„Autoři bez hranic“
Byly rozdány české ceny Audiokniha roku 2022 a mezinárodní Ceny Evropské unie za literaturu. A tuzemská i zahraniční literatura se brzy představí na pražském Světě knihy.
Ve čtvrtek 27. dubna ocenila Asociace vydavatelů audioknih (AVA) nejlepší audioknihy i jejich interprety a interpretky za rok 2022. V jubilejním 10. ročníku soutěže Audiokniha roku si titul Absolutní vítěz odnesla zvuková verze slavného románu Maria Puza Kmotr (OneHotBook), která zároveň zvítězila v kategorii jednohlasá četba. V režii Michala Bureše knihu načetl Oldřich Kaiser, který za svůj výkon získal i cenu pro nejlepšího interpreta.
foto: OneHotBook
Nejlepší interpretkou byla vyhlášena herečka Klára Suchá, která načetla nejnovější román nobelisty Kazua Ishigura Klára a Slunce (OneHotBook). V kategorii nejlepší vícehlasá četba uspěla nahrávka knihy manželů Petra a Petry Třešňákových Zvuky probouzení (Audiotéka) v podání Ivana a Kláry Trojanových. Za nejlepší dramatizaci označila odborná porota audioseriál Já, vrah (Audiotéka), napsaný Davidem Laňkou a inspirovaný skutečnými událostmi, který si nakonec odnesl i ocenění za nejlepší zvukový design.
Nejlepší audioknihou pro děti a mládež se stal titul Ivy Procházkové Myši patří do nebe (Tympanum), který načetl Ondřej Brousek. Cenu za nejlepší mluvené slovo mimo kategorie obdržela vícehlasně načtená autobiografie Michaela Kocába s názvem Vabank (Témbr) a z ceny posluchačů se letos mohl radovat titul Předávání ohně (Audiolibrix). Ještě před samotným udílením cen Audiokniha roku byla zveřejněna laureátka Ceny za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2022, kterou se stala Taťjana Medvecká.
Český spisovatel Ondřej Štindl svou nominaci na Cenu Evropské unie za literaturu nakonec neproměnil. Letošní laureátkou byla 29. dubna na Lipském knižním veletrhu vyhlášena chorvatská spisovatelka Martina Vidaić s románem Stjenice (Štěnice). Český adept s románem Tolik popela (Argo) nezískal ani jedno z pěti čestných uznání, která obdrželi Maud Simonnot (Francie), Ag Apolloni (Kosovo), Iida Rauma (Finsko), Tõnis Tootsen (Estonsko) a Hari N. Spanou (Kypr).
Jak už jsme psali dříve, dotyčná cena loni prošla zásadní změnou pravidel. Nový proces výběru oceněných autorů a autorek i průběh samotného finále okomentoval v rubrice Deníku N „Za oponou“ Jan Zikmund z Českého literárního centra, které nominovalo pětičlennou porotu vybírající v národním předkole letošního českého reprezentanta. Mimo jiné upozornil na to, že dřívější formát ocenění byl velmi zavádějící, neboť „klamal čtenáře: mnozí z těch, kteří si z knihkupectví odnesli knihu, na níž se svůdně leskla nálepka ‚Cena Evropské unie za literaturu‘, se mylně domnívali, že titul obstál v tvrdé mezinárodní konkurenci“. Soutěž tak vyprodukovala mezi lety 2009 a 2021 téměř sto padesát laureátů, čímž ocenění ztrácelo váhu.
Novou podobu soutěže lze podle jeho slov s trochou nadsázky „popsat coby literární Eurovizi; každá země vyšle do boje o prvenství jednu prozaickou knížku a o konečném pořadí pak rozhoduje mezinárodní porota složená převážně z evropských literárních agentů“. Bohužel ani úprava pravidel nedokáže podle Jana Zikmunda zajistit rovné šance všem zúčastněným — už z toho důvodu, že mezinárodní porota rozhoduje na základě přeložené ukázky, nikoliv celé knihy. A třeba právě román Tolik popela je podle něho typem prózy, jejíž přednosti nelze plně docenit z úryvku či anotace. „Na druhou stranu,“ píše Zikmund, „ambicí Ceny EU za literaturu není nominované knihy hodnotit, ale odhadnout, které z nich mohou nejsnadněji najít čtenáře v jiných zemích.“ Je to podle něj v podstatě stejné, jako „když se čeští agenti a nakladatelé snaží najít pro české knihy zahraniční nakladatele, také většinou spoléhají jen na přeložené úryvky, knižní anotace a osobní schůzky“.
Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha přivítá už 11. května letošní návštěvníky v nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonech a ve stanech v areálu Výstaviště. Mottem 28. ročníku je „Autoři bez hranic“, a tak se hlavní pozornost tentokrát nebude upírat k jednomu čestnému hostu. V rámci programu čtyřdenní akce se tak představí autoři a autorky z různých zemí „překračující hranice — ať už fyzické, sociální, kulturní, žánrové, politické, nebo spojené se sexualitou“. Chybět mezi nimi nebude ruský literární provokatér Vladimir Sorokin nebo známý ukrajinský spisovatel Serhij Žadan. Podobně ani Cena Jiřího Theinera, udělovaná tradičně na Světě knihy, nebude mít letos jednoho laureáta, ale směřuje za Íránkami a Íránci bojujícími proti útlaku. Další z novinek je startující projekt Central and East European Book Market, v němž se odráží ambice Světa knihy Praha stát se v oblasti mezinárodního obchodu s knižními právy výkladní skříní regionu střední a východní Evropy.