Duben na pultech
Přípravy na Svět knihy vrcholí a čeští nakladatelé nezahálí. Jaro opět přineslo a ještě přinese spoustu zajímavého čtení. V našem dubnovém výběru převažují tituly z překladové literatury a neopomněli jsme ani jednu z nejočekávanějších českých knih roku.
Asi nebude velkým překvapením, že zmiňovanou očekávanou knihou je novinka od Aleny Mornštajnové. Oblíbené tuzemské spisovatelce vyšel již šestý román pro dospělé čtenáře, jmenuje se Les v domě (Host). Třísetstránkový román, který se na vrcholu žebříčku prodejnosti objevil těsně po vydání, vypráví příběh devítileté cácory, dívky beze jména, která vyrůstá bez lásky a s pocitem nechtěného dítěte, které každému překáží. Příběhem prostupuje bezútěšná tíseň a nenabízí ani špetku naděje. Temných témat se ale autorka nikdy nebála, jeden krok stranou však udělala. Alena Mornštajnová ve svých předchozích knihách dokázala, že její síla tkví v propojování obyčejných lidských osudů s velkými dějinami. Od toho tentokrát upustila a líčí příběh téměř ze současnosti, Les v domě je zasazen do přelomu milénia.
Duben na pultě karlínského knihkupectví Přístav, foto: Barbora Maršíček
Lydia Milletová je autorkou třinácti knih. Vysloužila si nominaci na Pulitzerovu cenu a její román Tehdy jsme žili v letní zemi (Vyšehrad), který právě vyšel v českém překladu Anežky Dudkové, se dostal do širšího výběru americké National Book Award for Fiction. Jde o první seznámení českých čtenářů a čtenářek s touto americkou spisovatelkou. Skupina dětí a teenagerů tráví nedobrovolně prázdniny se svými rodiči v domě u jezera. Zatímco dospělí ubíjejí dny v alkoholovém a sexuálním opojení, děti svírá narůstající frustrace. Když oblast zasáhne ničivá bouře a celý svět se ocitne na prahu klimatického kolapsu, rozhodnou se dospělým utéct a vyhledat útočiště v divoké apokalyptické krajině. Ve strhujícím románu najdeme biblické motivy — paralelu mezi potopou a klimatickou katastrofou. Generační spor tu také získá nový rozměr. Na jedné straně stojí dospělí, kteří pádu starého světa nečinně přihlíželi, na druhé děti, které v novém uspořádání budou muset žít.
Původem švýcarský spisovatel Joachim B. Schmidt se během svých cest po Islandu do této země tak zamiloval, že se natrvalo přestěhoval do Reykjavíku a přijal islandské občanství. Na Island také zasadil svůj román Kalmann (Prostor), který do češtiny přeložila Marta Eich. Autor knihu navíc přijede představit na letošní veletrh Svět knihy. Hrdinou islandského Farga, jak se o románu zmiňuje nakladatel, je prostoduchý Kalmann Óðinsson. Samozvaný šerif ze skomírající vesnice na nejsevernějším cípu Islandu v mnohém připomíná Forresta Gumpa. Toulá se po okolních pláních a loví polární lišky, v moři klade návnady na žraloky, jejichž maso fermentuje. Jenže jednoho mrazivého dne objeví na sněhu čerstvou kaluž krve. Došlo snad k vraždě? To se Kalmann rozhodne odhalit — v kovbojském klobouku, se šerifskou hvězdou a starou mauserovkou.
Ač původem slovenská autorka, za svůj literární jazyk zvolila Jana Karšaiová italštinu. Za román Sametový rozvod (Odeon) byla roku 2022 nominována na prestižní italské ocenění Premio Strega, do češtiny ho nyní přeložila Monika Štefková. Autorka seznamuje čtenáře a čtenářky s Katarínou, která se na Vánoce vrací z Prahy do rodné Bratislavy. U sváteční tabule však chybí dva rodinní členové — Katarínina starší sestra Dora, která už dlouhé roky žije ve Spojených státech, a Katarínin manžel Evžen. Zatímco nepřítomnost Dory nikoho nepřekvapuje a rodina se tváří, jako by snad ani nikdy neexistovala, manželovu nepřítomnost bude muset hlavní hrdinka vysvětlit. Rozchod mezi manželi má být paralelou rozdělení České a Slovenské republiky.
Duben také přinesl nový přírůstek v edici Prokletí reportéři. Kniha Lajla znamená noc (Absynt), kterou do češtiny přeložil Martin Veselka, pomáhá pochopit jednu ze zásadních otázek současnosti, vztah Evropy s muslimským a arabským světem. Polská novinářka a hispanistka Aleksandra Lipczak se ve své reportáži zabývá španělskými dějinami a rozkrývá potýkání se islámu a křesťanství na území Andalusie. Ta totiž byla mnoho století malou laboratoří soužití různých náboženství a tradic, mezi nimiž se hranice občas rozplývaly a někdy zase bránily ohněm a mečem.
Autorka se věnuje knižnímu marketingu a působí v nakladatelství Paseka.