickou orientaci dokládá mezník moderní anglické žurnalistiky, poloreportážní esejistická a sociologická sonda do života dělníků v severní Anglii v době hospodářské krize Cesta k Wigan Pier (The Road to Wigan Pier, 1937, č. 2011), která charakteristicky vyúsťuje do ostré všestranné kritiky.

Do Španělska přijel Orwell jako novinář, ale stržen událostmi stejně jako mnozí levicoví intelektuálové z celé Evropy vstoupil do republikové armády. Zde získal vedle zranění krku, které nadosmrti poznamenalo jeho hlas, konkrétní poučení o sovětské politice a jednání komunistů vůči ostatním levicovým hnutím a toto období je považováno za klíčové pro jeho další vývoj. Kniha Hold Katalánsku (Homage to Catalonia, 1938, č. 1991), využívající postupů reportáže, eseje a částečně umělecké prózy, plasticky popisuje jeho vyhranění v bytostného odpůrce lži a totality. „Každá řádka každé závažnější práce, kterou jsem od roku 1936 napsal, byla přímo či nepřímo napsána proti totalitě a pro demokratický socialismus, jak ho chápu já,“ uvedl později v roce 1946 v eseji Proč píšu. Jak citlivě Orwell vnímal směr dějinného vývoje, dokazuje román Nadechnout se (Coming Up for Air, 1939, č. 2003), jehož hlavní hrdina pohlcený měšťáckým prostředím marně a nostalgicky hledá ztracený svět mladistvé aktivity. Cítíme zde stín blížící se války a totalitních diktatur. Vedle této beletrie publikoval velké množství článků k aktuálním událostem, politické a literární eseje. Není proto překvapivé, že odtajněné dokumenty ukazují, že jeho aktivity sledovala a vyhodnocovala britská tajná služba a ve Španělsku i sovětská.

„Velký bratr“

Čtyřicátá léta přinášejí Orwellova vrcholná díla. Intenzivně se věnuje esejistice, vydává soubory starších prací a publikuje další pronikavé úvahy o různých aspektech anglické literatury (zde je průkopníkem studia masové kultury), o životě anglické společnosti a soudobé politice. Mnohé z nich jsou dostupné v českých překladech, nejvýznamnější z nich přinesl český výbor Uvnitř velryby a jiné eseje (1997). Vrcholem Orwellova díla jsou dvě satiry. Na půdorysu klasické zvířecí bajky budovaná Farma zvířat (č. 1946, jako Zvířecí statek č. 1981, Animal Farm, 1945), alegorie vývoje Ruska od roku 1917 do čtyřicátých let, a dystopický román 1984 (Nineteen Eighty-Four, 1949, č. 1984, 1991), spojující prvky společenského románu a sci-fi v zobrazení budoucí totalitní diktatury. Román nejprve získal světový ohlas především jako kritika stalinismu, ale zároveň podchytil základní rysy všech totalitních režimů.

Stejně jako ve své předchozí beletrii Orwell zde nepodává bohatě charakterizované postavy a prostředí, dominantní je ideová a morální problematika příběhu. Orwellovy romány se charakteristicky soustřeďují na nespokojenost citlivého a myslícího jedince (hlavní postavy s Orwellovými autobiografickými prvky) se společností, v níž žije a z níž se snaží nějak vymanit, což končí buď jeho smrtí, nebo bolestným podrobením. Díky překladům do mnoha jazyků Orwell nejen do angličtiny uvedl výstižné termíny „Velký bratr“ (Big Brother), „novořeč“ (newspeak), dvojmyšlení (doublethink), ideozločin (thoughtcrime) a další. Zájem o Orwellovo dílo stále trvá, vycházejí početné (i kritické) biografie, jeho deníky a soubory jeho esejů a článků, mnohé z nich i v českých překladech.

Obecná platnost

Je zřejmé, že v poměrech panujících po roce 1948 u nás nebylo Orwellovo dílo běžně dostupné, autor byl, řečeno jeho terminologií, „neosoba“ (unperson). Anglické originály a české překlady Farmy zvířat a románu 1984 se šířily v samizdatových opisech nebo se pašovaly výtisky z exilových nakladatelství, což při odhalení mívalo i trestní následky. Název románu 1984 vytvořil Orwell přesmyčkou z roku 1948, kdy knihu dopsal a již umírající ještě stihl provést korekturu sazby. Když se čas nachýlil k příslušnému datu, vyšlo celosvětově takové množství publikací reagujících na román, že nebylo možné toto výročí přehlédnout ani v naší zemi, takže straničtí ideologové byli nuceni reagovat brožurou Postřehy a fikce George Orwella (1985), která popírá literární kvality Orwellova díla a zabývá se spíše kritikou politiky a stavu západních společností.

Nejen v těchto dvou prózách, ale v celém svém díle se Orwell projevuje jako vzdělaný, svobodomyslný, čestný, humanistický a demokraticky orientovaný kritik společnosti s hlubokým sociálním cítěním vycházejícím z levicových pozic. Řídí se vždy zdravým rozumem, lidskostí a vlastní zkušeností. Nikdy nebyl schopen psát propagandisticky a v úzkém souladu s oficiálními politickými názory, takže měl nepřátele jak na levici, tak i na pravici (např. Farmu zvířat nejprve odmítlo několik nakladatelů z obavy, aby nebyly poškozeny vztahy s tehdy spojeneckým Sovětským svazem).

Orwell si uchoval i smysl pro tradici pozitivních hodnot anglické společnosti (recenzenti mluvili o jeho „podvratném, nekonformním vlastenectví“) a svým jasným, věcným stylem navázal na nejlepší tradice anglické prózy. Pronikavé postřehy o podstatě totalitních režimů v těchto dílech mají (bohužel) obecnou varující platnost dodnes.

Autor je anglista a amerikanista.